Bimekizumab – účinná moderní léčba psoriázy

Souhrn

V současnosti máme k dispozici v rámci moderní biologické terapie psoriázy účinné a efektivní možnosti, po první generaci blokátorů TNF-alfa zvýšily naše očekávání blokátory interleukinu (IL)-17 a IL-23. Díky tomu se standardem účinnosti stalo zlepšení psoriázy minimálně o 75 %
(tzv. Psoriasis Area and Severity Index – PASI 75) nebo dokonce i 90 %. Bimekizumab je nejnovějším biologickým preparátem, který máme k dispozici, inhibující cytokiny IL-17A a IL-17F, který nám umožňuje u většiny pacientů dosáhnout úplného vymizení kožních projevů psoriázy.

V současnosti je osa IL-23 a IL-17 považována za klíčovou v patogenezi psoriázy. Interleukin 17 je klíčovým efektorovým cytokinem v patogenezi psoriázy, na který jsou zaměřena i jiná další léčiva této skupiny (brodalumab, ixekizumab, secukinumab). Duální blokáda obou podjednotek (A i F) u bimekizumabu umožňuje rozsáhlejší kontrolu zánětlivého procesu díky výraznějšímu potlačení genové exprese, ale také omezení migrace a produkce zánětlivých cytokinů.

Postavení bimekizumabu v současném algoritmu léčby psoriázy

Základem všech forem onemocnění je topická léčba, zpravidla lokálními kortikoidy v kombinaci s kalcipotriolem či kyselinou salicylovou, která pomáhá s odšupením psoriatických projevů. V případě závažné psoriázy (zpravidla hodnoceno jako postižení více než 10 % tělesného povrchu) nebo u pacientů s mírnější formou psoriázy, která však nereaguje na topickou terapii, můžeme zahájit fototerapii či konvenční systémovou léčbu (metotrexát, cyklosporin, acitretin). Pokud ani dvě z těchto možností nejsou účinné, nejsou tolerovány nebo jsou kontraindikovány, je možno zahájit biologickou léčbu. Bimekizumab je jednou z možností, která vyniká hlavně svým velmi rychlým nástupem účinku a vysokou šancí na dosažení úplné remise kožních projevů psoriázy.

Výsledky bimekizumabu z klinických studií

Informace o bimekizumabu čerpáme z poměrně velmi robustního programu klinického hodnocení. Ve studii BE  RE ADY byl bimekizumab porovnáván oproti placebu u 435 pacientů po dobu 56 týdnů. Ve většině studií psoriázy je hodnocena účinnost po 16 týdnech terapie, po tomto období dosáhlo hodnoty PASI 90 (tedy zlepšení minimálně o 90 % oproti výchozímu stavu) 91 % pacientů na bimekizumabu oproti 1 % pacientů na placebu. Úplné remise kožních projevů psoriázy (PASI 100) dosáhlo 68 % pacientů na bimekizumabu a jen 1 % pacientů na placebu (Obr. 1). Subjektivní zlepšení kvality života, hodnocené pomocí Dermatology Life Quality Index (DLQI), i ústup svědění byly taktéž signifikantní během několika týdnů.

Ve studii BE SURE byla účinnost bimekizumabu porovnávána s adalimu­mabem (blokátorem TNF-alfa) u 478 pacientů v průběhu 56 týdnů. Zde již po měsíci terapie signifikantně více pacientů na bimekizumabu dosáhlo primárního cíle PASI 75 (77 % vs. 31 %). Po 16 tý­dnech přísnějšího kritéria PASI 90 dosáhlo 86 % pacientů na bimekizumabu, zatímco jen 47 % pacientů na adalimu­mabu. V rámci této studie byli pacienti užívající adalimumab převedeni po 16 týdnech na bimekizumab a po 56 tý­dnech terapie dosahovali stejných výsledků jako pacienti, kteří od začátku studie byli na terapii bimekizumabem (Obr. 2).

Studie BE VIVID poměřovala bimekizumab s ustekinumabem i placebem. Po 16 týdnech dosahovalo signifikantně více pacientů na bimekizumabu odpovědi PASI 90 (85 %) oproti pacientům na ustekinumabu (50 %) i na placebu (5 %). Po 52 týdnech léčby dosáhlo úplné remise psoriázy (PASI 100) 65 % pacientů na bimekizumabu oproti 38 % pacientů na ustekinumabu. Obdobně jako v předchozí studii byli pacienti, kteří užívali ustekinumab, po 16 tý­dnech převedeni do ramene s bimekizumabem, dosahovali stejné účinnosti jako pacienti s bimekizumabem od začátku studie.

Bimekizumab byl porovnáván i s dalším lékem skupiny blokátorů IL-17 secukinumabem v rámci studie BE RADIANT. V této studii bylo zařazeno dokonce 743 pacientů, kteří byli sledováni po 48 týdnů. Po 4 měsících studie dosáhlo PASI 90 86 % pacientů léčených bimekizumabem a 71 % pacientů na terapii secukinumabem. Při ukončení studie po 48 týdnech stále udrželo tuto terapeutickou odpověď 84 % pacientů na bimekizumabu a 71 % pacientů na secukinumabu.

Nežádoucí účinky

Díky souhrnným analýzám všech klinických studií s bimekizumabem máme i dobré informace o bezpečnostním profilu bimekizumabu u více než 4821 pacientů. A to nejenom u pacientů s pso­riázou, ale taktéž psoriatickou artritidou a axiální spondylartritidou (Tab. 1). Obdobně jako u všech biologických preparátů pro terapii psoriázy se u pacientů na bimekizumabu objevují běžné infekce horních cest dýchacích, hlavně nazofaryn­gitidy. V placebem kontrolovaných studiích se infekce vyskytly u 36 % pacientů léčených bimekizumabem a 23 % pacientů léčených placebem. Závažné infekce se při léčbě bimekizumabem vyskytly pouze u 0,3 % pacientů.

Interleukin 17 má svou roli v obraně proti mykotickým infekcím, proto se u všech léčiv skupiny blokátorů IL-17 vyskytují častěji tyto infekce. I u pacientů léčených bimekizumabem byla proto v rámci všech studií zaznamenána vyšší četnost hlavně orální a orofaryngeální kandidózy. Tyto mykotické infekce však až na výjimky nebyly závažné a jen ve 2 % případů vyžadovaly přerušení léčby.

Druhým potenciálním nežádoucím účinkem blokátorů IL-17 je možný výskyt nových případů nebo exacerbací zánětlivých střevních onemocnění, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Při podávání bimekizumabu byly hlášeny nové případy nebo exacerbace zánětlivého střevního onemocnění, obdobně jako u jiných blokátorů IL-17. Bimekizumab se proto pro pacienty se zánětlivým střevním onemocněním nedoporučuje, neboť může dojít i k exacerbaci již existujícího zánětlivého střevního onemocnění.

Pacientům léčeným biologickou terapií, tedy i bimekizumabem, se nemají podávat živé vakcíny, neboť neexistují rozsáhlejší data o bezpečnosti v tomto případě. Jiné očkovací látky je možné podávat a podle dostupných studií lze očekávat stejnou účinnost jako u pacientů bez biologické terapie, což bylo prokázáno s bimekizumabem na sezonním očkování proti chřipce.

Výhodou bimekizumabu je také to, že nemá interakce s jinými léky, a je ho možné proto v tomto případě podávat bez omezení.

Kontraindikace

Léčba bimekizumabem je kontraindikována pouze u pacientů s hypersenzitivitou na léčivou látku nebo u pacientů s klinicky významnými aktivními infekcemi. Proto se před zahájením biologické terapie vždy provádí vyšetření na latentní tuberkulózu, HIV a hepatitidy. V případě, že u pacienta probíhá chronické infekční onemocnění, ale je pod kontrolou, je po konzultaci s infekčním lékařem zpravidla možné léčbu zahájit.

Způsob podání a dávkování bimekizumabu

Bimekizumab je pacientům aplikován subkutánní injekcí. Každá aplikace obsahuje dvě injekce po 160 mg v týdnu 0, 4, 8, 12, 16 a následně každých 8 týdnů. U obézních pacientů, kteří mají nad 120 kg a není u nich dosaženo dostatečné účinnosti léčby, lze zkrátit interval podání na každé 4 týdny i v udržovacím režimu. První hodnocení efektu léčby je nutné provádět po 16 týdnech léčby, v té době již pacient musí vykazovat zlepšení pso­riázy alespoň o 75 % oproti výchozímu stavu (PASI 75), nebo je nutné léčbu ukončit. Efekt léčby pak musí lékař monitorovat při každé návštěvě a při opakovaném poklesu pod PASI 50 (zlepšení oproti stavu před léčbou alespoň o 50 %) nebo poklesu pod PASI 75 současně s negativním vlivem na kvalitu života pacienta je nutné taktéž terapii ukončit či změnit.

Tab. 1 – Seznam nežádoucích účinků bimekizumabu

*) Zahrnuje: erytém v místě injekce, reakci, edém, bolest, zduření

Využití bimekizumabu u specifických skupin pacientů

Bimekizumab je stále velmi novým lékem, proto nemáme k dispozici studie o účinnosti a bezpečnosti u dětských pacientů, i když tyto studie již probíhají a v budoucnu ho bude možné u pediatrických pacientů využít.

Jako u všech biologických léků s výjimkou certolizumabu není doporučeno bimekizumab podávat těhotným a kojícím ženám z preventivních důvodů. Podle SPC by pacientka neměla otěhotnět dříve než 17 týdnů po ukončení léčby bimekizumabem a také není známo, zda se bimekizumab vylučuje do mateřského mléka. Nicméně studie na zvířatech neprokázaly negativní účinky na matku či plod.

Bimekizumab u pacientů s psoriatickou artritidou

Psoriatická artritida postihuje kolem 20–40 % pacientů s psoriázou, proto je výhodné, pokud je léčba účinná i na tuto formu psoriatického onemocnění. Bimekizumab získal recentně indikaci nejen na psoriatickou artritidu, ale také axiální spondylartritidu. Bimekizumab je tak možné podat u dospělých s aktivní psoriatickou artritidou, kteří nemají adekvátní odpověď nebo intoleranci na jeden nebo více chorobu modifikujících antirevmatických léků, a to jak v monoterapii, tak v kombinaci s metotrexátem. Hodnocení účinnosti a bezpečnosti bimekizumabu u pacientů s psoriatickou artritidou probíhalo ve studii BE OPTIMAL u 852 pacientů v průběhu 52 týdnů. Po 16 týdnech léčby dosáhlo hodnoty ACR50 44 % pacientů užívajících bimekizumab, 46 % pacientů užívajících adalimumab a 10 % pacientů užívajících placebo. Účinnost bimekizumabu na pso­riatickou artritidu byla superiorní nad placebem a obdobná adalimumabu i v dalších hodnocených kritériích.

Závěr

Bimekizumab je v současnosti nejnovějším lékem, který máme k dispozici pro terapii středně závažné a závažné plakové psoriázy. Jeho hlavní předností je extrémně rychlý nástup účinku, kdy pacienti mohou pozorovat výrazné zlepšení již v rámci dnů až jednotek týdnů od zahájení léčby. Současně nabízí pa­cientům vysokou šanci na dosažení úplné remise kožních projevů lupénky (PASI 100). Bezpečnostní profil bimekizumabu je velmi podobný ostatním moderním cíleným léčivům pro psoriázu, rozdílem je vyšší výskyt mykotických infekcí, které však minimálně v klinických studiích měly mírný charakter a nevyžadovaly přerušení či ukončení terapie. Bimekizumab taktéž prokázal velmi dobrou dlouhodobou účinnost s nutností aplikací léčiva pouze jednou za dva měsíce, což vede k minimální zátěži pacientů.