Cesta pacienta k onkologické diagnostice a léčbě

Redakčně zpracovala

Jindra Moravcová

Národní onkologický plán (NOP) a průběh jeho implementace, decentralizace onkologické péče, superspecializovaná péče a multidisciplinární týmy, projekt Hlas onkologických pacientů – to byla hlavní témata kulatého stolu, který 28. března 2023 pořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem (ZD).

Onkologická onemocnění jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí v České republice. „Ročně je diagnostikováno více než 87 tisíc nových pacientů, přibližně 27 tisíc nemocných umírá, dalších 600 tisíc pacientů je v léčbě nebo nádorové onemocnění v minulosti překonalo. Nejčastější příčinou úmrtí jsou rakovina plic, tlustého střeva a konečníku, slinivky břišní, prsu a prostaty. Přestože díky zlepšené diagnostice, screeningu i novým možnostem léčby úmrtnost na onkologické nemoci postupně klesá, zůstává v České republice vyšší než evropský průměr. Zároveň u nás existují značné regionální rozdíly v dostupnosti kvalitní a časné diagnostiky a léčby,“ při pomněl v úvodu kulatého stolu šéfredaktor ZD Tomáš Cikrt, který diskusi moderoval. „Důležitým krokem ke zlepšení situace pacientů s nádorovými onemocněními v ČR je Národní onkologický plán 2030, který přijala vláda v červnu loňského roku a jehož cílem je zajistit komplexní cestu onkologicky nemocných od prevence, přes včasnou diagnózu a léčbu po život po léčbě a celkové zlepšení jejich života.“

Léčba dostupná v každém kraji, blíže pacientům

Nejmodernější onkologická léčba je v současné době dostupná výhradně v tzv. komplexních onkologických centrech (KOC). Pro léčbu solidních nádorů dospělých pacientů je v České republice takových center patnáct, léčbě dětských pacientů se věnují pouze dvě centra v Praze a v Brně, centrum zcela chybí v Karlovarském kraji. Vysoce specializovaná hematoonkologická péče je poskytována v osmi centrech pro dospělé a na dvou pracovištích pro děti.

Nicméně pro mnoho onkologických pacientů je takováto komplexní léčba těžko dostupná, ať už z kapacitních důvodů, nebo z důvodů vzdálené dojezdnosti. Problém popsala MUDr. Michaela Zugarová, primářka Oddělení klinické onkologie Oblastní nemocnice Kolín: „Pro mnoho pacientů je v současnosti komplikované se k odpovídající léčbě dostat, například proto, že nemají mnohdy auto nebo nikoho, kdo by je do centra odvezl. Často pacientovi dlouho trvá, než se vůbec dostane k praktickému lékaři, k odbornému vyšetření se dostane třeba až za několik měsíců. Pak čeká na výsledek ultrazvuku, nedej bože CT – tam je v regionu objednací doba 2–3 měsíce. V případě karcinomu plic se do KOC pacient dostane opravdu v zuboženém stavu a nemůžete mu nabídnout už téměř nic.“

Jedním z hlavních cílů NOP je co nejvíce přiblížit dostupnou léčbu onkologickým pacientům a v rámci jeho dosažení probíhá společná diskuse odborných společností, plátců zdravotní péče, Ministerstva zdravotnictví (MZ) a dalších partnerů o nalezení správné míry mezi centralizací a decentralizací péče.

„Centralizace komplexní péče o onkologické pacienty dávala smysl. Například radiační léčba představuje obrovské náklady spojené s pořízením ozařovací techniky, a bylo tedy výhodné vytvářet takové celky, kde je na jednom místě nejen dostatečné množství přístrojů, ale také personálu, který je umí obsluhovat. A k tomu se centralizuje další péče – biologická a imunologická léčba a také spe ciální chirurgická péče,“ uvedla doc. MUDr. Jana Prausová, PhD., MBA, předsedkyně Výboru České onkologické společnosti. A popsala kroky, které se v rámci cíle NOP uskutečňují v otázce decentralizace onkologické péče: „Daří se k centralizované péči napojovat regionální pracoviště a navazovat bližší spolupráci těchto pracovišť. Chceme docílit toho (a s plátci zdravotní péče jsme se již dohodli), že část centrové terapie budeme delegovat právě do regionálních pracovišť, budou existovat multidisciplinární týmy mezi KOC a regionálním centrem, pacient se bude řešit společně, společně bude indikován diagnosticko-terapeutický postup a regionální lékaři se více přitáhnou k problematice KOC.“

Postup zapojení regionálních center popsal PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M., náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny pro zdravotní péči: „My jsme oslovili všechna komplexní onkologická centra, aby nám nominovala spolupracující regionální pracoviště. Udělali jsme to minulý týden po poměrně dlouhém jednání s odbornou společností s tím, že v následujících týdnech by se měl systém rozběhnout tak, že budeme nastavovat budgety. Myslím, že z toho do budoucna může vzniknou dobrý systém, tak aby zvládl vyšší incidenci onkologických onemocnění.“

Předpokládá se, že proces decentralizace by zkrátil dobu od stanovení onkologické diagnózy k individuálnímu plánu léčby na maximální možnou míru. K tomu se vyjádřila Ing. Mgr. Venuše Škampová, ředitelka Odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR:

„Ve spolupráci s profesorem Duškem z ÚZIS pracujeme na tom, abychom se dostali k nějaké průměrné době, kdy pacient musí čekat na specializovanou péči. Bohužel v některých krajích je ta péče málo dostupná a bohužel se i stává, že některá vysoce specializovaná pracoviště pacienta odmítnou i z kapacitních důvodů. Pracujeme tedy teď na tom, aby se to nestávalo a abychom k tomu měli prokazatelná data. Chceme docílit toho, aby odmítnout pacienta s čerstvou onkologickou diagnózou byl postup non lege artis.“

Multidisciplinární přístup a efektivní spolupráce odborníků

NOP má ve svých cílech také podporu multidisciplinárního přístupu a posílení spolupráce mezi odborníky a zdravotnickými zařízeními. Jedná se o zřízení tzv. multidisciplinárních týmů složených z lékařů různých specializací.

„Je vypracován doporučený postup, jak má multidisciplinární tým fungovat. Jak má vypadat, kdo tam má být. Multidisciplinární tým v KOC určí, jak bude pacient léčen, a deleguje ho do regionálního centra k léčbě, kontroly proběhnou v KOC. Ten posun bude v komunikaci zdravotnických zařízení a lékařů. Povědomí o sofistikované léčbě se tak dostane do regionálních center,“ uvedla k této otázce doc. Prausová. Že je taková spolupráce přínosem, potvrdil prof. MUDr. Pavel Žák, předseda Výboru České hematologické společnosti, přednosta IV. interní hematologické kliniky FN Hradec Králové: „Na základě toho, jak jsou ty cíle vytvořené, máme síť vysoce specializované hematologické péče, kde se dělají ty zásadní léčebné kroky. Protože by to ale samotná specializovaná centra nezvládla a protože v některých regionech máme velmi kvalitní kolegy schopné spolupracovat, jsou z dobré vůle pojišťoven vytvářeny smlouvy a pracoviště s rozšířenou hematologickou péčí, kde je část léčby realizována. A to je obrovská pomoc, která odlehčí centrům.“

Sledování kvality poskytované péče

Součástí NOP je i téma nastavení a sledování kvality poskytované péče. Na potřebu nastavení konkrétních indikátorů měření kvality péče a jejich průběžné vyhodnocování upozornil prof. MUDr. Marek Svoboda, Ph.D., ředitel Masarykova onkologického ústavu Brno: „V současné době nemáme jednoznačné indikátory. Máme jich pár, které se týkají KOC a hematoonkologických center (HOC), bavíme se o čekacích dobách, ale že bychom měli jasně definované indikátory, to se říci nedá. Masarykův onkologický ústav tím, že je akreditované pracoviště, má směrnici, ve které jsou přesně stanovené čekací doby na první konzilium, čekání na diagnózu, čekání na zahájení léčby. Včera jsem si dělal mapování, jak je to u karcinomu pankreatu, a přesně to vím. Ale toto nemá být povinností toho zařízení, to má být v systému.“

V zájmu lépe fungujícího systému a zlepšování kvality poskytované péče by se v delším časovém horizontu mělo využít indikátorů kvality a jejich vyhodnocování.

Na zlepšení kvality péče spolupracují i pacientské organizace. Mgr. Petra Adámková, předsedkyně Výboru Hlasu onkologických pacientů, představila v rámci diskuse projekt Hlas onkologických pacientů – cesta pacienta systémem: „Jde o to, představit pacientům jakousi stručnou mapu cesty systémem onkologické péče, která by kopírovala Modrou knihu. Na základě ideální cesty můžeme hledat šedé zóny, kde něco nefunguje nebo není správně. Chceme popsat tu cestu pro jednotlivá onemocnění a zároveň připravujeme výzkum mezi pacienty, který ukáže, kde něco skřípe.“