Spokojenost a názory občanů ČR na práci VPL a na IT problematiku v primární péči – 2023

ÚVOD

Výzkum názorů a postojů občanů České republiky k otázkám zdravotnictví a k problematice zdraví má charakter omnibusu a je prováděn každoročně pravidelně od roku 1995. Jedna část se od roku 2015 týká názorů občanů ČR na některé aspekty činností praktických lékařů, které jsou zpracovány pro potřeby Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Kromě obecných otázek spokojenosti, které se opakují od roku 2015 a ve kterých je sledována spokojenost s prací všeobecných praktických lékařů (VPL) a jejich sester v daném roce a jejich vývoj v jednotlivých letech, byl výzkum v roce 2023 zaměřen na zjištění postojů občanů ČR k IT problematice a jejímu využití v primární péči.

METODIKA

Výzkum byl koncipován jako sociologický a sběr dat proběhl v celé České republice v období od 20. listopadu 2023 do 6. prosince 2023. Terénní šetření bylo provedeno technikou standardizovaného řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face). Údaje, jejichž rozboru je tato zpráva věnována, byly získány od výběrového souboru o velikosti 1812 jedinců vybraných kvótním výběrem. Z hlediska relativních četností nebyla zjištěna odchylka výběrového souboru od základního souboru (2). Lze konstatovat, že výsledky výzkumu jsou reprezentativní pro populaci České republiky 15 a více let z hlediska pohlaví, věku a regionu.

Statistické zpracování dat bylo provedeno programem SASD 1.5.8. (Statistická analýza sociálních dat). Zpracován byl 1. stupeň třídění a kontingenční tabulky vybraných ukazatelů 2. stupně třídění. Míra závislosti vybraných znaků byla stanovena na základě χ2 testu a dalších testovacích kritérií, aplikovaných dle charakteru rozdělení znaků. Na základě této analýzy byla provedena interpretace dat a zpracovány příslušné tabulky a grafy. Z dalších znaků, u kterých sice nebyla reprezentativnost sledována, ale které byly v rámci výzkumu zjišťovány, lze uvést vzdělání, rodinný stav, počet dětí, velikost místa bydliště, povolání, výši čistého měsíčního příjmu rodiny a stanovisko k náboženské víře. Tam, kde se ukázala statisticky významná souvislost, je na tuto skutečnost upozorněno. Nicméně v důsledku toho, že data této skupiny nejsou reprezentativní, lze zjištěné statisticky významné souvislosti interpretovat pouze jako tendence.

VÝSLEDKY

Názory občanů na péči praktického lékaře

Názory občanů na péči praktického lékaře, kterého navštěvují, byly zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky zjišťující, nakolik občany uspokojuje péče a čas, který jim praktický lékař v rámci návštěvy věnuje. Z analýzy vyplynulo, že většinu občanů péče a čas, věnovaný jim v průběhu návštěvy jejich praktickým lékařem, plně nebo spíše uspokojuje či jej považuje za přiměřený (94 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 6,0 % občanů (graf 1).

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi spokojeností občanů s péčí a časem, který jim poskytuje jejich praktický lékař, a čistým měsíčním příjmem domácnosti respondenta a vztahem respondenta k náboženství. Respondenti s nejvyšším čistým měsíčním příjmem na domácnost ve významně větší míře uvádějí, že je péče a čas, který jim poskytuje jejich praktický lékař, zcela neuspokojuje. Respondenti věřící ve významně větší míře uvádějí, že je péče a čas, který jim poskytuje jejich praktický lékař, přiměřeně uspokojuje. Jiné statisticky významné souvislosti nebyly ve vztahu ke sledovaným sociodemografickým znakům zjištěny a postoj občanů je v tomto směru homogenní (tab. 1).

Otázka týkající se postojů občanů ČR k péči a času, který jim věnuje jejich praktický lékař, byla ve stejném znění položena v rámci výzkumů prováděných v letech 2015–2023. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku vyplývá, že jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 a 2022 významně změnil k lepšímu. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, se vrátila na úroveň let 2018–2020, tj. na úroveň před pandemií COVID-19. Podíl občanů, vyjadřujících nespokojenost se výrazněji nezměnil. I nadále vysoce převažuje skupina těch občanů, kteří jsou s péčí a časem věnovaným jim praktickým lékařem plně, spíše nebo přiměřeně spokojeni (graf 2).

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře

Názory občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře byly rovněž zkoumány prostřednictvím uzavřené otázky o shodné škále možných odpovědí, jako u otázky týkající se péče praktického lékaře. Většinu občanů práce zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře plně nebo spíše uspokojuje nebo ji považují za přiměřenou (95,8 %). Částečnou nebo úplnou nespokojenost v této záležitosti vyslovilo 4,2 % občanů (suma odpovědí „spíše neuspokojuje“ a „zcela neuspokojuje“). Lze tedy konstatovat, že občané ČR jsou většinou s prací zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen malá část z nich (graf 3).

Z analýzy vztahu mezi sledovanými sociodemografickými znaky a názorem občanů na péči a čas, který jim poskytuje sestra jejich praktického lékaře, nevyplynuly žádné statisticky významné souvislosti (tab. 2).

Tab. 1 Souvislost názorů občanů na péči a čas, který jim poskytuje praktický lékař, se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 2 Souvislost názoru občanů na práci zdravotní sestry v ordinaci jejich praktického lékaře, se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Otázka týkající se postojů občanů ČR k práci zdravotní sestry pracující v ordinaci jejich praktického lékaře byla ve stejném znění položena v rámci výzkumů prováděných v letech 2015–2023. Z analýzy a porovnání odpovědí občanů na otázku týkající se spokojenosti s prací zdravotní sestry v ordinaci praktického lékaře vyplývá, že dosáhla dosud nejvyšší úrovně po celou dobu sledování (graf 4).

Názory občanů na využívání prvků umělé inteligence v práci praktického lékaře

V rámci výzkumu bylo zjišťováno uzavřenou otázkou, jaký je názor občanů na využívání prvků umělé inteligence v práci praktického lékaře. Největší část respondentů – občanů ČR (37,0 %) by v současné době byla proti tomu, aby jejich praktický lékař využíval ve své práci prvky umělé inteligence. Souhlasné stanovisko vyjádřilo 29,2 % dotázaných. Z nich 10,3 % by využívání prvků umělé inteligence v práci jejich praktického lékaře jednoznačně přivítalo, 18,9 % by dalo pravomoc praktickému lékaři, aby o využití prvků umělé inteligence rozhodl dle své úvahy a zdravotního stavu pacienta.

Zbývající ⅓ (33,8 %) dotázaných zvolila odpověď „nevím, nemohu posoudit“ (graf 5).

Z analýzy vztahu mezi jednotlivými sociodemografickými znaky a názorem občanů na využívání prvků umělé inteligence v práci praktického lékaře vyplynuly statisticky významné souvislosti u všech sledovaných sociodemografických znaků (tab. 3).

Platí, že muži a občané ve věku do 54 let by ve významně větší míře přivítali, aby jejich praktický lékař využíval ve své práci prvky umělé inteligence. Nejstarší občané ve věku 65 a více let jednoznačně významně více volí odpověď „nevím, nedovedu posoudit“. Svobodní občané, vysokoškolsky vzdělaní občané, občané s vyšším příjmem, občané ve velkoměstech (nad 100 tisíc obyvatel) a ateisté by ve významně větší míře také přivítali, aby jejich praktický lékař využíval ve své práci prvky umělé inteligence, případně aby o využívání umělé inteligence rozhodl lékař dle své úvahy a jejich zdravotního stavu. Občané se základním vzděláním a ti, kteří uvedli, že jsou vyučeni nebo mají střední vzdělání bez maturity, významně více volí odpověď „nevím, nedovedu posoudit“.

Tab. 3 Souvislost názoru občanů na využívání prvků umělé inteligence v práci praktického lékaře se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 4 Souvislost možnosti občanů objednat se ke svému praktickému lékaři na určitou dobu se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Možnost objednání se k praktickému lékaři na určitou dobu

Předmětem zájmu byla v rámci výzkumu i otázka týkající se možnosti objednání se k praktickému lékaři na vyšetření. Otázka byla položena jako uzavřená v následujícím znění: „Dá se k Vašemu praktickému lékaři/lékařce objednat na konkrétní dobu?“

Respondenti měli možnost vybrat jednu ze čtyř nabízených možností (graf 6).

Většina respondentů (70,7 %) uvedla, že mají možnost v případě potřeby se ke svému praktickému lékaři objednat na konkrétní dobu. Záporně na tuto otázku odpovědělo 11,5 % dotázaných, 17,2 % zvolilo odpověď „nevím“. Jen minimum (0,6 %) respondentů uvedlo, že mají možnost se objednat ke svému praktickému lékaři na určitou dobu pouze za příplatek. Zkušenost občanů s touto možností statisticky významně souvisí s rodinným stavem, velikostí místa bydliště a výší čistého měsíčního příjmu na domácnost. Ženatí/vdané a osoby žijící v partnerském vztahu významně častěji uvádějí, že tuto možnost nemají. Respondenti žijící v menších obcích od 500 do 2000 obyvatel a respondenti s nejvyšším čistým měsíčním příjmem domácnosti (nad 60 000 Kč) významně častěji uvádějí, že tuto možnost mají (tab. 4).

Možnost objednání se k praktickému lékaři prostřednictvím elektronického systému

V souvislosti s možnostmi objednání se na vyšetření k praktickému lékaři byli občané v rámci výzkumu rovněž dotázáni, zda se mohou objednat prostřednictvím nějakého elektronického systému. Otázka byla položena jako uzavřená v následujícím znění: „Dá se k Vašemu praktickému lékaři/lékařce objednat nějakým elektronickým systémem (tedy jinak než telefonicky)?“

Respondenti měli možnost vybrat jednu ze tří nabízených možností (graf 7).

V případě objednání se k praktickému lékaři prostřednictvím nějakého elektronického systému uvedlo 32,3 % dotázaných, že takovou možnost mají. Dalších 35,9 % respondentů odpovědělo na tuto otázku záporně, tedy že takovou možnost nemají, zbývajících 31,8 % zvolilo odpověď „nevím“. Respondenti ve věku 35–54 let významně častěji uvádějí, že tuto možnost mají, ale zároveň respondenti ve věku 25–34 let významně častěji uvádějí, že tuto možnost nemají. Nelze tedy konstatovat, že tato možnost se s rostoucím věkem snižuje či zvyšuje. Byla identifikována statisticky významná souvislost se vzděláním respondenta. Respondenti s vyšším vzděláním (maturita, VOŠ, VŠ) významně častěji uvádějí, že tuto možnost mají. Svobodní respondenti významně častěji uvádějí, že tuto možnost nemají. Respondenti s nejvyšším čistým měsíčním příjmem na domácnost (60 000 Kč a více) významně častěji uvádějí, že tuto možnost nemají. Věřící občané a respondenti s nejnižším příjmem ve významně větší míře volili odpověď „nevím“ (tab. 5).

Používání elektronické nebo papírové dokumentace praktickým lékařem

Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, do jaké míry používají praktičtí lékaři dle názoru občanů elektronickou nebo papírovou dokumentaci. Respondenti měli možnost vybrat jednu ze čtyř nabízených možností. Největší část občanů (47,0 %) uvádí, že jejich praktický lékař používá kombinovanou (tedy elektronickou i papírovou) dokumentaci. Téměř ¼ dotázaných (23,9 %) je toho názoru, že jejich praktický lékař používá pouze elektronickou dokumentaci, 11,6 % respondentů se domnívá, že pouze papírovou. Zbývajících 17,5 % občanů zvolilo odpověď nevím (graf 8).

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi názorem na používání elektronické nebo papírové dokumentace v práci praktického lékaře, kde některé skupiny významně častěji uvádějí, že jejich praktický lékař používá elektronickou dokumentaci, jsou to ženy, respondenti do 65 let věku (zejména ve věkové skupině 45–54 let), respondenti s maturitou a VŠ a respondenti žijící větších městech (nad 100 000 obyvatel). Ovdovělí/é respondenti s nejnižším příjmem (do 30 000 Kč) a ateisté ve větší míře uvádějí, že jejich praktický lékař používá papírovou dokumentaci nebo volí odpověď „nevím“ (tab. 6).

Tab. 5 Souvislost možnosti občanů objednat se ke svému praktickému lékaři prostřednictvím elektronického systému se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 6 Souvislost názoru občanů na používání elektronické nebo papírové dokumentace jejich praktickým lékařem se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Názory občanů na podíl telemedicíny v práci praktického lékaře

Jedním z aktuálních a diskutovaných témat způsobu poskytování léčebné a preventivní péče je ordinování praktického lékaře tzv. „na dálku“, označované jako telemedicína. Občané byli v rámci výzkumu dotázáni uzavřenou otázkou, zda a v jakém rozsahu by měl jejich praktický lékař „na dálku“ ordinovat.

Více než ⅖ (44,9 %) občanů se staví k ordinování praktického lékaře „na dálku“ odmítavě a je toho názoru, že lékař by vůbec takto ordinovat neměl a že má léčit jen pacienta přítomného v ordinaci. Podíl ordinace „na dálku“ v rozsahu do 30 % připouští 46,5 % dotázaných, více než 50 % ordinace na dálku považuje za přípustné 8,6 % respondentů. Jinými slovy, většina občanů ČR (55,1 %) připouští nějaký rozsah ordinování jejich praktického lékaře „na dálku“ s tím, že největší část je toho názoru, že by tento způsob ordinace měl být v rozsahu maximálně 30 % celkového ordinovaného času lékaře (graf 9).

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi názorem občanů na rozsah ordinování „na dálku“ v práci praktického lékaře a věkem respondenta. Platí, že více než 50 % ordinování „na dálku“ připouštějí významně častěji respondenti ve věku 25–44 let, nejstarší respondenti ve věku 65 a více let významně častěji uvádějí, že praktický lékař by vůbec „na dálku“ ordinovat neměl a měl by léčit pouze pacienta přítomného v ordinaci. Dále, ordinování „na dálku“ připouštějí významně častěji respondenti s vyšším vzděláním (maturita, VŠ), respondenti z největších měst (100 000 a více obyvatel), respondenti s nejvyšším čistým měsíčním příjmem na domácnost (60 000 Kč a více). Věřící respondenti, kteří jsou členy církve nebo náboženské společnosti, významně častěji uvádějí, že praktický lékař by vůbec „na dálku“ ordinovat neměl a měl by léčit pouze pacienta přítomného v ordinaci (tab. 7).

Postoj občanů k přístupu praktického lékaře ke zdravotním údajům jeho pacientů

Jedním z předpokladů úspěšných výsledků léčebného procesu je skutečnost, aby měl praktický lékař k dispozici maximum zdravotních dat svého pacienta. Za tímto účelem je vytvářeno elektronické úložiště dat, ve kterém jsou tato data uložena. V rámci výzkumu byly uzavřenou otázkou zkoumány postoje občanů týkající se možnosti přístupu praktického lékaře ke zdravotním datům jeho pacientů.

Velká většina občanů ČR (69,3 %) by souhlasila s tím, aby měl jejich praktický lékař přístup k jejich zdravotním datům, kdykoliv to potřebuje a bez omezení. Dalších 22,9 % občanů podmiňuje tento přístup svým souhlasem, zbývajících 7,8 % dotázaných nechce, aby měl praktický lékař k jejich zdravotním datům přístup. Jednoznačně tedy platí, že občané ČR velkou většinou souhlasí s tím, aby měl jejich praktický lékař kdykoliv přístup k jejich zdravotním datům (graf 10).

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi postojem občanů k možnostem přístupu praktického lékaře ke zdravotním datům jeho pacientů a věkem respondenta. Platí, že nejmladší respondenti ve věku 15–19 let a svobodní ve významně větší míře souhlasí s přístupem praktického lékaře k jejich zdravotním údajům jen tehdy, když mu to povolí, nejstarší respondenti ve věku 65 a více let a ovdovělí významně častěji s přístupem praktického lékaře k jejich zdravotním údajům nesouhlasí. Ženatí/vdané ve významně větší míře s tímto přístupem souhlasí kdykoliv. Osoby s nejmenším čistým měsíčním příjmem na domácnost (do 30 000 Kč) významně častěji s přístupem praktického lékaře k jejich zdravotním údajům nesouhlasí, osoby se středním příjmem (30 000–60 000 Kč) ve významně větší míře s tímto přístupem souhlasí kdykoliv, osoby s nejvyšším čistým měsíčním příjmem na domácnost (nad 60 000 Kč) významně častěji souhlasí s přístupem praktického lékaře k jejich zdravotním údajům jen tehdy, když mu to povolí (tab. 8).

Tab. 7 Souvislost názoru občanů na rozsah ordinování „na dálku“ v práci jejich praktického lékaře se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 8 Souvislost postoje občanů k možnostem přístupu praktického lékaře ke zdravotním datům jeho pacientů se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 9 Souvislost postoje občanů k možnostem přístupu jednotlivých skupin lékařů k jejich zdravotním údajům se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Tab. 10 Souvislost názorů občanů na úroveň zabezpečení jejich zdravotních dat – dle místa jejich uložení se sociodemografickými znaky

χ2 – chí kvadrát, p – test nezávislosti, df – stupně volnosti, n.s. – statisticky nevýznamný rozdíl
*statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,05
**statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,01
***statisticky významný rozdíl pro hladinu významnosti α = 0,001

Postoj občanů k přístupu jednotlivých skupin lékařů k jejich zdravotním datům

V rámci identifikace s nakládáním se zdravotními údaji pacientů a možností přístupu lékařů k nim bylo rovněž zjišťováno, které skupiny lékařů by měly mít přístup k jejich zdravotním datům.

Největší část (53,1 %) se domnívá, že přístup k jejich zdravotním údajům by měl mít automaticky zejména jejich registrující všeobecný praktický lékař. Téměř ⅖ (39,1 %) dotázaných si myslí, že by automaticky měl mít přístup k jejich zdravotním údajům lékař specialista, který je ošetřuje, 38,5 % je toho názoru, že by to měl být lékař záchranné služby. Jen 5,0 % dotázaných si myslí, že by přístup k jejich zdravotním údajům neměl mít žádný z uvedených (graf 11).

Byly identifikovány statisticky významné souvislosti. Respondenti ve věku 35–44 let ve významně větší míře uvádějí, že by přístup k jejich zdravotním údajům neměl automaticky mít žádný ze jmenovaných lékařů, respondenti ve věku 55–64 let si ve významně větší míře myslí, že přístup k jejich zdravotním údajům by měl mít automaticky jakýkoliv lékař, nejstarší respondenti ve věku 65 a více let významně častěji uvádějí, že přístup k jejich zdravotním údajům by měl mít automaticky zejména jejich registrující všeobecný praktický lékař. Rozvedení respondenti ve významně větší míře uvádějí, že by přístup k jejich zdravotním údajům neměl automaticky mít žádný ze jmenovaných lékařů. Naopak respondenti, kteří uvedli, že jsou vyučeni nebo mají střední vzdělání bez maturity, ve významně větší míře uvádějí, že by přístup k jejich zdravotním údajům měl mít automaticky jakýkoliv lékař, a totéž uvádějí i ateisté (tab. 9).

Názory občanů na úroveň zabezpečení jejich zdravotních dat dle místa jejich uložení

Poslední část výzkumu byla zaměřena na identifikaci názoru občanů na úroveň zabezpečení jejich zdravotních dat. Největší část 39,8 % se domnívá, že jejich zdravotní data jsou dobře zabezpečena u praktického lékaře, 23,7 % si myslí, že dobré zabezpečení jejich zdravotních dat je v nemocnicích, 22,4 % označilo lékaře specialisty. Celkem 32,0 % respondentů zvolila odpověď„nevím“. Že data nejsou zabezpečena nikde, zvolilo 18,7 % a 5,6 % to nezajímá. Z hlediska důvěry občanů v dobré zabezpečení jejich zdravotních dat je nejlépe hodnocen praktický lékař (graf 12).

Byla identifikována statisticky významná souvislost mezi názory občanů na úroveň zabezpečení jejich zdravotních dat – dle místa jejich uložení a pohlavím respondenta. Platí, že muži ve významně větší míře uvádějí, že je to nezajímá, stejně i respondenti s nejnižším vzděláním a respondenti s nejnižším příjmem. Respondenti ve věku 35–44 let ve významně větší míře uvádějí, že zdravotní data nejsou bezpečná nikde (tab. 10).

DISKUZE

Sociologický reprezentativní průzkum probíhá již několik let. Díky tomu je možné u některých dotazů sledovat vývoj v historii. Zejména názor na péči a čas, který pacientům VPL a sestra VPL věnují (tedy zjednodušeně „spokojenost s péčí VPL“) ukazuje, že po mírném propadu v„pericovidovém období“ se spokojenost vrátila na velmi vysokou úroveň. Například údaj o nespokojenosti s péčí VPL pouhých 6 % (u zdravotních sester VPL dokonce jen 4,2 %) se blíží hranici trvale a vždy nespokojených občanů v každé svobodné společnosti.

Většina otázek aktuálního průzkumu byla věnována využívání IT technologií v ordinacích VPL. Vůbec poprvé byla položena otázka na využití prvků umělé inteligence (AI). Pouze necelých 30 % (29,2 %) vyjádřilo souhlas, naopak 37 % respondentů bylo proti, 18,9 % by nechalo rozhodnutí na samotném VPL. Překvapivě vysoké procento respondentů nesouhlasících s využitím AI ukazuje nejspíše na neznalost možností jejího využití. To potvrzuje i ⅓ odpovědí „nevím, nemohu to posoudit“. Přitom je jasné, že dobře využitá AI by mohla naopak pomoci odstranit (nebo alespoň snížit) rutinní práci VPL a získat více času na „lidskou komunikaci“ s pacientem (1, 6). Celkem očekávaná je souvislost podpory AI s věkem (do 54 let výraznější souhlas) nad 65 let spíše „nevím, nedovedu posoudit“. Muži a osoby s vyšším vzděláním, vyšším příjmem, z větších měst a ateisté také více souhlasí. Pokud se podíváme na možnost objednání na určitou dobu k VPL, uvádějí respondenti, že 70,7 % tuto možnost má a pouze 11,5 % nemá. To, že přes 17 % odpovídá, že „neví“, ukazuje na fakt, že se pro ně pravděpodobně nejedná o důležitý moment. Celkem očekávané je, že možnost objednání uvádí více osob s vyšším příjmem. Překvapivé je naopak, že více mají možnost se objednávat obyvatelé menších obcí (od 500 do 2000 obyvatel).

Do oblasti využití IT technologií patří možnost objednat se pomocí „elektronického systému“ (tedy jinak než telefonicky). Zde jsou téměř ana partes rozvrstveny odpovědi po třetinách ANO (32,3 %), NE 35,9 %, NEVÍM 31,8 %. Zajímavé je, že věk hraje roli intermitující, nikoli spojitou: ve věkové skupině 25–34 více uvádějí, že možnost nemají (možné vysvětlení: jsou méně v kontaktu s VPL, a tedy „to“ nezkoušejí?), ve věku 35–54 více uvádějí možnost „mají“, pochopitelné je, že v kategorii nad 65 let více dominuje možnost „nevím“.

Velký rozvoj zejména v postcovidovém období prodělala oblast telemedicíny, tedy poskytování zdravotních služeb na dálku (5, 9, 10). Mírně nadpoloviční (55,1 %) většina občanů možnost telemedicíny připouští, ale stále je 44,9 % k telemedicíně zcela odmítavých. Nejvíce respondenti souhlasí s telemedicínou v rozsahu 10–30 % celkové poskytované péče VPL. Celkem očekávatelné je, že respondenti mladší 25 až 44 let, s vyšším vzděláním a vyšším příjmem telemedicínu schvalují ve větší míře, naopak ve věkové kategorii 65 a více, s nižším příjmem a nižším vzděláním je významně častěji telemedicína zcela odmítána. Paradoxní je, že respondenti z menších měst a obcí výrazně častěji ordinování na dálku zcela odmítají, přitom vzhledem k obslužnosti, a tedy dostupnosti zdravotní péče by právě obyvatelé menších obcí mohli výrazně více profitovat z distanční péče než obyvatelé měst větších (100 000 a více). Uvedená zjištění v AI a telemedicíně jsou zajímané pro připravované projekty v uvedených oblastech (7).

Pro rozvoj digitální medicíny v ČR je zcela zásadní používání elektronické dokumentace, a to nejen z důvodu úspory času a nákladů, ale i kvůli možnosti dokumentaci sdílet („papíry se jen těžko sdílí“ a mnohdy se na cestě ztratí). V současné době jsou bohužel podmínky pro plné vedení elektronické dokumentace tak náročné organizačně i finančně, že je její vedení lege artis téměř nemožné. Přesto se ¼ (23,9 %) respondentů domnívá, že jejích VPL dokumentaci vede plně elektronicky. Překvapivě málo (11,6 %) uvádí, že„neví“, a naopak téměř polovina (47 %) uvádí dokumentaci kombinovanou.

Diskutovanou otázkou ve společnosti je přístup ke zdravotním datům. Platí, že čím jednodušší přístup je, tím jsou data využitelnější, což vede mj. k racionalizaci péče i k úsporám času a financí. Na druhé straně, čím jsou data přístupnější, tím více hrozí jejich zneužití. Na dotaz, zda by měl mít registrující VPL přístup k datům, kdykoliv to potřebuje (opt out), odpověděly kladně téměř ¾ (69,3 %) respondentů, další bezmála ¼ (22,9 %) podmiňuje tento přístup souhlasem (opt in). Pouze 7,8 % nechce, aby měl VPL k jejich datům přístup. Následující otázka se týkala stejného problému, jen dotaz zněl: „Jaký lékař by měl mít automaticky přístup k datům?“ Nadpoloviční většina respondentů (53,1 %) souhlasí s přístupem registrujícího VPL. Jen 5 % respondentů nesouhlasí s jakýmkoliv přístupem k datům (tato skupina víceméně koresponduje se skupinou pacientů, kteří již nyní blokují přístup k lékovému záznamu). Aby byl pacient ochoten data poskytovat lékařům, musí být přesvědčen, že jsou dobře zabezpečená, a že tedy nedojde k jejich zneužití. Při poslední otázce na správné zabezpečení dat u jednotlivých zdravotnických zařízení jsme došli k velmi překvapivému výsledku. Největší část respondentů hodnotila jako nejlépe zabezpečená data u VPL (39,8 %). Výrazně hůře dopadla ostatní zdravotnická zařízení a 18,7 % si myslí, že data nejsou zabezpečena nikde. Nejen tato čísla, ale i vysoké procento respondentů spokojených s péčí VPL ukazují na velkou důvěru pacientů v profesionalitu VPL nejen v oblasti medicíny, ale i IT a zabezpečení dat. To je velmi povzbuzující, ale i zavazující závěr a měl by vést zejména k posílení bezpečnosti dat u VPL tak, aby nedošlo ke zklamání této vysoké důvěry, která by nepochybně následně vedla k propadu důvěry k celému systému zdravotní péče.

ZÁVĚR

Reprezentativní sociologický výzkum občanů ČR byl realizován v závěru roku 2023. V jeho rámci bylo dotazováno metodou řízeného rozhovoru tazatele s respondentem (face-to-face) 1812 občanů vybraných kvótním výběrem. Občané ČR jsou s péčí a časem, který jim věnuje v průběhu jejich návštěvy praktický lékař, spokojeni, negativní stanovisko zaujímá jen malá část (6,0 %) z nich. Jejich postoj se ve srovnání s rokem 2021 a 2022 v tomto případě významně změnil k lepšímu. Největší spokojenost s péčí praktického lékaře a časem, který jim věnuje, se vrátila na úroveň let 2018–2020, tj. na úroveň před pandemií COVID-19. Též jsou občané spokojeni a prací zdravotní sestry VPL (95, 8 %). Úplná spokojenost v této oblasti se v porovnání s předcházejícím rokem významně zvýšila a dosáhla dosud nejvyšší úrovně po celou dobu sledování. Největší část občanů ČR (37,0 %) by v současné době byla proti tomu, aby jejich praktický lékař využíval ve své práci prvky umělé inteligence. Souhlasné stanovisko vyjádřilo jen 29,2 % dotázaných. Celkem 70,7 % občanů má již možnost v případě potřeby se ke svému praktickému lékaři objednat na konkrétní dobu prostřednictvím nějakého elektronického systému. Též 55,1 % občanů připouští nějaký rozsah ordinování jejich praktického lékaře „na dálku“ (telemedicína) a jednoznačně platí, že občané ČR, cca 70 %, souhlasí s tím, aby měl jejich praktický lékař kdykoliv přístup k jejich zdravotním datům, a 39,8 % se domnívá, že jejich zdravotní data jsou dobře zabezpečena zejména u praktického lékaře. Ze získaných údajů můžeme usuzovat, že občané ČR spíše podporují racionální využití IT technologií v primární péči, což odpovídá i přijaté koncepci rozvoje primární péče (3, 4, 8).