Zdravotní účinky kávy

Health effects of coffee

Coffee is a very popular drink used as a stimulant, but also socially when meeting people or traditionally at the end of the eating menu. It is a brewed drink prepared from roasted seeds of a bush of the genus Coffea. In addition to the alkaloid caffeine, it contains a number of unique components that are responsible for various health effects. In the 1970s, data began to emerge on the increased risk of cancer and cardiovascular disease associated with coffee consumption. However, these were population-based studies in which coffee drinking was associated with other social behaviours (notably cigarette smoking) and causality could not be proven. In contrast, the better quality studies of the new millennium point to possible multiple health benefits of coffee drinking. Probably the highest assumption of health benefits can be achieved by consuming 3–4 cups of this beverage. Such a quantity of coffee does not contain sufficient caffeine to cause a significant diuretic effect.

Autoři: K. Bezděk
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2023; 103(5): 219-224
Kategorie: Přehledy

Souhrn

Káva je velmi oblíbený nápoj užívaný jako povzbuzující prostředek, ale také společensky při setkávání lidí či tradičně na závěr jídelního menu. Jedná se o vařený nápoj připravený z pražených semen kávovníku (Coffea). Kromě alkaloidu kofeinu obsahuje celou řadu jedinečných složek, které zodpovídají za rozličné zdravotní účinky. V sedmdesátých letech 20. století se začínala objevovat data o zvýšeném riziku onkologických a kardiovaskulárních onemocnění v souvislosti s konzumací kávy. Jedná se však o populační studie, v nichž pití kávy bylo spojováno s dalšími společenskými zvyklostmi (zejména kouření cigaret), a kauzalitu nebylo možno prokázat. Kvalitnější studie nového tisíciletí naopak ukazují na možné četné zdravotní benefity pití kávy. Zřejmě nejvyššího předpokladu zdravotní prospěšnosti lze dosáhnout konzumací tří až čtyř šálků tohoto nápoje. Takové množství kávy navíc neobsahuje dostatečné množství kofeinu na to, aby se mohl projevit signifikantní diuretický efekt.

ÚVOD

Káva je užívána jako vařený nápoj, který se připravuje z pražených semen keře rodu Coffea. Kávová zrna jsou obsažena v bobulích, které se po dozrání zpracovávají a suší. Dva hlavní druhy jsou Coffea Arabica (káva Arabica) a Coffea canephora (káva Rustica). Historie kávy sahá přinejmenším do 10. století; původní domovinou kávy je Etiopie.

V letech 2016–2017 činila produkce pažené kávy přibližně 151,62 milionu 60 kg pytlů (1) a odhaduje se, že se denně vypije na celém světě 2,25 mld. šálků kávy (2).

Při pražení zelených kávových zrn za vysokých teplot dochází k chemické reakci mezi aminokyselinami a sacharidy, známé jako Maillardova reakce, při které vzniká řada jedinečných složek. Kromě toho je káva bohatá na polyfenoly, jako jsou chlorogenové kyseliny (3). Mezi další biologicky aktivní fytochemikálie patří lignany, alkaloid trigonellin, melanoidiny, které vznikají při pražení, a menší množství hořčíku, draslíku a vitaminu B₃ (niacin) (4). Cafestol a kahweol obsažené v kávovém oleji vykazují antioxidační aktivitu (5). Tyto sloučeniny v kávě mohou snižovat oxidační stres (6), zlepšovat kvalitu střevního mikrobiomu (7) a modulovat metabolismus glukózy a tuků (8, 9). Naopak diterpen kafestol, který je obsažen v nefiltrované kávě, zvyšuje sérovou hladinu cholesterolu (10).

Kofein je obsažen ve více než 60 rostlinách, což podporuje hypotézu, že kofein byl původně méně významnou živinou, která není pro rostliny nezbytná, ale je nesmírně užitečná jako pesticid. Ve skutečnosti je kofein pro řadu druhů hmyzu a živočichů toxický, zejména pro býložravce. Prostřednictvím kofeinu se rostlina může bránit a mít větší šanci na přežití. Z tohoto pohledu je kofein považován za „koevoluční ochranný prostředek“ (11).

Široké zastoupení kofeinu v semenech, plodech a listech různých rostlin z něj dělá nejrozšířenější psychoaktivní látku. Kromě kávy a čaje kofein obsahují kakaové boby, listy yerba matte a guaranové bobule (12, 13). Syntetický kofein bývá přidáván do limonád, „energetických“ nápojů a tablet redukujících únavu (13). Kofein se používá také k léčbě apnoe u předčasně narozených dětí (14) a jako koanalgetikum.

Tab. 1 Obsah kofeinu v potravinách, nápojích a lécích

Zdroj	Porce	Obsah kofeinu v mg
americano	350 ml	150
vařená káva	250 ml	95
instatní káva	250 ml	65
espresso	30 ml	40
káva bez kofeinu	250 ml	2
černý čaj	250 ml	50
zelený čaj	250 ml	30
coca-cola	330 ml	32
energy drink	250 ml	80
energy shot	60 ml	200
hořká čokoláda	30 g	24
mléčná čokoláda	30 g	6
povzbuzující léky	1 tableta	200
analgetika s kofeinem	1 tableta	65

Obsah kofeinu v potravinách, nápojích a lécích uvádí tabulka 1, orgánové účinky kofeinu shrnuje tabulka 2.

Kofein se absorbuje do 45 minut po ingesci. Je metabolizován pomocí cytochromu P450, podtyp CYP1A2. Biologický poločas kofeinu u dospělých dosahuje 2,5 až 4,5 hodiny, u novorozenců 80 hodin. Kouření zkracuje biologický poločas o 50 %, orální kontraceptiva, některé chinolony, léky ovlivňující kardiovaskulární systém, bronchodilatancia a antidepresiva prodlužují biologický poločas na dvojnásobek (15). Těhotenství prodlužuje poločas až na 15 hodin.

Kofein je metabolizován na tři primární metabolity: paraxantin (84 %), theobromin (12 %) a theofylin (4 %) (16). Za většinu svých účinků vděčí kofein antagonizaci adenosinových receptorů.

Toxické účinky kofeinu při velmi vysokém příjmu zahrnují úzkost, neklid a nervozitu, dysforii, nespavost, excitaci, psychomotorickou agitovanost a inkoherentní tok myšlenek a řeči. Odhaduje se, že toxické účinky se vyskytují při příjmu 1,2 g nebo vyšším, přičemž dávka 10–14 g je považována za smrtelnou (17). Tato dávka představuje 75 až 100 standardních šálků kávy. Vysoká spotřeba „energetických“ nápojů (přibližně 1 litr, obsahující 320 mg kofeinu) vedla k nepříznivým krátkodobým kardiovaskulárním účinkům (zvýšený krevní tlak, prodloužený QT-interval korigovaný na srdeční frekvenci a palpitace) v několika studiích (18). Nedoporučuje se proto konzumovat více než 200 mg kofeinu v krátkém čase nebo kombinaci s alkoholem.

Konsenzus v účincích kávy se historicky vyvíjí. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století bylo zmiňováno zvýšené riziko rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Recentní údaje naopak potvrzují mnohé zdravotní benefity tohoto nápoje.

MORTALITA

Několik rozsáhlých populačních studií v poslední dekádě potvrzuje redukci mortality (19–21). Studie pocházejí z Japonska, Velké Británie a USA a efekt je patrný také po stratifikaci podle etnicity. Metaanalýza z roku 2019 uvádí, že redukce mortality se vyskytuje také po započítání rizikových faktorů, jako je kouření, pití alkoholu, věk a hmotnost. Efekt je patrný až do dávky osm šálků denně bez ohledu na to, zda byla káva s kofeinem nebo bez, instantní nebo mletá nebo konzumovaná lidmi s genetickými polymorfismy kódujícími pomalejší nebo rychlejší metabolismus kofeinu (22).

Tab. 2 Orgánové účinky kofeinu

Mozek	Zvyšuje duševní výkonnost a bdělost. Přispívá k nespavosti a vyvolává úzkost (zejména při vysokých dávkách a u citlivých osob). Může snižovat riziko deprese. Může zvýšit účinek NSAIDs a paracetamolu při léčbě bolestí hlavy a jiných příčin bolesti. Může snižovat riziko Parkinsonovy choroby.
Plíce	Je účinný při léčbě apnoe u nedonošených dětí. Mírně zlepšuje funkci plic u dospělých.
Játra	Může snižovat riziko fibrózy, cirhózy a rakoviny.
Ledviny a močový trakt	Vysoké dávky mohou mít diuretický účinek, ale obvyklý příjem podstatně neovlivňuje hydrataci.
Kardiovaskulární systém	Krátkodobě zvyšuje krevní tlak, ale při obvyklém příjmu se vytváří tolerance.
Endokrinní systém	Krátkodobě snižuje inzulinovou senzitivitu v kosterním svalstvu, ale při obvyklém příjmu se vytváří tolerance.
Reprodukční systém	Může snížit porodní hmotnost a zvýšit riziko ztráty těhotenství.

DIABETES

Každý šálek kávy konzumovaný během dne redukuje riziko diabetu téměř o 7 % (23). Naopak klesající spotřeba během 4 let byla spojena s vyšším rizikem diabetu 2. typu (24). Ochranné účinky kávy mohou být nejsilnější při konzumaci v době oběda (25). Účinnější je zřejmě káva filtrovaná. Ve švédské studii měli dospělí, kteří pili dva až tři šálky filtrované kávy denně, o 58 % nižší riziko rozvoje diabetu 2. typu během 10 let než ti, kteří pili méně než jeden šálek filtrované kávy denně. Ochranný účinek pití tohoto vysokého množství na riziko rozvoje diabetu nebyl pozorován u vařené („turecké“) kávy (26). Pro údajné antidiabetické účinky kávy byla uvažována řada biologických cest. Existují důkazy jak o zvýšené sekreci inzulinu, tak o zvýšené citlivosti na inzulin

(27). Káva zřejmě působí především na postprandiální glukózovou homeostázu (28). Kromě toho káva zlepšuje příjem glukózy v kosterním svalu zvýšením exprese a translokace GLUT 4. Dochází k 2,5násobnému zvýšení transportu glukózy v reakci na inzulin. Polyfenoly v kávě stimulují GLP 1, který je hlavním střevním hormonem, který aktivuje glukózou indukovanou sekreci inzulinu z β-buněk (29). Studie naznačují, že polyfenoly v extraktu z kávových zrn mohou přinést aditivní účinek při snižování tělesné hmotnosti a zvýšení citlivosti na inzulin (30).

KARDIOVASKULÁRNÍ A CEREBROVASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ

Farmakologické studie potvrdily, že aktivace receptoru A₁ kofeinem má řadu účinků v kardiovaskulárním systému, včetně snížení srdeční frekvence a síňové kontraktility, a zeslabení stimulačních účinků katecholaminů na srdeční činnost. Receptory A2A se podílejí na vazodilataci v aortě a koronárních arteriích (31). Blokáda těchto receptorů kofeinem může přispívat k ochrannému účinku kávy proti kardiovaskulárním onemocněním. Chlorogenové kyseliny a jejich metabolity tlumí oxidační stres (reaktivní formy kyslíku), což vede k prospěšnému snížení krevního tlaku prostřednictvím zlepšení endoteliální funkce a biologické dostupnosti oxidu dusnatého v arteriálním cévním řečišti (32).

Studie prokazují, že u pijáků kávy je méně pravděpodobné, že se u nich vyvine kardiovaskulární onemocnění, přičemž největší přínos se projevuje u těch, kteří pravidelně pijí tři až pět šálků denně (33). Metaanalýzy prospektivních studií spojují konzumaci kávy se sníženým rizikem koronárních onemocnění (34), srdečního selhání (35) a fibrilace síní (36).

Pravidelné pití kávy neovlivňuje krevní tlak (37) a ve skutečnosti může vést k mírnému snížení rizika hypertenze (38). Hlavní vliv má zřejmě kyselina chlorogenová. Konzumace kávy může snížit oxidaci LDL-cholesterolu s nízkou hustotou lipoproteinů (LDL) (39), zánětlivých markerů (40) a hladiny proteinových markerů spojovaných s kardiovaskulárním onemocněním, jako jsou leptin a chitinase-3 like-protein-1 (41). Zdá se, že vliv kávy na cholesterol do značné míry závisí na tom, v jaké formě ji přijímáme. Nefiltrované kávy mají obzvlášť vysoký obsah cafestolu, který byl nazýván „nejúčinnější sloučeninou zvyšující cholesterol známou v lidské stravě“. Vysoká spotřeba nefiltrované kávy (medián šest šálků denně) zvyšuje hladinu LDL-cholesterolu o 0,46 mmol na litr (42), což odpovídá o 11 % vyššímu riziku závažných kardiovaskulárních příhod (43).

Zda konzumace kávy snižuje riziko mrtvice, je poněkud méně definitivní. Metaanalýza z roku 2014 udává slabou asociaci (44), zatímco nedávná metaanalýza s 2,4 miliony účastníků zjistila 21% snížení rizika mrtvice u těch, kteří konzumují tři až čtyři šálky kávy denně (45).

ONKOLOGIE

Potenciál kávy omezit výskyt několika druhů rakoviny si v literatuře získal značnou pozornost. Zastřešující přehled 28 metaanalýz (46) na toto téma z roku 2020 ukázal, že nejsilnější asociace byly prokázány s rakovinou endometria a rakovinou jater. Výskyt rakoviny endometria zřejmě klesá při pití kávy s kofeinem i bez; u hepatocelulárního karcinomu má pozitivní vliv pouze káva s kofeinem (47).

Méně výrazné inverzní souvislosti byly shledány mezi konzumací kávy a rizikem rozvoje estrogen-receptor negativního (48) a postmenopauzálního karcinomu prsu (49), melanomu (50), bazaliomu (51), karcinomu dutiny ústní a hltanu (52), kolorektálního karcinomu (53) a karcinomu prostaty (54, 55).

Existují také pozorování negativních účinků kávy na vznik zhoubného bujení. Italská studie z roku 2017 prokázala zvýšené riziko lymfomu, zejména folikulárního typu u pijáků více než čtyř šálků kávy denně (56). Kontroverzní data ze studií hledajících souvislost mezi pitím kávy a rizikem rakoviny močového měchýře zpracovala metaanalýza z roku 2015. Výsledky udávají zvýšené riziko vzniku rakoviny močového měchýře u pijáků kávy, zejména pokud se jedná o muže a nekuřáky (57).

NEUROLOGICKÉ A PSYCHIATRICKÉ ÚČINKY

V první rozsáhlé studii účinků chronické konzumace kávy na lidský mozek výzkumníci uvedli, že pijáci kávy vykazovali funkční změny svědčící o zvýšené koncentraci a zlepšené motorické kontrole a pozornosti ve srovnání s nepijáky kávy (58). Další analýza neprokázala zlepšení kognitivních funkcí (59).

Pozitivní roli kávy v ovlivnění poruch duševního zdraví může zprostředkovat pozitivní vliv kávy na zlepšení nálady. Nízká i vysoká spotřeba kávy vede ke srovnatelně podstatnému snížení míry deprese přibližně o 30 % (60). Jedna studie prokázala snížení rizika sebevraždy o přibližně 45 % u těch, kteří pijí více než dva šálky kávy denně, ve srovnání s pitím jednoho nebo méně šálků týdně (61).

Konzumace kávy může nabídnout výhodu ochrany proti řadě neurodegenerativních stavů. Ukázalo se, že pití kávy u lidí s mírnou kognitivní poruchou je spojeno se sníženým rizikem nebo opožděný nástupem demence (62, 63). Konzumace kávy s kofeinem snižuje riziko Parkinsonovy choroby (63, 64) a může hrát roli v prevenci tvorby Lewyho tělísek (65).

Tyto pozorované účinky mohou být primárně zpostředkovány vlivem kofeinu, který má známé neuroprotektivní vlastnosti (66) a ovlivňuje krátkodobou náladu změnou aktivity serotoninu a dopaminu (67). Káva bez kofeinu neprokázala ochranný vliv proti Parkinsonově chorobě a riziku sebevraždy (61) ani zlepšení kognitivní výkonnosti (68).

Nedávná rozsáhlá studie však zjistila, že pití šesti nebo více šálků kávy denně je spojeno s menším objemem mozku a o 53% zvýšeným rizikem demence (69).

NEMOCI JATER

Zastřešující přehled metaanalýz (64) z roku 2017 zkoumajících vliv kávy na četné zdravotní výsledky dospěl k závěru, že nejvyšší počet pozitivních asociací souvisí s ovlivněním jater.

Zvýšení spotřeby o dva šálky denně výrazně snižuje výskyt alkoholické cirhózy a související úmrtnost (70). Pití kávy významně snižuje riziko rozvoje nealkoholického ztučnění jater (NAFLD) a chrání také před jaterní fibrózou pacienty, kteří již NAFLD mají (71). Ukázalo se také, že pití kávy zpomaluje progresi onemocnění jater u pacientů s pokročilou hepatitidou C (72).

V pozadí těchto účinků stojí více potenciálních mechanismů (73). Káva je dodavatelem kofeinu, který stimuluje přestavbu tkáně tím, že působí jako antagonista adenosinového receptoru, čímž potenciálně zabraňuje jaterní fibróze a také omezuje schopnost kolagenu ukládat se v játrech.

GASTROINTESTINÁLNÍ TRAKT

Nebyla nalezena souvislost mezi pitím kávy a rizikem dyspepsie (74), gastroezofageálním refluxem (75), peptickými vředy (76), gastritidou a rakovinou žaludku (77, 78). Káva působí preventivně v rozvoji ulcerózní kolitidy (79) a vysoká konzumace kávy je v inverzní korelaci se závažností nespecifických střevních zánětů (80). Ačkoliv doporučení pro klinickou praxi (81) uvádějí, aby se lidé s idiopatickým střevním zánětem (IBD) vyhýbali kofeinu, existuje více klinických a experimentálních důkazů, které naznačují možný pozitivní účinek kávy a jejích složek na příznaky IBD nebo jiných zánětlivých onemocnění gastrointestinálního traktu. Konzumace kávy (zejména s kofeinem) snižuje riziko cholelitiázy (82).

METABOLISMUS

Kofein může vylepšit energetickou rovnováhu tím, že snižuje chuť k jídlu a zvyšuje bazální metabolismus a potravou indukovanou termogenezi (83), pravděpodobně prostřednictvím stimulace sympatického nervového systému a odpojením exprese proteinu-1 v hnědé tukové tkáni (84). Opakovaný příjem kofeinu během dne (šest dávek po 100 mg kofeinu) vedl k 5% zvýšení 24hodinového energetického výdeje (85).

ZÁVĚR

Názor, že káva může zlepšit řadu oblastí lidského zdraví, rostl spolu s příchodem kvalitnějších dat. Zjistit, které z více než 1000 známých sloučenin obsažených v kávě (86) se tyto účinky připisují, však dá podstatně více práce. Ani konzumace kávy však není bez rizik. Káva s kofeinem potenciálně zvyšuje riziko glaukomu (87), zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci (88) u těch, kteří nejsou zvyklí ji pít, může zhoršit kvalitu spánku (89) a vyvolat pocity úzkosti, dysforii a (ve vzácných případech) psychotické nebo manické příznaky (90). Vysoký přívod kofeinu může snížit porodní hmotnost a zvýšit riziko ztráty těhotenství (91) indukcí uteroplacentální vazokonstrikce zvýšením hladiny katecholaminů v krvi matky i plodu. Během těhotenství se doporučuje přívod maximálně 200 mg kofeinu denně. A je důležité si uvědomit, že každá káva není vyrobena stejně.

Zdravotní účinky kávy jsou nejasné také u některých populací. Nevíme, jaký dopad má kofein na lidi, kteří již mají špatné zdraví, nebo na vyvíjející se mozky dětí.

Pacienty, kteří mají obavy ze zvýšené konzumace kávy, však mohou lékaři uklidnit. Tyto šálky radosti mohou udělat mnohem více než jen pomoci překonat každodenní pracovní zatížení.

Konflikt zájmů: žádný.

adresa pro korespondenci:
MUDr. Kamil Bezděk
ARO-MOJIP Nemocnice Agel Nový Jičín, a.s.
Purkyňova 2138/16, 741 01 Nový Jičín
e-mail: kamil.bezdek@nnj.agel.cz

Zdroje

Statista. Coffee production worldwide from 2003/04 to 2020/21 (in million 60 kilogram bags) [online]. Dostupné z: https://www. statista.com/statistics/263311/worldwide-production-of-coffee/ [cit. 2023-02-27].
Luttinger N, Dicum G. The Coffee Book: Anatomy of an industry from the crop to the last drop. New York: The New Press 1999.
Clifford MN. Chlorogenic acids and other cinnamates – nature, occurrence, dietary burden, absorption and metabolism. J Sci Food Agric 2000; 80(7): 1033–1043.
Ludwig IA, Clifford MN, Lean MEJ, et al. Coffee: biochemistry and potential impact on health. Food Funct 2014; 5(8): 1695– 1717.
Liang N, Kitts DD. Antioxidant property of coffee components: assessment of methods that define mechanisms of action. Molecules 2014; 19(11): 19180–19208.
Corrêa TAF, Monteiro MP, Mendes TMN, et al. Medium light and medium roast paper-filtered coffee increased antioxidant capacity in healthy volunteers: results of a randomized trial. Plant Foods Hum Nutr 2012; 67: 277–282.
Jaquet M, Rochat I, Moulin J, et al. Impact of coffee consumption on the gut microbiota: a human volunteer study. Int J Food Microbiol 2009; 130(2): 117–121.
Vitaglione P, Morisco F, Mazzone G, et al. Coffee reduces liver damage in a rat model of steatohepatitis: the underlying mechanisms and the role of polyphenols and melanoidins. Hepatology 2010; 52(5): 1652–1561.
Lecoultre V, Carrel G, Egli L, et al. Coffee consumption attenuates shortterm fructose-induced liver insulin resistence in healthy men. Am J Clin Nutr 2014; 99(2): 268–275.
Urgert R, Katan MB. The cholesterol-raising factor from coffee beans. Annu Rev Nutr 1997; 17: 305–324.
Nathanson JA. Caffeine and related methylxanthines: possible naturally occurring pesticides. Science 1984; 226(4671): 184–187.
Fredholm BB, Bättig K, Holmén J, et al. Actions of caffeine in the brain with special reference to factors that contribute to its widespread use. Pharmacol Rev 1999; 51(1): 83–133.
U.S. Department of Agriculture. Food Data Central [online]. Dostupné z: https://fdc.nal.usda.gov/ [cit. 2023-02-27].
Schmidt B, Roberts RS, Davis P, et al. Long-term effects of caffeine therapy for apnea of prematurity. N Engl J Med 2007; 357(19): 1893–1902.
Nehlig A. Interindividual differences in caffeine metabolism and factors driving caffeine consumption. Pharmacol Rev 2018; 70(2): 384–411.
Schwarzschild MA, Xu K, Oztas E, et al. Neuroprotection by caffeine and more specific A2A receptor antagonists in animal models of Parkinsonʼs disease. Neurology 2003; 61(11 Suppl 6): S55–S61.
U.S. Food and Drug Administration. Guidance for industry: Highly concentrated caffeine in dietary supplements, April 2018 [online]. Dostupné z: https://www.fda.gov/media/112363/download [cit. 2023-02-27].
Ehlers A, Marakis G, Lampen A, Hirsch-Ernst KI. Risk assessment of energy drinks with focus on cardiovascular parameters and energy drink consumption in Europe. Food Chem Toxicol 2019; 130: 109–121.
Loftfield E, Cornelis MC, Caporaso N, et al. Association of coffee drinking with mortality by genetic variation in caffeine metabolism: findings from the UK Biobank. JAMA Intern Med 2018; 178(8): 1086–1097.
Freedman ND, Park Y, Abnet CC, et al. Association of coffee drinking with total and cause-specific mortality. N Engl J Med 2012; 366: 1891–1904.
Tamakoshi A, Lin Y, Kawado M, et al. Effect of coffee consumption on all-cause and total cancer mortality: findings from the JACC study. Eur J Epidemiol 2011; 26(4): 285–293.
Park SY, Freedman ND, Haiman CA, et al. Association of coffee consumption with total and cause-specific mortality among nonwhite populations. Ann Intern Med 2017; 167(4): 228–235.
Huxley R, Lee CM, Barzi F, et al. Coffee, decaffeinated coffee, and tea consumption in relation to incident type 2 diabetes mellitus: a systematic review with meta-analysis. Arch Intern Med 2009; 169(22): 2053–2063.
Bhupathiraju SN, Pan A, Manson JE, et al. Changes in coffee intake and subsequent risk of type 2 diabetes: three large cohorts of US men and women. Diabetologia 2014; 57(7): 1346–1354.
Sartorelli DS, Fagherazzi G, Balkau B, et al. Differential effects of coffee on the risk of type 2 diabetes according to meal consumption in a French cohort of women: the E3N/EPIC cohort study. Am J Clin Nutr 2010; 91(4): 1002–1012.
Shi L, Brunius C, Johansson I, et al. Plasma metabolite biomarkers of boiled and filtered coffee intake and their association with type 2 diabetes risk. J Intern Med 2020; 287(4): 405–421.
Loopstra-Masters RC, Liese AD, Haffner SM, et al. Associations between the intake of caffeinated and decaffeinated coffee and measures of insulin sensitivity and beta cell function. Diabetologia 2011; 54(2): 320–328.
Yarmolinsky J, Mueller NT, Duncan BB, et al. Coffee consumption, newly diagnosed diabetes, and other alterations in Ggucose homeostasis: A cross-sectional analysis of the longitudinal study of adult health (ELSA-Brasil). PLoS One 2015; 10: e0126469.
Fujii Y, Osaki N, Hase T, Shimotoyodome A. Ingestion of coffee polyphenols increases postprandial release of the active glucagon-like peptide-1 (GLP1(7–36)) amide in C57BL/6J mice. J Nutr Sci 2015; 4: e9.
Rustenbeck I, Lier-Glaubitz V, Willenborg M, et al. Effect of chronic coffee consumption on weight gain and glycaemia in a mouse model of obesity and type 2 diabetes. Nutr Diabetes 2014; 4: e123.
Jacobson K, Gao ZG. Adenosine receptors as therapeutic targets. Nat Rev Drug Discov 2006; 5(3): 247–264.
Zhao Y, Wang J, Ballevre O, et al. Antihypertensive effects and mechanisms of chlorogenic acids. Hypertens Res 2012; 35(4): 370–374.
Ding M, Bhupathiraju SN, Satija A, et al. Long-term coffee consumption and risk of cardiovascular disease: a systematic review and a dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. Circulation 2014; 129(6): 643–659.
Wu JN, Ho SC, Zhou C, et al. Coffee consumption and risk of coronary heart diseases: a meta-analysis of 21 prospective cohort studies. Int J Cardiol 2009; 137(3): 216–225.
Mostofsky E, Rice MS, Levitan EB, et al. Habitual coffee consumption and risk of heart failure: a dose-response meta-analysis. Circ Heart Fail 2012; 5(4): 401–405.
Cheng M, Hu Z, Lu X, et al. Caffeine intake and atrial fibrillation incidence: dose response meta-analysis of prospective cohort studies. Can J Cardiol 2014; 30(4): 448–454.
Steffen M, Kuhle C, Hensrud D, et al. The effect of coffee consumption on blood pressure and the development of hypertension: a systematic review and meta-analysis. J Hypertens 2012; 30(12): 2245–2254.
Grosso G, Micek A, Godos J, et al. Long-term coffee consumption is associated with decreased incidence of new-onset hypertension: a dose-response meta-analysis. Nutrients. 2017; 9(8): 890.
Natella F, Nardini M, Belelli F, Scaccini C. Coffee drinking induces incorporation of phenolic acids into LDL and increases the resistance of LDL to ex vivo oxidation in humans. Am J Clin Nutr 2007; 86(3): 604–609.
Montagnana M, Favaloro E. Coffee intake and cardiovascular disease: virtue does not take center stage. Semin Thromb Hemost 2012; 38(2): 164–177.
Cornelis M, Gustafsson S, Ärnlöv J, et al. Targeted proteomic analysis of habitual coffee consumption. J Intern Med 2018; 283(2): 200–211.
Jee SH, He J, Appel LJ, et al. Coffee consumption and serum lipids: a meta-analysis of randomized controlled clinical trials. Am J Epidemiol 2001; 153(4): 353–362.
Silverman MG, Ference BA, Im K, et al. Association between lowering LDL-C and cardiovascular risk reduction among different therapeutic interventions: a systematic review and meta-analysis. JAMA 2016; 316(12): 1289–1297.
Larsson S, Orsini N. Coffee consumption and risk of stroke: a dose-response meta-analysis of prospective studies. Am J Epidemiol 2011; 174(9): 993–1001.
Shao C, Tang H, Wang X, He J. Coffee consumption and stroke risk: evidence from a systematic review and meta-analysis of more than 2.4 million men and women. J Stroke Cerebrovasc Dis 2021; 30(1): 105452.
Zhao LG, Li ZY, Feng GS, et al. Coffee drinking and cancer risk: an umbrella review of meta-analyses of observational studies. BMC Cancer 2020; 20(1): 101.
Bravi F, Tavani A, Bosetti C, et al. Coffee and the risk of hepatocellular carcinoma and chronic liver disease: a systematic review and meta-analysis of prospective studies. Eur J Cancer Prev 2017; 26(5): 368–377.
Li J, Seibold P, Chang-Claude J, et al. Coffee consumption modifies risk of estrogen-receptor negative breast cancer. Breast Cancer Res 2011; 13(3): R49.
Lafranconi A, Micek A, De Paoli P, et al. Coffee intake decreases risk of postmenopausal breast cancer: a dose-response meta-analysis on prospective cohort studies. Nutrients 2018; 10(2): 112.
Micek A, Godos J, Lafranconi A, et al. Caffeinated and decaffeinated coffee consumption and melanoma risk: a dose-response meta-analysis of prospective cohort studies. Int J Food Sci Nutr 2018; 69(4): 417–426.
Song F, Qureshi A, Han J. Increased caffeine intake is associated with reduced risk of basal cell carcinoma of the skin. Cancer Res 2012; 72(13): 3282–3289.
Galeone C, Tavani A, Pelucchi C, et al. Coffee and tea intake and risk of head and neck cancer: pooled analysis in the international head and neck cancer epidemiology consortium. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2010; 19(7): 1723–1736.
Schmit SL, Rennert HS, Rennert G, Gruber SB. Coffee consumption and the risk of colorectal cancer. Cancer Epidemiol Biomarkers Prev 2016; 25(4): 634–639.
Wilson K, Kasperzyk J, Rider JR, et al. Coffee consumption and prostate cancer risk and progression in the health professionals follow-up study. J Natl Cancer Inst 2011; 103(11): 876–884.
Xia J, Chen J, Xue JX, et al. An up-to-date meta-analysis of coffee consumption and risk of prostate cancer. Urol J 2017; 14(5): 4079–4088.
Parodi S, Merlo FD, Stagnaro E; working group for the epidemiology of hematolymphopoietic malignancies in Italy. Coffee consumption and risk of non-Hodgkin’s lymphoma: evidence from the Italian multicentre case-control study. Cancer Causes Control 2017; 28(8): 867–876.
Wu W, Tong Y, Zhao Q, et al. Coffee consumption and bladder cancer: a meta-analysis of observational studies. Sci Rep 2015; 5: 9051.
Magalhães R, Picó-Pérez M, Esteves M, et al. Habitual coffee drinkers display a distinct pattern of brain functional connectivity. Mol Psychiatry 2021; 26(11): 6589–6598.
Cornelis MC, Weintraub S, Morris MC. Caffeinated coffee and tea consumption, genetic variation and cognitive function in the UK Biobank. J Nutr 2020; 150(8): 2164–2174.
Kang D, Kim Y, Je Y. Non-alcoholic beverage consumption and risk of depression: epidemiological evidence from observational studies. Eur J Clin Nutr 2018; 72(11): 1506–1516.
Lucas M, O’Reilly EJ, et al. Coffee, caffeine, and risk of completed suicide: results from three prospective cohorts of American adults. World J Biol Psychiatry 2014; 15(5): 377–386.
Cao C, Loewenstein D, Lin X, et al. High blood caffeine levels in MCI linked to lack of progression to dementia. J Alzheimers Dis 2012; 30(3): 559–572.
Larsson SC, Orsini N. Coffee consumption and risk of dementia and Alzheimer’s disease: a dose-response metaanalysis of prospective studies. Nutrients 2018; 10(10): 1501.
Poole R, Kennedy OJ, Roderick P, et al. Coffee consumption and health: umbrella review of meta-analyses of multiple health outcomes. BMJ 2017; 359: j5024.
Ross W, Duda J, Abbott R, et al. Association of coffee and caffeine consumption with brain Lewy Pathology in the HonoluluAsia aging study. Neurology 2012; 78(1 Suppl): S42.005.
Xu K, Di Luca DG, Orrú M, et al. Neuroprotection by caffeine in the MPTP model of Parkinson’s disease and its dependence on adenosine A2A receptors. Neuroscience 2016; 322: 129–137.
Nehlig A, Daval JL. Caffeine and the central nervous system: mechanisms of action, biochemical, metabolic and psychostimulant effects. Brain Res Brain Res Rev 1992; 17(2): 139–170.
Dong X, Li S, Sun J, et al. Association of coffee, decaffeinated coffee and caffeine intake from coffee with cognitive performance in older adults: National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES) 2011–2014. Nutrients 2020; 12(3):840.
Pham K, Mulugeta A, Zhou A, et al. High coffee consumption, brain volume and risk of dementia and stroke. Nutr Neurosci 2022; 25(10): 2111–2122.
Kennedy OJ, Roderick P, Buchanan R, et al. Systematic review with meta-analysis: coffee consumption and the risk of cirrhosis. Aliment Pharmacol Ther 2016; 43(5): 562–574.
Wijarnpreecha K, Thongprayoon C, Ungprasert P. Coffee consumption and risk of nonalcoholic fatty liver disease: a systematic review and meta-analysis. Eur J Gastroenterol Hepatol 2017; 29(2): e8–e12.
Freedman ND, Everhart JE, Lindsay KL, et al. Coffee intake is associated with lower rates of liver disease progression in chronic hepatitis C. Hepatology 2009; 50(5): 1360–1369.
van Dam RM, Hu FB, Willett WC. Coffee, caffeine, and health. N Engl J Med 2020; 383(4): 369–378.
Boekema PJ, van Dam van Isselt EF, Bots ML, Smout AJ. Functional bowel symptoms in a general Dutch population and associations with common stimulants. Neth J Med 2001; 59(1): 23–30.
Kim J, Oh SW, Myung SK, et al. Korean Metaanalysis (KORMA) Study Group. Association between coffee intake and gastroesophageal reflux disease: a meta-analysis. Dis Esophagus 2013; 27(4): 311–317.
Shimamoto T, Yamamichi N, Kodashima S, et al. No association of coffee consumption with gastric ulcer, duodenal ulcer, reflux esophagitis, and non-erosive reflux disease: a cross-sectional study of 8,013 healthy subjects in Japan. PLoS One 2013; 86: e65996.
Loomis D, Guyton KZ, Grosse Y, et al. International Agency for Research on Cancer Monograph Working Group. Carcinogenicity of drinking coffee, mate, and very hot beverages. Lancet Oncol 2016; 17(7): 877–878.
Botelho F, Lunet N, Barros H. Coffee and gastric cancer: systematic review and meta-analysis. Cad Saude Publica 2006; 22(5): 889–900.
Ng SC, Tang W, Leong RW, et al. Environmental risk factors in inflammatory bowel disease: a population-based case-control study in Asia-Pacific. Gut 2015; 64(7): 1063–1071.
Andersen LF, Jacobs DR jr., Carlsen MH, Blomhoff R. Consumption of coffee is associated with reduced risk of death attributed to inflammatory and cardiovascular diseases in the Iowa Women's Health Study. Am J Clin Nutr 2006; 83(5): 1039–1046.
Brown AC, Rampertab SD, Mullin GE. Existing dietary guidelines for Crohn's disease and ulcerative colitis. Expert Rev Gastroenterol Hepatol 2011; 5(3): 411–425.
Zhang Y-P, Li W-Q, Sun YL, et al. Systematic review with metaanalysis: coffee consumption and the risk of gallstone disease. Aliment Pharmacol Ther 2015; 42(6): 637–648.
Harpaz E, Tamir S, Weinstein A, Weinstein Y. The effect of caffeine on energy balance. J Basic Clin Physiol Pharmacol 2017; 28(1): 1–10.
Velickovic K, Wayne D, Leija, HAL, et al. Caffeine exposure induces browning features in adipose tissue in vitro and in vivo. Sci Rep 2019; 9: 9104.
Dulloo AG, Geissler CA, Horton T, et al. Normal caffeine consumption: influence on thermogenesis and daily energy expenditure in lean and postobese human volunteers. Am J Clin Nutr 1989; 49(1): 44–50.
Jeszka-Skowron M, Zgoła-Grześkowiak A, Grześkowiak T. Analytical methods applied for the characterization and the determination of bioactive compounds in coffee. Eur Food Res Technol 2015; 240: 19–31.
Jiwani AZ, Rhee DJ, Brauner SC, et al. Effects of caffeinated coffee consumption on intraocular pressure, ocular perfusion pressure, and ocular pulse amplitude: a randomized controlled trial. Eye (Lond) 2012; 26(8): 1122–1130.
Robertson D, Wade D, Workman R, et al. Tolerance to the humoral and hemodynamic effects of caffeine in man. J Clin Invest 1981; 67(4): 1111–1117.
Clark I, Landolt HP. Coffee, caffeine, and sleep: A systematic review of epidemiological studies and randomized controlled trials. Sleep Med Rev 2017; 31: 70–78.
Lara DR. Caffeine, mental health, and psychiatric disorders. J Alzheimers Dis 2010; 20(Suppl 1): S239–248.
Chen LW, Wu Y, Neelakantan N, et al. Maternal caffeine intake during pregnancy is associated with risk of low birth weight: a systematic review and dose-response meta-analysis. BMC Med 2014; 12: 174.