V péči o onkologické pacienty je stále co zlepšovat

Souhrn

28. května 2024 se v Praze uskutečnil kulatý stůl na téma Organizace onkologické péče a dostupnost léčby, který uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem. Přední odborníci v oboru onkologie na něm diskutovali o aktuálních tématech týkajících se české onkologie, pozornost byla věnována zejména spolupráci komplexních onkologických center (KOC) s regionálními poskytovateli onkologické péče a hodnocení pilotního projektu tzv. delegované preskripce. 

Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí u nás i v EU. Evropská komise odhaduje, že se v závislosti na stárnutí populace a prodlužování délky života počet pacientů s nádorovým onemocněním výrazně zvýší. Do roku 2035 by nárůst mohl činit až 24 procent, a onkologická onemocnění se tak stanou hlavní příčinou úmrtí v Evropě. Z úvodní prezentace RNDr. Ondřeje Májka, Ph.D., z Národního screeningového centra ÚZIS vyplývá, že stejný vývoj lze očekávat i v ČR: „Každoročně je u nás diagnostikováno 65 tisíc nových pacientů se zhoubnými nádory, z nichž bohužel 27 tisíc každoročně umírá“ (Obr. 1).

„Každoročně se počet nových onkologických pacientů zvyšuje přibližně o 2 % ročně, což úzce souvisí se stárnutím populace. Opravdu vidíme velmi razantní nárůst prevalence, a v roce 2040 bychom mohli mluvit až o 800 tisících onkologických pacientů,“ uvádí dále RNDr. Májek. „Naštěstí platí, že i přes stárnutí populace je poměrně stabilizovaná úmrtnost, což je určitě velmi dobrá vizitka české onkologie. Nicméně dramaticky narůstá zejména prevalence a počet onkologických pacientů z minulosti, což znamená velkou zátěž nejen populace, ale také českého zdravotního systému. Tento systém se bude muset postarat i o ty pacienty, kteří přežili nádorové onemocnění a dlouhodobě s ním žijí“ (Obr. 2).

Celková zátěž české populace zhoubnými novotvary
(ZN bez nemelanomového kožního zhoubného novotvaru: C00–C97 bez C44)

* Pokles v letech 2020 a 2021 lze přisuzovat především epidemii COVID-19, některé skupiny nádorů byly poddiagnostikovány.

Organizace onkologické péče v ČR

Onkologická péče v ČR je na velmi dobré úrovni srovnatelné s vyspělou Evropou, nicméně stále je co zlepšovat. A jak se účastníci kulatého stolu shodli, vzhledem k výše zmíněným skutečnostem s rostoucím počtem onkologických pacientů je žádoucí se zaměřit zejména na organizaci onkologické péče. Ta se totiž v jednotlivých krajích a jednotlivých KOC liší, a je potřeba provést změny, které povedou k lepší dostupnosti a k jejímu efektivnějšímu využití (Obr. 3).

V České republice je v současné době onkologická péče soustředěna do 16 specializovaných komplexních onkologických center, v nichž v roce 2022 bylo léčeno téměř 70 % pacientů. Jsou zde ale poměrně razantní rozdíly mezi jednotlivými regiony. V hlavním městě Praze je v KOC léčeno 90 % pacientů, ale třeba v Karlovarském kraji, kde přímo KOC není, je to 40 %. Rozdíly jsou také v počtech pacientů, kteří v regionech projdou multidisciplinárním týmem. Jak ale konstatoval doc. MUDr. Milan Vošmik, Ph.D., člen výboru České onkologické společnosti ČLS JEP (ČOS ČLS JEP), není úplně špatně, že je v některém kraji méně pacientů v KOC: „Ne všichni onkologičtí pacienti centrovou léčbu potřebují. Mají dobrou péči v regionálním onkologickém centru, a tudíž nemusí jezdit do KOC.“ V podobném duchu se vyjádřila i MUDr. Kateřina Jirsová, primářka onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši: „Ne všichni pacienti potřebují být nutně po celou dobu své onkologické trajektorie léčeni v KOC. Pacienty máme na onkologické léčbě řadu let poměrně stabilizované a jejich léčba může probíhat blíže jejich bydlišti a komplexním onkologickým centrům můžeme ulevit. Vnímám regionální onkologická centra jako jakýsi komunikační uzel jak pro pacienty, tak pro odborníky.“

„Víme, že z Karlovarského kraje jezdí pacienti do Plzně v pět ráno nalačno jenom na odběry. Zbytečně. Proč jezdí do KOC jenom na odběry? To se může udělat v místě bydliště. Nejedná se o úplně systémové změny, ale mnohdy stačí maličkosti,“ zmínila Mgr. Petra Adámková, předsedkyně pacientské organizace Hlas onkologických pacientů, a ve stručnosti představila projekt, který připravuje ve spolupráci s ČOS ČLS JEP a dalšími odbornými společnostmi. Tento projekt by měl pomoci pacientům orientovat se v systému onkologické péče a najít v něm optimální cestu.

Na potřebě efektivnější provázanosti KOC a regionálních center se shodli všichni přítomní odborníci s tím, že bude potřeba mimo jiné vytvořit nějakou jednotnou celorepublikovou komunikační platformu pro sdílení informací o pa­cientech a léčbě, neboť prozatím žádná neexistuje a nejsou nastaveny ani jednotné podmínky pro sdílení zdravotnické dokumentace.

Delegovaná preskripce

Na kulatém stolu došlo také k diskusi o pilotním projektu delegované preskripce, který zahájily na jaře 2023 zdravotní pojišťovny po dohodě s ČOS ČLS JEP. Jeho podstatou je umožnit (na základě doporučení multidisciplinárního týmu) podávání vybraných léčiv dosud podávaných pouze v KOC také u regionálních poskytovatelů onkologické péče (regionální onkologická skupina, ROS). „Momentálně jsme před vyhodnocením tohoto projektu, jedná se o nový metodický postup,“ uvedl k tématu PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., náměstek ředitele pro zdravotní péči VZP. „Zatím se to týká jen generik, debata o tom, která to budou, trvala poměrně dlouho. A v tuto chvíli stojíme před další fází spolupráce KOC a ROS a uvidíme, jestli se nám povede nalézt konsenzus nad dalšími léky a možná i nad dalšími diagnostickými skupinami. O inovativních léčebných prostředcích zatím nebyla vedena diskuse.“ Do projektu by se podle slov MUDr. Renaty Knorové, MBA, předsedkyně zdravotní sekce Svazu zdravotních pojišťoven ČR, připojily i ostatní zdravotní pojišťovny: „Svazové pojišťovny byly při jednání s odbornou společností a rádi se zapojíme do dalších jednání. Ale záleží na tom, kolik finančních prostředků bude k dispozici. Pokud budeme mít ve svazových pojišťovnách více financí, budeme VZP zcela jistě následovat.“

„Delegovaná preskripce má potenciál zlepšit dostupnost onkologické péče pro pacienty blíže jejich domovu a zároveň přispět k uvolnění dnes již často omezených kapacit komplexních onkologických center. Doufám proto, že se do projektu v dohledné době zapojí všechny zdravotní pojišťovny a dojde k rozšíření seznamu léčiv, která budou moci být podávána i mimo komplexní onkologická centra, což dále zlepší léčebné vyhlídky onkologicky nemocných pacientů,“ okomentoval projekt delegované preskripce Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP, a závěrem dodal: „Situace v onkologické péči v ČR opravdu není špatná. Skutečnost, že na každém kulatém stole diskutujeme o něčem novém, je důkazem, že situace jde stále a stále dopředu a že se česká onkologie zlepšuje. A potenciál, který může naplnit v následujících letech, je pořád ještě obrovský. Máme spoustu funkčních nástrojů a naším cílem by mělo být, aby z nich měl benefit co nejširší okruh pacientů.“