Profesionální deformace v profesi sestry

Úvod

Náročnost profese, velké množství stresorů a v neposlední řadě nepříjemné či nevhodné pracovní podmínky − to vše jsou faktory, které mohou jak samostatně, tak při dlouhodobější kumulaci vést k profesionální deformaci. Právě přivyknutí různým pracovním situacím a podmínkám a absence průběžného řešení profesních problémů nebo konfliktů může vést k otupělosti, zlosti, povýšenosti či přezíravosti. Všechny tyto jevy se negativně promítají do poskytované péče a v různé míře ohrožují zdraví a komfort pacientů. Neprofesionální chování se ovšem může objevovat také ve vztahu ke kolegům na různých úrovních.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Boj s profesionální deformací by měl začít již při přípravě na budoucí povolání sestry. Důležitou roli hraje kvalitní proces adaptace, důraz na etiku práce, nácvik reakcí v různých náročných či konfliktních situacích i jasné vymezení kompetencí od samého počátku působení na konkrétním pracovišti. Například nesoulad mezi požadavky jednotlivých nadřízených, roztříštění priorit nebo špatná organizace práce a z toho plynoucí nepřátelské vztahy na pracovišti vedou k psychické i fyzické nepohodě sester, což v důsledku pocítí především pacient.

Tři fáze otupělosti

Kumulace negativních jevů může vést k bezradnosti a otupělosti, kterou lze v rámci profesionální deformace rozdělit do tří fází. První je citová otrlost, při níž slábne vztah sestry k pacientovi, druhou fázi charakterizuje lhostejnost a nedostatky v plnění pracovních povinností a za třetí fázi se považuje situace, kdy sestra otevřeně dává najevo vztek či nenávist. Zcela tím porušuje nejen své pracovní povinnosti, ale rovněž mezinárodně uznávaný etický kodex sester, na který odkazuje Česká asociace sester.

Dopady profesního selhání na pacienty

Různé formy profesionální deformace a nerespektujícího chování ze strany sester se ve zdravotnictví objevují velmi často. Nevyhýbají se prakticky žádné specializaci ani úrovni pracoviště, ale vzhledem k náročné objektivizaci, respektive měřitelnosti tohoto jevu jsou profesionální deformace nebo snížený respekt vůči pacientům, případně kolegům mnohdy ze strany nadřízených přehlíženy nebo bagatelizovány. Bezpochyby tak vzniká nezdravé pracovní prostředí, ve kterém snáze a častěji dochází k nežádoucím příhodám a chybám v péči, jež ohrožují nejen pohodlí, ale zejména bezpečnost pacientů. Ti mohou pociťovat strach, nejistotu či hněv, což jsou pocity, které se mohou somatizovat a projevovat například zvýšeným krevním tlakem, poruchami spánku nebo nevolností. Pacienti, kteří jsou odkázáni na péči druhé osoby, nevnímají takové prostředí jako důvěryhodné a mohou mít dokonce obavy komunikovat o svém zdravotním stavu.

Nejlepší „léčbou“ je prevence

Vysoce odborná a pravidelná supervizní skupinová sezení sesterského kolektivu, při nichž by bylo možné se zabývat emocemi a psychikou sester, nejsou v běžném provozu zdravotnických zařízení realizovatelná. Za základní opatření, při němž je možné průběžně sledovat vztah sester k pacientům, spolupráci mezi sestrami a dalšími zdravotníky i jejich „naladění“, lze považovat sesterské vizity a porady. Zásadní roli ovšem hraje postoj vedení daného pracoviště, které by mělo jasně dávat najevo, že respekt je v pečující profesi klíčovou hodnotou.

Profesionální, respektující a slušné chování vůči pacientům bývá ukotveno v řadě interních dokumentů, jako jsou kodexy, řády a komunikační strategie. Pokud však management jejich porušování v praxi − navzdory písemným proklamacím − přehlíží a neřeší nebo pokud sestry nevědí, na koho se mohou v případě náročných situací, konfliktů či jiných negativních jevů obracet, mají tyto dokumenty jen mizivý význam. Jasná pravidla a jejich dodržování patří k základním předpokladům dobře fungujícího pracoviště s kvalitním personálem a spokojenými pacienty.

Různé formy školení zaměřených na prevenci profesionální deformace, rozpoznání známek syndromu vyhoření a podporu psychohygieny mají u náročných profesí bezesporu svůj význam a mohou se uplatnit na všech typech pracovišť.

(pak)

Zdroje:
1. Grissinger M. Disrespectful behavior in health care: its impact, why it arises and persists, and how to address it − part 2. P T 2017; 42 (2): 74−77. 
2. Zachová V., Škochová D. Boj s profesionální deformací. Interní medicína 2007; 9 (12): 569−570. 
3. Etický kodex sester. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha. Dostupné na: www.fnkv.cz/soubory/776/ek_sestra.pdf