Může pravidelná konzumace dietních nápojů zvýšit riziko jaterní poruchy?
Ačkoliv jsou dietní nápoje marketingem líčeny jako vhodné při redukci hmotnosti, umělá sladidla, která obsahují, mohou působit i řadu zdravotních obtíží. Konzumace velkého množství nápojů, které jsou jimi slazeny, tedy nakonec může vést nejen ke vzniku obezity a diabetes mellitus 2. typu, ale i k metabolické poruše spojené s jaterní steatózou. Její vznik není podle nedávno uveřejněné studie zprostředkován inzulinovou rezistencí ani glukózovou intolerancí, jak se dosud předpokládalo, ale zvýšením indexu tělesné hmotnosti (BMI).
V názvu jaterní steatózy je nově akcentováno poškození metabolismu
V červnu 2023 došlo k přejmenování nealkoholické jaterní steatózy (NAFLD − non-alcoholic fatty liver disease) na jaterní steatózu spojenou s metabolickou poruchou (MASLD − metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease).2 Důvodem je, že nejčastější příčinou jaterní steatózy, která není důsledkem nadměrné konzumace alkoholu, je právě metabolický syndrom. Jaterní steatóza spojena s metabolickou poruchou momentálně představuje jedno z civilizačních onemocnění s nejvyšší prevalencí. Postihuje až 46 % světové populace, tedy téměř každého druhého.
Záludnost MASLD tkví v tom, že není spojena s žádnými iniciálními symptomy, a může tak nepozorovaně progredovat do steatohepatitidy spojené s metabolickou dysfunkcí (MASH − metabolic dysfunction-associated steatohepatitis), původně rovněž označovanou jako nealkoholická (NASH − non-alcoholic steatohepatitis). Ta poté může vyústit ve zjizvení jater a jaterní cirhózu, předstupeň selhání jater. Další úskalí MASLD spočívá v nedostupnosti účinné terapie, doporučována je pouze změna životního stylu – zdravé stravování a pohyb.
Umělá sladidla stojí za vznikem řady civilizačních onemocnění
Mezi odborníky dlouho panovalo přesvědčení, že slazené nápoje poškozují játra kvůli navození inzulinové rezistence a glukózové intolerance, jež přispívají ke vzniku zánětu jater. Ačkoli se dietní nápoje často prezentují slogany typu „žádný cukr, žádné kalorie“, experti je nepovažují za zdravé. Většinou obsahují umělá sladidla. V observačních studiích byla častá konzumace dietních nápojů spojena s vyšším rizikem obezity, diabetu 2. typu či vyšším podílem tělesného tuku.
Autoři studie recentně publikované v BMC Public Health identifikovali spojení mezi vysokou konzumací dietních nápojů a rizikem MASLD.3 Jedná se přitom o první studii, která vztah mezi dietními nápoji a MASLD zkoumala na národně reprezentativním vzorku a její výsledky se mohou stát základem dietních doporučení pro prevenci a léčbu MASLD. Ta jsou současně v souladu s novými doporučeními vydanými v květnu 2023 Světovou zdravotnickou organizací (WHO), jež obsahují rady ohledně použití umělých sladidel při redukci tělesného tuku.4 O měsíc později dokonce představitelé WHO označili jednoho ze zástupců umělých sladidel, aspartam, za látku pro lidi „pravděpodobně karcinogenní“.5
Faktorem propojujícím MASLD s dietními nápoji je BMI
Studie analyzovala data z Národního průzkumu zaměřeného na poznání zdraví a výživy (NHANES – National Health and Nutrition Examination Survey), který financuje americké Národní centrum pro zdravotní statistiku (NCHS – National Center for Health Statistics) pro zhodnocení zdravotních a výživových podmínek tamní populace.
Detailní záznamy konzumace dietních nápojů byly k dispozici z dietních výzkumných rozhovorů provedených v letech 2003–2006. Autoři studie zkoumali poskytnuté informace od celkově 2378 účastníků, z nichž 1089 mělo MASLD. Zdrojová databáze neobsahovala žádná data o elastografii jater, takže k určení stavu MASLD byl využit index steatózy (ztučnění jater (FLI – Fatty Liver Index). Odpovědi z dotazníkového šetření k frekvenci stravování, zejména na otázku „Jak často pijete dietní nápoje?“, posloužily pro zhodnocení konzumace dietních nápojů.
Poté výzkumníci adjustovali své výsledky vzhledem k potenciálním zavádějícím faktorům, jako je věk, pohlaví, etnická příslušnost, kuřáctví, průměrná denní fyzická aktivita, příjem sacharidů a přítomnost hypertenze či diabetu. Poměr mužů ve skupině s MASLD byl 54,6 % a příjem dietních nápojů v ní byl dramaticky vyšší než ve skupině bez ní. Totéž je možné konstatovat o hypertenzi, hyperlipidémii a diabetu.
Jaké je tedy spojení mezi indexem tělesné hmotnosti (BMI – body mass index) a onemocněním jater? Autoři studie testovali hypotézu, že BMI může být v případě MASLD mediačním faktorem, přičemž došli k závěru, že 84,7 % celkového spojení mezi dietními nápoji a MASLD bylo zprostředkováno právě BMI.
Limitace studie a závěrečná diskuse
Sami autoři studie vyjádřili potřebu ověřit svá zjištění dalším výzkumem. Jako potenciálně problematické označili ve své studii následující skutečnosti:
- Místo zobrazovacích metod, které jsou k diagnostice MASLD používány ve zdravotnických zařízeních, byl ve studii použit FLI.
- Uspořádání studie mohlo vést k opačné kauzalitě (tj., že osoby s MASLD tíhnou ke konzumaci dietních nápojů vlivem svého onemocnění).
- Výsledky jsou založeny na vlastních svědectvích respondentů, které mohou být na rozdíl od detailních dietních záznamů nebo biomarkerů zkreslené.
- Index tělesné hmotnosti jako marker obezity má své limitace – podle jeho hodnoty nelze rozlišit svalovou a tukovou masu nebo rozpoznat distribuci tuku po těle, navíc neodráží informace o metabolickém zdraví.
- Ve studii nejsou brány v potaz genetické varianty nebo třeba spánkové vzorce, jež patří mezi rizikové faktory MASLD.
K ověření prezentovaných zjištění je tedy třeba robustnějších důkazů z randomizovaných kontrolovaných studií.
(pok)
Zdroje:
1. Smiley J. D. Drinking too much diet soda may raise the risk of liver disease, researchers say. Medical News Today, 2023 Dec 6. Dostupné na: www.medicalnewstoday.com/articles/diet-soda-consumption-liver-disease-risk
2. Fouad Y. Metabolic-associated fatty liver disease: new nomenclature and approach with hot debate. World J Hepatol 2023; 15 (2): 123−128, doi: 10.4254/wjh.v15.i2.123.
3. Wu Y., Tan Z., Zhen J. et al. Association between diet soft drink consumption and metabolic dysfunction-associated steatotic liver disease: findings from the NHANES. BMC Public Health 2023; 23 (1): 2286, doi: 10.1186/s12889-023-17223-0.
4. WHO advises not to use non-sugar sweeteners for weight control in newly released guideline. WHO, 2023 May 15. Dostupné na: www.who.int/news/item/15-05-2023-who-advises-not-to-use-non-sugar-sweeteners-for-weight-control-in-newly-released-guideline
5. Aspartame hazard and risk assessment results released. WHO, 2023 Jun 14. Dostupné na: www.who.int/news/item/14-07-2023-aspartame-hazard-and-risk-assessment-results-released
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentOdborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- Jídelníček stomika je zásadní: Co vše mu můžeme poradit?
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence
Mohlo by vás zajímat
- Superoxidovaný roztok a jeho využití v léčbě ran
- Princip účinku medu v léčbě chronických i infikovaných ran
- Superoxidované roztoky v prevenci infekcí u dialyzovaných pacientů
- Využití moderních materiálů z celulózových vláken v terapii akutních i chronických ran
- Hydrofilní gel na bázi medu v terapii chronických a infikovaných ran
- Existují farmakologické možnosti, jak ovlivnit poruchy spánku při práci na směny?