Onkologická péče Rozhovor s MUDr. Kateřinou Jirsovou

MUDr. Kateřina Jirsová – primářka onkologie Nemocnice Na Pleši
Na konci května letošního roku uspořádala Asociace inovativního farmaceutického průmyslu ve spolupráci se Zdravotnickým deníkem kulatý stůl na téma Organizace onkologické péče a dostupnost léčby. Přední odborníci v oboru onkologie diskutovali o aktuálních tématech týkajících se české onkologie, zejména o pilotním projektu delegované preskripce a o spolupráci komplexních onkologických center (KOC) s regionálními poskytovateli onkologické péče. Nad zmíněnými tématy se podrobněji zastavíme s jednou z diskutujících, s MUDr. Kateřinou Jirsovou, primářkou onkologického oddělení Nemocnice Na Pleši.

> Na květnovém onkologickém fóru se mimo jiné řešila komunikace mezi regionálními onkologickými centry (ROC) a KOC. Vnímáte od té doby nějaký posun?

Ta situace je zhruba stejná jako v květnu. Ale myslím, že se toto téma postupně dostává do centra zájmu na všech stranách. V onkologické komunitě na poli KOC, ROC i onkologické společnosti dochází k diskusi na toto téma. Není to sice zatím propsané do organizačních nebo systémových změn, ale ta diskuse je důležitá.

> Jedním z témat onkologického fóra bylo i personální propojení ROC a KOC. Vy pracujete v ROC v Nemocnici Na Pleši a zároveň v KOC v Motole. Hodnotíte to jako přínos?

Vnímám to jako přínos na všech frontách. Je to pozitivum pro naše pacienty, protože můžeme zůstávat v kontaktu s těmi, kteří podstupují léčbu v KOC. Považuji to za důležité pro kvalitu péče. Je to také přínos pro moje mateřské pracoviště, protože takto dokážeme držet krok s moderními postupy. A vnímám to jako přínos i pro mě profesně, protože v rámci KOC se dostanu k inovativní léčbě a získávám nové zkušenosti, což je velký benefit.

Na některých jiných pracovištích personální propojení také funguje, ale nemyslím si, že by to byla nutná potřeba. Je bezpochyby přínosem, když spolupráce nespočívá jen v nějakém předávání dokumentace, ale když se ta pracoviště a lékaři na nich osobně znají. Dokážu si představit, že by sdílení informací a dat o pacientech i multidisciplinární týmy mohly probíhat virtuálně.

Ale za současné situace, kdy nefunguje jednotný informační systém, je personální propojení prospěšné. Lékaři, kteří provádějí zároveň léčbu v KOC i ROC, jsou takovými spojkami mezi pracovišti.

> Takže potvrzujete, že jednotný informační systém je další důležitá záležitost, kterou je třeba řešit…

Určitě ano, jednotný systém komunikace a sdílení dat je hodně potřebný. Jak pro lékaře z ROC, tak i pro KOC je současné zpracování dat a výměna informací většinou dost zatěžující, časově náročné. Nejsou personální kapacity a je obtížné vyčlenit někoho, kdo to bude zpracovávat. Bez nějaké společné platformy a bez možnosti, jak nějakým způsobem sdílet informace o pacientech, je situace taková hodně krkolomná. Ale to digitální propojení by neprospělo jen onkologii, ale celé medicíně.

> Na jaře 2023 zdravotní pojišťovny po dohodě s ČOS zahájily projekt delegované preskripce, jehož podstatou je na základě doporučení multidisciplinárního týmu umožnit podávání vybraných léčiv dosud podávaných pouze v KOC také u regionálních poskytovatelů onkologické péče. Jak byste ohodnotila dosavadní zkušenosti s delegovanou preskripcí?

Naše regionální onkologické centrum v Nemocnici Na Pleši je v projektu delegované preskripce zapojeno téměř od samotného začátku. Máme smlouvu o spolupráci s KOC FN Motol a se Všeobecnou fakultní nemocnicí. Naše pracoviště je na poměry regionálních center poměrně velké, máme lůžkové oddělení i pracoviště radioterapie, máme poměrně velký počet pacientů a naštěstí i dostatečný počet lékařů. Jsme rádi, že můžeme pacientům nabídnout léčbu vybranými preparáty v regionálním centru, tedy blíže bydlišti. Snažíme se této možnosti využít, co nejvíce to současná situace v rámci smlouvy s pojišťovnou umožňuje, možnost té léčby v co nejpohodlnější dostupnosti pro pa­cienta vnímáme jako důležitou.

> Spolupráce tedy nějakým způsobem funguje, vidíte na ní něco, co by se dalo vylepšit?

Vylepšit, změnit a posunout se dá vždycky. Jak bylo zmíněno na onkologickém fóru – nejvýznamnějším zlepšením by bylo bezpochyby zapojení všech zdravotních pojišťoven. My zatím máme smlouvu jen s VZP a ani po opakovaných jednáních se nám zatím nepodařilo uzavřít smlouvu s ostatními pojišťovnami. To znamená, že delegovanou léčbu můžeme nabídnout pouze klientům VZP. A není to problém jenom náš, stejná situace je i v ostatních regionálních centrech.

> Na kulatém stolu se hovořilo o dalším možném a vítaném zlepšení rozšíření portfolia léků, které mohou být delegovány. Jak jste s jejich množstvím spokojena vy?

Při současném rozvoji onkologické léčby a množství nových preparátů je ten okruh léků, které mohou být delegovány a podávány v regionálních pracovištích, relativně malý. Myslím, že dosavadní kritérium, které se stanovilo pro uvolnění léků určených k podávání v rámci delegované preskripce, nebylo primárně medicínské. Jde většinou o generické nebo biosimilární léky, je to léčba, která je levnější. Ale samozřejmě zdaleka to nepostihuje celé spektrum diagnóz, které běžně léčíme. Dneska je dostupných i dost dalších jiných léků, které jsou bezpečné, dlouho vyzkoušené, a myslím si, že by bylo naprosto pohodlné a správné, aby je pacienti mohli dostávat na pracovištích blízko svého bydliště, tedy v regio­nálních centrech. Samozřejmě je nutné zajistit, aby byl výběr těch léčiv rozumný, racionální a bezpečný pro pacienty, síť regionálních center na to připravit a nastavit systém. A doufám, že to je směr, kterým se budeme ubírat. Protože mám -li odpovědět na otázku, jestli jsem spokojená s množstvím delegovaných léčiv, pak odpovídám, že bych si v ROC představovala více léků, které bychom mohli podávat.

> Vraťme se ještě k otázce spolupráce s ostatními pojišťovnami. Vnímáte alespoň nějakou nepatrnou naději na postup či snahy k řešení v této záležitosti?

Když naposledy naše smluvní oddělení tuto otázku řešilo, dostalo odpověď, že je to problém distribuce badgetů, rozdělování a plánování nákladů na nákladnou centrovou onkologickou léčbu. Asi v tom nebudeme sami, co vím, tak je to jednání vedeno na úrovních jednotlivých pracovišť. Řešení asi nebude přicházet samo, budeme vyvolávat jednání. Ale předpokládám, že do konce tohoto roku se na lepší časy nezablýská.