Tisková zpráva
Vyšlo v časopise:
Prakt. Lék. 2024; 104(3): 129
Kategorie:
Tisková zpráva
Včasný záchyt bolestivé Scheuermannovy choroby a skoliózy podpoří kampaň Morbus Scheuermann a idiopatická skolióza jsou nejčastější vady páteře u školních dětí. Morbus Scheuermann je dle aktuální literatury (Kolář nebo Dungl) včas diagnostikován málokdy či vzácně. U idiopatické skoliózy je situace příznivější, přesto může docházet v diagnosticko-léčebném procesu k obtížím. Příčinou je soubor faktorů. Jen včasnou intenzivní a specializovanou rehabilitací, příp. korzetoterapií, lze však minimalizovat potenciální následky – chronickou bolest anebo tělesnou dysmorfii. Pro dospělé pacienty s pozdní diagnózou může být nadějí specializované cvičení vyvíjené v Bratislavě, odpovídající analgetická medikace, podpora v pacientských skupinách, a ve vybraných případech i spondylochirurgická korekce. Upozornit dospělé pacienty na dědičnou složku vad páteře může vést k včasnému záchytu u jejich potomků.
O změnu se snaží česko-slovenská osvětová kampaň v rámci vysokoškolské práce, kterou spolu s dobrovolníky uskutečňuje pacient se Scheuermannovou chorobou, Tadeáš Řáha. Projekt probíhá pod záštitou Scheuermann’s Disease Fund, s podporou IKSŽ FSV UK a organizace Mladí lékaři.
Více informací včetně odkazů na pacientské skupiny lze nalézt na www.scheuermannova-choroba.cz.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospěléČlánek vyšel v časopise
Praktický lékař
2024 Číslo 3
- Perorální antivirotika jako vysoce efektivní nástroj prevence hospitalizací kvůli COVID-19 − otázky a odpovědi pro praxi
- PŘÍBĚH: Bylo mi 27
- Orální lichen planus v kostce: Jak v praxi na toto multifaktoriální onemocnění s různorodými symptomy?
- Komunikace s pacientem s ADHD
Nejčtenější v tomto čísle
- Očkování proti Covid-19 – protilátky IgG, CIK a složky komplementu v séru
- Hodnoty související s pocitem ztráty důstojnosti u nemocných s revmatologickým onemocněním
- Současná farmakoterapie benigní hyperplazie prostaty
- Je odlišný socioekonomický status rodin zdrojem rozdílů v pohybové aktivitě, spánku a sedavém chování již u 3–8letých dětí?