Dvacetičtyřhodinové pohybové chování rodin s 3–8letými dětmi a faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti dětí

Souhrn

Cíl: Hlavním cílem studie je pomocí objektivních přístrojů zhodnotit 24hodinové pohybové chování (tj. spánek, sedavé chování a pohybovou aktivitu) u českých rodin s dětmi ve věku 3–8 a identifikovat faktory snižující riziko výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí.

Metodika: Výzkumný soubor tvoří reprezentativní vzorek 425 rodin z městských a venkovských obcí z regionů Čech, Moravy a Slezska. Všichni členové rodiny dokončili sedmidenní monitorování 24hodinového pohybového chování pomocí akcelerometrů nošených na zápěstí. Antropometrické údaje spolu s potenciálními faktory souvisejícími s tělesnou hmotností byly zjišťovány prostřednictvím dotazníku a rodinného deníku vyplňovaného rodiči. Z-skóre body mass indexu a kategorizace podle percentilových grafů Světové zdravotnické organizace diferencovaný dle věku a pohlaví dítěte byly použity pro stanovení nadváhy a obezity. Faktory snižující míru výskytu nadměrné tělesné hmotnosti byly analyzovány pomocí binární logistické regresní analýzy.

Výsledky: Děti s nadměrným sezením v nižší míře splňují doporučení pro spánek a pohybovou aktivitu a méně často společně snídají s rodiči než děti s kratší dobou denního sezení. Mezi výskytem nadměrné tělesné hmotnosti u 3–8letých dívek (19,2 %) a chlapců (18,7 %) nenacházíme statisticky významné odlišnosti, na rozdíl od rodičů, kde ve výskytu obezity (14,4 %OTCOVÉ a 9,5 %MATKY) i nadváhy (46,5 %OTCOVÉ a 20,1 %MATKY) otcové signifikantně (p < 0,05) převyšují matky. Výskyt obezity u rodičů významně (p < 0,05) zvyšuje šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u dětí, zatímco kratší doba sedavého chování dětí snižuje riziko výskytu jejich nadměrné tělesné hmotnosti.

Závěry: Nadměrné sezení dítěte a obezita rodičů zvyšuje riziko jeho nadváhy a obezity, a to bez ohledu na socioekonomický status rodin nebo pohlaví dětí.

ÚVOD

Celosvětově vysoký výskyt obezity u dětí v předškolním a mladším školním věku (1) nutí odborníky podrobně analyzovat jejich životní styl a chování související s energetickou bilancí tak, aby bylo možné nárůst obezity výrazně omezit nebo mu alespoň účinně předcházet. Objektivní 24hodinové monitorování pohybového chování, včetně spánku, pohybové aktivity (PA) a sedavého chování (SB) se jeví jako velmi účinný nástroj detailní a přesné analýzy každodenních vzorců životního stylu, a to i u dětí v předškolním věku (2). Výsledky systematického přehledu 24hodinového monitoringu pohybového chování poukazují na pozitivní vztah mezi plněním doporučení pro PA, SB a spánek a nižší adipozitou (stanovenou indexem tělesné hmotnosti (BMI) a zdravým růstem kostí, nižším výskytem emočních problémů a příznivějším sociálně-kognitivním vývojem předškolních dětí (3).

Nicméně výše citované systematické přehledy (2, 3) zřídkakdy zahrnovaly studie nebo účastníky ze zemí střední a východní Evropy, kde je oblast 24hodinového pohybového chování předškolních dětí neprobádána. Předchozí studie zaměřená na vztah PA, SB a úrovně tělesné hmotnosti českých předškoláků odhalila vyšší šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti dětí v případě jejich nadměrného času tráveného sledováním televize, obrazovky počítače či displeje mobilního zařízení pro zábavu tzv. „screen time“ (ST) a u matky se vyskytující obezity či nadměrného ST (4). Avšak tyto výsledky byly odhaleny u nereprezentativního souboru českých rodin s předškolními dětmi s metodikou nezahrnující analýzu spánku a další potenciální rodinné koreláty výskytu dětské obezity (4).

Proto se předložená studie zaměřuje na analýzu 24hodinového chování rodin s dětmi v předškolním a mladším školním věku s cílem zviditelnit vzorce jejich životního stylu a způsobu trávení volného času s ohledem na výskyt nadměrné tělesné hmotnosti dětí. Hlavním cílem studie je pomocí objektivních přístrojů zhodnotit 24hodinové pohybové chování (spánek, sedavé chování a pohybovou aktivitu) u českých rodin s dětmi ve věku 3–8 let a identifikovat faktory snižující šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u těchto dětí.

 

METODIKA

Design studie, soubor účastníků a inkluzní kritéria Jedná se o průřezovou studii zaměřenou na analýzu 24hodinového pohybového chování celostátně reprezentativního souboru rodin s dětmi ve věku 3–8 let s plánovaným opakovaným měřením v letech 2025 a 2026 (5). S ohledem na očekávané odmítnutí účasti či nedokončení celého sedmidenního kontinuálního pohybového chování bylo plánováno oslovit k účasti na výzkumu minimálně 500 rodin s alespoň jedním dítětem ve věku 3–8 let. Minimální rozsah zkoumaného souboru rodin byl volen na základě statistické významnosti α = 0,05, přičemž velikost účinku a statistická síla testu byly stanoveny na 0,5 (resp. 0,8) s ohledem na očekávaným 20% úbytkem dat. Schéma 1 znázorňuje průběh výzkumu od výběru rodin po konečný vzorek účastníků, kteří splnili všechna inkluzní kritéria pro zařazení do finálně analyzovaného souboru. Zúčastněné rodiny byly osloveny prostřednictvím stratifikovaného výběru mateřských a základních škol z měst a venkovských oblastí Čech, Moravy a Slezska. Kritériem pro zařazení do studie byl odpovídající věk dítěte (dětí), dobrý zdravotní stav (nepřítomnost onemocnění bránící dítěti/ rodičům absolvovat běžný program v mateřské nebo základní škole/zaměstnání) a ochota dobrovolné účasti na sedmidenním sledování 24hodinového pohybového chování.

Organizace sběru dat

Výzkum 24hodinového pohybového chování rodin s 3–8letými dětmi probíhal od března 2022 do května 2023 v průběhu běžného vyučování ve školkách/školách mimo vícedenní prázdniny. Po obdržení souhlasu s účastí na výzkumu od managementu školek/škol byli osloveni potenciální účastníci – rodiče prostřednictvím informačních letáků s jasným a názorným popisem výzkumu. Po získání písemného informovaného souhlasu rodičů s účastí na výzkumu byl připraven rodinný deník a akcelerometry pro 24hodinové monitorování pohybového chování všech členů rodin, kteří souhlasili s účasti na výzkumu. V informovaném souhlasu rodiče písemně potvrdili svou dobrovolnou a bezplatnou účast na výzkumu, bez sankcionování v případě poškození nebo ztráty akcelerometru či přerušení a nedokončení výzkumu.

Při společném setkání výzkumníků s rodiči a zástupci školek/škol byli všichni účastníci důkladně seznámení s průběhem výzkumu, použitými měřeními a se způsobem zaznamenávání naměřených a zjištěných údajů do rodinného deníku. Během tohoto setkání byly rodičům rozdány individuálně nastavené akcelerometry pro zúčastněné členy rodin a rodinný deník, pro zaznamenávání časových údajů souvisejících s denním pohybovým režimem (čas vstávání, příchod do školky/školy, hodiny tělesné výchovy, odchod ze školky/školy, lekce organizované PA (tréninky, kroužky pod vedením trenéra/vedoucího, čas ukládání ke spánku) a způsoby dopravy (pěší, kolo, auto, městská hromadná doprava). Rodičům byl vysvětlen způsob správného nošení akcelerometru na zápěstí nedominantní ruky a zaznamenávání naměřených hodnot do rodinného deníku. Sledování 24hodinového pohybového chování pomocí akcelerometru bylo zahajováno o půlnoci v den společné schůzky výzkumníků a rodičů, proto byli rodiče poučeni o nasazení akcelerometru sobě a svým potomkům ještě téhož dne před spaním. Po uplynutí sedmidenního monitorování pohybového chování proběhlo druhé společné setkání rodičů s výzkumníky, kteří vyzvedli akcelerometry a vyplněné rodinné deníky. Po zpracování naměřených údajů byly rodičům a jejich dětem poskytnuty individualizované zpětné vazby ve formě grafických listů s vysvětlujícími komentáři.

Přístrojové monitorování 24hodinového pohybového chování

Dvacetičtyřhodinové pohybové chování dětí a rodičů, konkrétně PA střední až vysoké intenzity (MVPA), PA lehké intenzity (LPA), SB a spánku bylo monitorováno pomocí akcelerometru wGT3X-BT a GT9X Link ActiGraph (ActiGraph, Pensacola, Florida, USA). Rodiče a jejich děti byli instruováni nosit akcelerometr na zápěstí jejich nedominantní ruky 24hodin denně nepřetržitě po dobu 7 dnů a nocí vyjma doby koupání a plavání. Bylo prokázáno, že akcelerometry nošené na zápěstí vykazují vyšší validitu a jsou pohodlnější na nošení při měření pohybového chování ve srovnání s akcelerometry nošenými za pasem (5). Akcelerometry byly inicializovány pomocí specializovaného software ActiLife V.6.13.4 a při monitorování 24hodinového pohybového chování bylo využito snímání ve všech třech osách s frekvencí 100 Hz. Akcelerometry byly nastaveny individuálně pro každého člena rodiny. V rámci jedné rodiny byly všechny přístroje spárovány prostřednictvím rozhraní Bluetooth, což umožnilo určit období vzájemné blízkosti (nebo oddálení) jednotlivých členů rodin. Konkrétně akcelerometry GT9X Link rodičů byly inicializovány jako„vysílače“ a akcelerometry wGT3X-BT dětí jako„přijímače“ signálu. Akcelerometry rodičů vysílaly signál se svým sériovým číslem, zatímco dětské akcelerometry tyto signály přijímaly. Validita tohoto způsobu hodnocení způsobu hodnocení blízkosti osob na základě Bluetooth signálu byla prokázána zvláště, když všichni monitorovaní jedinci setrvávali v dostatečné blízkosti (5).

Zatímco minimální počet akcelerometrů pro monitorování 24hodinového pohybového chování na rodinu byl podmínečně stanoven na dva ( jeden „vysílač“ pro jednoho z rodičů a jeden „přijímač“ pro dítě), tak maximální počet se odvíjel podle počtu rodinných příslušníků, kteří souhlasili s účastí na výzkumu. Aby nedošlo k záměně přístrojů určených pro rodiče a jejich potomky, byly akcelerometry označeny speciálním, jasně viditelným kódem.

Spolu s akcelerometry obdržela každá rodina také instruující návod, jak správně akcelerometry na zápěstí nosit a seznam kódů akcelerometrů přidělených každému zúčastněnému členu rodiny, aby se eliminovalo riziko záměny zařízení mezi jedinci v průběhu týdenního monitorování pohybového chování.

K hodnocení spánku, SB a různých intenzit PA byl využit přístup tzv. „treshholds“ založený na hraničních jednotkách tíhového zrychlení (mg) typických pro daný typ činnosti. Záznam o sedmidenním monitorování pohybového chování jedince byl zařazen do finální analýzy v případě, že obsahoval alespoň tři platné školní/pracovní dny a jeden platný víkendový den. Den byl vyhodnocen jako platný, pokud obsahoval 16hodinový záznam z akcelerometru. Denní průměrná doba spánku, SB, PA nízké intenzity a MVPA byla vypočítána jako vážený aritmetický průměr těchto typů činností prováděných během školních/pracovních dnů a víkendových dnů (vážený průměr = [průměr pracovních dnů × 5 + průměr víkendových dnů × 2]/7).

Antropometrické charakteristiky, životní styl a zázemí rodin

Součástí rodinného deníku byly otázky určené rodičům týkající se zjišťování antropometrických charakteristik účastníků výzkumu, životního stylu a zázemí rodin. Vedle údajů týkajících se monitorování 24hodinového chování obsahoval rodinný deník také jednoduché otázky na základní antropometrické parametry (pohlaví, měsíc a rok narození a tělesná výška/ hmotnost s přesností 0,5 cm/0,1 kg) zúčastněných členů rodin; dvě otázky na čas ST (zvlášť pro školní/ pracovní a víkendové dny); pět otázek na způsob společně tráveného volného času s dětmi; sedm otázek na stravovací návyky a pravidla; sedm otázek na spánek a se spánkem související pravidla; šest otázek na socioekonomický status rodin (SES); jednu otázku na typ bydliště a šest otázek na prostředí okolí místa bydliště. Otázky týkající se možných, relevantních rodinných korelátů 24hodinového pohybového chování vycházely z předchozích studií zaměřených na analýzu PA a SB u rodin s dětmi předškolního věku (6). Měření tělesné výšky/hmotnosti dětí svými rodiči doma bylo potvrzeno jako dostatečně validní pro výpočet BMI a následnou identifikaci nadváhy a obezity u 4–8letých dětí (6).

Otázky související s určováním SES a ST byly originálně převzaty z HBSC studie, přeloženy, ověřeny a opakovaně využity v předcházejících studiích u českých rodin s dětmi a adolescenty (6). SES zúčastněných rodin byl odvozen ze Škály rodinného blahobytu (z anglického termínu „Family Affluence Scale“), která byla součástí Rodinného deníku a obsahovala šest otázek (vlastní pokoj pro každé dítě v rodině s možnostmi odpovědí – 0 nebo 1; počet počítačů v domácnosti – 0, 1, 2 a ≥ 3; počet vlastněných aut pro potřebu rodiny – 0, 1 a ≥ 2 a více; počet absolvovaných zahraničních dovolených v uplynulém roce – 0, 1, 2 a ≥ 3; vlastnictví myčky – 0 nebo 1; počet koupelen v domácnosti – 0, 1, 2 a ≥ 3). Jednotlivé odpovědi byly bodově sečteny do souhrnného skóre. Kategorie SES rodin byly utvořeny ze souhrnného skóre Škály rodinného blahobytu následovně: nejnižších/nejvyšších 20 % ze souhrnného skóre charakterizovalo rodiny s „nízkým“/„vysokým“ SES, a rozmezí 21–79 % ze souhrnného skóre určilo rodiny se „středním“ SES.

Doporučení k 24hodinovému pohybovému chování Děti ve věku 3–4 let s celkovou PA alespoň 180 min/ den a MVPA alespoň 60 min/den, se ST maximálně 1 hodinu denně a denní dobou spánku 10–13 hodin budou považovány za děti, které splňují doporučení pro 24hodinové pohybové chování (7). U dětí ve věku ≥ 5 let se bude mít za to, že splnily doporučení pro 24hodinové pohybové chování, pokud nashromáždí alespoň 60 min/den MVPA, nemají > 2 hodiny/den ST a spí 9–11 hodin/den (8, 9). Zúčastnění dospělí ve věku 18–64 let, jejichž sedavé chování nepřekročí dobu 8 hodin/den, provádějí PA alespoň 150 min MVPA týdně a denně spí 7–9 hodin, budou klasifikování jako osoby splňující doporučení pro 24hodinové pohybové chování (10).

Pilotní studie

Pro efektivní realizaci výzkumu byla v listopadu 2021 provedena pilotní studie, která měla posoudit proveditelnost a přijatelnost rodinného deníku a způsobu oslovování a sběru dat. Pilotní studie byla provedena na jedné základní škole, kde bylo osloveno 23 rodin s žádostí o účast (rodiče obdrželi formulář informovaného souhlasu). Celkem 17 rodin souhlasilo s účastí v pilotní studii, kterou plně dokončilo 28 rodičů a 29 dětí s platnými pětidenní záznamy z akcelerometru a zcela vyplněnými rodinnými deníky. Na základě výsledků pilotní studie byl formulář informovaného souhlasu graficky upraven tak, aby byla uvedena účast na studii všech rodinných příslušníků zřetelněji (nikoliv pouze na straně předškolního dítěte a jeho rodičů, ale také starších dětí sourozenců a dalších členů rodiny). Obavy pramenící z přijímání neúplných rodinných záznamů nebo vynechávání otázek o životním stylu a zázemí rodin se nepotvrdily, a proto se rozsah otázek v konečné verzi rodinném deníku nijak neredukoval.

Etika

Zastřešující metodický protokol výzkumu byl schválen Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci (referenční číslo: 25/2021). Informovaný souhlas s účastí na výzkumu obsahoval ujištění o zdravotní nezávadnosti použitých monitorovacích přístrojů a nesankcionováni v případě poškození nebo ztráty akcelerometru či přerušení a nedokončení výzkumu. Každý účastník výzkumu obdržel individualizovanou zpětnou vazbu o výsledcích monitoringu vlastního 24hodinového pohybového chování ve formě grafických listů s vysvětlujícími komentáři. Pro zástupce zúčastněných škol byly připraveny a zaslány celkové výsledky studie za školku/ školu spolu s poděkováním a certifikátem o účasti na výzkumu.

Zpracování dat a statistické analýzy

Veškeré zpracování dat a statistické analýzy byly provedeny v softwarovém prostředí„Statistical Package for the Social Sciences for Windows V.26“ (IBM Corp). Finální soubor dat s platnými antropometrickými charakteristikami, údaji o PA, SB a spánku byl zkontrolován se zřetelem na výskyt extrémních hodnot a zjevných chyb. BMI byl vypočten jako podíl tělesné hmotnosti (kg) a kvadrátu tělesné výšky (m). Úroveň tělesné hmotnosti (bez nadváhy, s nadváhou, s obezitou) byl určen pomocí růstových tabulek Světové zdravotnické organizace pro BMI s ohledem na pohlaví jedinců (11). Nadváha/obezita u dětí reprezentuje 85. až 97. percentil (resp. > 97. percentil) v růstových grafech BMI pro daný věk specifických pro dané pohlaví (11, 12). Nadváha a obezita u rodičů reprezentuje BMI v rozmezí 25–29,9 kg/m2 (resp. ≥ 30 kg/m2) (1). Plnění doporučení k 24hodinovému pohybovému chování a prevalence nadměrné tělesné hmotnosti a obezity bude prezentováno jako procenta zvlášť pro jednotlivé členy rodin. Regresní parametry vycházejí z poměru šancí (OR) s 95% konfidenčními intervaly (95% CI). Pro všechny statistické postupy byla stanovena hladina alfa α 5 %. Rozdíly v prevalenci nadměrné tělesné hmotnosti mezi dívkami a chlapci, resp. matkami a otci, byly testovány pomocí χ2-testu.

 

VÝSLEDKY

Více než pětina chlapců a téměř čtvrtina dívek splňuje všechna tři doporučení k 24hodinovému chování současně, a dokonce více než dvě třetiny dětí dosahují na kombinaci alespoň dvou doporučení najednou (graf 1). Naopak, pouze 2,2 % chlapců a 1,3 % dívek neplní ani jedno z doporučení pro PA, ST a spánek. Rodiče zúčastněných dětí téměř nesplňují všechna tři doporučení k 24hodinovému chování současně (< 2 %) vlivem nadměrného času každodenního sezení. Proto také takřka nesplňují ani kombinaci alespoň dvou doporučení najednou obsahující sedavé chování (graf 1).

Mezi výskytem nadměrné tělesné hmotnosti u 3–8letých dívek (19,2 %) a chlapců (18,7 %) nenacházíme statisticky významné odlišnosti, na rozdíl od rodičů, kde ve výskytu obezity (14,4 %OTCOVÉ a 9,5 %MATKY) i nadváhy (46,5 %OTCOVÉ a 20,1 %MATKY) otcové signifikantně (p < 0,05) převyšují matky (graf 2).

Šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti dětí významně (p < 0,05) zvyšuje obezita rodičů (matky nebo otce) a vlastní dlouhodobé sezení dětí, a to v obou analyzovaných regresních modelech (model I s páry matka-dítě a model II s páry otec-dítě). Pohlaví potomka a SES rodin není významně asociován s šancí výskytu nadměrné tělesné hmotnosti dětí. Bydlení v rodinném domě významně (p < 0,05) snižuje šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti u dětí pouze v regresním modelu I (pár matka-dítě) (tab. 1). Hlubší analýza skupin dětí rozdělených podle mediánu denního času sezení (443,6 minut) ukazuje, že děti trávící více času sezením ve významně menší míře (p < 0,05) plní doporučení pro spánek a MVPA ve srovnání s dětmi s kratším celodenním sezením (spánek: 56,6 % vs. 71,4 %; MVPA: 52,8 % vs. 85,4 %). Navíc z rodinného deníku bylo zjištěno, že u dětí s nižší mírou každodenního sezení rodiče častěji uváděli společné snídání než u dětí trávící denně více než 443,6 minut (68,1 % vs. 57,1 %).

DISKUZE

Potvrdil se předpoklad z předchozích studií (4, 6), že naše 3–8leté děti jsou nejen pohybově aktivnější než předškolní děti jinde v Evropě, Asii, Austrálii a Kanadě, ale také že ve vyšší míře splňují všechna tři doporučení k 24hodinovému pohybovému chování současně v 23,5 % než předškoláci z okolních zemí 11,3 % (2). A obráceně naše 3–8leté děti v mnohem nižší míře 1,8 % nesplňují žádné z doporučení k 24hodinovému pohybovému chování než předškoláci z Austrálie, Belgie, Číny, Finska, Japonska, Portugalska a Kanady souhrnně v 8,8 % (2). Vedle nezpochybnitelného vlivu rodičů toto pozitivní zjištění o vysoké míře plnění 24hodinových pohybových doporučení přičítáme vlivu mateřských škol, které ve svém programu každodenně dbají na pravidelnou PA, omezují nadměrný ST a dodržují poobědový spánek.

 

 

Tab. 1 Analyzované faktory vztahující se k nadměrné tělesné hmotnosti dětí

Analyzované faktory	Nadměrná tělesná hmotnost potomka
	regresní model I matka-dítě		regresní model II otec-dítě
	OR	95% CI	OR	95% CI
pohlaví dítěte
dívka	ref.		ref.
chlapec	0,78	0,46–1,35	1,06	0,58–1,97
socioekonomický status rodin
nízký	ref.		ref.
střední	0,57	0,28–1,16	0,50	0,22–1,14
vysoký	0,75	0,30–1,87	0,54	0,20–1,48
sezení dětí
< medián denního času sezení	ref.		ref.
> medián denního času sezení	1,92*	1,09–3,37	1,98*	1,06–3,68
typ bydliště
byt	ref.		ref.
rodinný dům	0,54*	0,31–0,94	0,79	0,35–1,23
obezita rodiče
ne	ref.		ref.
ano	2,03*	1,15–3,58	2,21*	1,03–4,75

Medián denního času sezení u dětí představoval 443,6 minut.
OR – poměr šancí dosažení nadměrné tělesné hmotnosti (binární logistická regresní analýza pro dva modely: matka-dítě a otec-dítě), CI – 95% konfidenční interval, ref. – referenční skupina
Statistická významnost šancí je vyznačená na hladině *p < 0,05.

 

 

Přestože výskyt nadměrné tělesné hmotnosti u našich 3–8letých dětí (dívky: 19,2 %♀, chlapci: 18,7 %♂) je nižší ve srovnání s okolními středoevropskými státy (Maďarsko: 27,8 %♀, 28,0 %♂; Polsko: 28,8 %♀, 31,7 %♂; Slovensko: 23,3 %♀, 30,1 %♂; Rakousko: 22,3 %♀, 30,3 %♂) (13), nevyznívá tato situace tak příznivě především u dívek ve srovnání s výskytem nadměrné tělesné hmotnosti u českých 11–15letých adolescentů (16,1 %♀, 28,2 %♂) (14). Třebaže zjištěný výskyt nadměrné tělesné hmotnosti mohl být zkreslen rodičovským určováním tělesné hmotnosti a výšky svých potomků s následným výpočtem pomocí BMI indexu, je její vý-

skyt zneklidňující. Je proto nutné hledat a zviditelňovat faktory v každodenním chování dětí, které mohou účinně napomáhat redukci adipozity nebo omezovat chování, které podporuje její prohlubování. Především u dětí v předškolním a mladším školním věku je nutné dbát na ukotvování vhodného životního stylu, protože nejenže dochází k nárůstu v prevalenci nadměrné tělesné hmotnosti se vzrůstajícím věkem dětí, ale také existuje významně vysoká pravděpodobnost přetrvávání nadměrné tělesné hmotnosti z období dětství 5 až 7 let do období adolescence 15–17let (15).

Obdobně jako v předchozí studii u rodin s předškolními dětmi (4) zjišťujeme, že nejvýznamnějším faktorem zvyšujícím šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti 3–8letých dětí je výskyt obezity u rodičů. Navíc, podobně jako u 11–15letých českých adolescentů (14), vlastní nadměrné sezení dětí také významně zvyšuje šanci výskytu jejich nadměrné tělesné hmotnosti. Avšak na rozdíl od adolescentů se nepotvrdil vliv SES rodin nebo pohlaví dětí na šanci výskytu vlastní nadměrné tělesné hmotnosti. Avšak jistou paralelu mezi vztahem faktorů životního stylu 3–8letých dětí k nadměrné tělesné hmotnosti a vztahem 11–15letých českých adolescentů k obezitě nacházíme ve zjištěních, že u obou věkových kategorií sehrává významně nepříznivou roli nadměrné sezení. U adolescentů pak pravidelná PA, dostatečný spánek a každodenní snídání snižuje šanci výskytu obezity (14). Analýza denního sezení 3–8letých dětí poukázala na nižší míru plnění spánkových a PA doporučení a méně časté snídáni s rodiči právě u dětí s nadměrným sezením. V tomto útlém věku dětí se pravděpodobně zakládá na nevhodných vzorcích chování, které jsou v adolescentním věku přímo asociovány s výskytem obezity. Děti v předškolním a mladším školním věku jsou v průměru pohybově aktivnější než adolescenti a právě vyšší míra realizace každodenní PA může inhibovat účinek nadměrného sezení na rozvoj nadměrné tělesné hmotnosti dětí. Avšak s narůstajícím věkem dětí, s diferenciací jejich zájmových aktivit inhibiční vliv PA jako nejdůležitějšího reprezentanta energetického výdeje klesá, zatímco každodenní doba ST jako reprezentanta sedavého chování narůstá (6).

Silné stránky a limity studie

Za silnou stránku studie považujeme reprezentativnost zkoumaného souboru rodin s předškolními dětmi s oporou o ověřenou metodiku objektivního monitorování 24hodinového pohybového chování, které vedle PA, SB zahrnovalo také analýzu spánku. Další silnou stránkou studie je plánovaný opakovaný monitoring 24hodinového chování zúčastněných rodin po uplynutí 3 let (březen 2025 až květen 2026), jehož výsledky umožní poukázat na vývoj pohybového chování a úrovně tělesné hmotnosti a více přiblížit možné příčiny změn ve sledovaných proměnných. Limitu studie představuje skutečnost dobrovolnosti a zájmu účasti na náročném výzkumu a lze se oprávněně domnívat, že zúčastněné rodiny patří k obecně pohybově aktivnějšímu spektru populace s motivací k zdravějšímu životnímu stylu. Nadto průřezový design studie neumožňuje interpretovat výsledky o vztahu mezi výskytem nadměrné tělesné hmotnosti dětí a charakteristikami 24hodinového chování členů rodin kauzálně, avšak s ohledem na nezastupitelnou roli rodičů při utváření životního stylu svých potomků (6) je v interpretaci výsledků logické poukazovat na směr vztahu od rodičů k dětem než naopak.

 

ZÁVĚR

Výskyt nadměrné tělesné hmotnosti u 3–8letých dětí (19,2 % u dívek a 18,7 % u chlapců) a jejich rodičů (60,9 % u otců a 29,6 % u matek) poukazuje na opodstatněnou nutnost hledání a zviditelňování faktorů z každodenního života rodin, které napomáhají snižovat šanci výskytu nadměrné tělesné hmotnosti. Nadměrné sezení dítěte a obezita rodičů zvyšuje šanci jeho nadváhy a obezity, a to bez ohledu na socioekonomický status rodin nebo pohlaví dětí. Děti s nadměrným sezením v nižší míře splňují doporučení pro spánek a PA a méně často společně snídají s rodiči než děti s kratší dobou denního sezení.

 

Studie byla schválená Etickou komisí Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci 28. února 2021 (ref. číslo 25/2021).

Práce byla podpořena z grantu s registračním číslem 22-22765S.

Konflikt zájmů: žádný.

 

adresa pro korespondenci:
prof. Mgr. Erik Sigmund, Ph.D.
Univerzita Palackého v Olomouci
Fakulta tělesné kultury, Institut aktivního životního stylu
třída Míru 117, 771 11 Olomouc
e-mail: erik.sigmund@upol.cz