ABSTRAKTA – LÉKAŘSKÁ SEKCE

Abstrakta jsou řazena podle programu.

Myofasciální-manuální lymfodrenáž (M-MLD) u popáleninového traumatu ruky v teorii a praxi

Loskotová A.^1,2,3,4, Loskotová J.⁴, Suchánek I.¹

¹ Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

² Lékařská fakulta, MU Brno

³ LF UK Praha, Preventivní medicína

⁴ Salve – klinika RHB, Vysoké Mýto

Workshop bude zahájen krátkým úvodem o funkci ruky z neurofyziologického hlediska. Zmíněn bude i vliv posttraumatického stresu z hlediska embryologie (zdůraznění příslušnosti kůže a CNS k ektodermu).

Bude probrána diferenciální diagnostika poruch v oblasti měkkých tkání (MTT), TrPs, fenomén bariéry MTT, palpace (diagnostika, terapie) a aplikace intenzity tlaku při ovlivnění jednotlivých TrPs z hlediska fáze hojení ran u PT.

V lymfatickém systému (LS), v diferenciální diagnostice, bude zdůrazněna zejména dynamická insuficience u PT, zároveň bude probrán syndrom imunokomplexů (sy IMK) jak v oblasti LS, tak v oblasti MTT, jeho terapeutické ovlivnění a snížení rozvoje sekundárního zánětu v oblasti ran i z hlediska imunologických parametrů.

V prevenci vzniku hypertrofie jizev bude teoreticky i prakticky vysvětlena nová manuální fyzioterapeutická metoda Myofasciální-manuální lymfodrenáž (M-MLD), její indikace a srovnání s ortodoxní tlakovou masáží.

V závěru bude provedena praktická ukázka a edukace M-MLD při postižení PT ruky.

Poranění ruky u dětí

Dočekalová Š., Preis J.

Oddělení dětské chirurgie a traumatologie, FN Hradec Králové

Úvod

Úraz ruky patří k častým dětským úrazům. Většinou se jedná o nekomplikovaná poranění hojící se bez funkčních následků, nicméně některé úrazy mohou být závažné, vyžadují cílenou odbornou péči, a i přes veškerou snahu mohou zanechat trvalé následky.

Materiál a metodika

Zpracován byl soubor za rok 2013, kdy bylo na našem pracovišti ošetřeno celkem 3 814 pacientů s úrazem. Z tohoto množství bylo 944 pacientů s poraněním ruky, což je téměř 25 % z celkového počtu úrazů. Převažují zlomeniny a tupá poranění, následují distorze, časté jsou i popáleniny ruky.

Výsledky

Z celkového počtu pacientů s poraněním ruky jsme 40 dětí ošetřili na operačním sále. Jednalo se především o repozice zlomenin a též revize některých řezných ran a částečných nebo úplných amputací a převazy popálenin. Prezentace je doplněna ukázkami jednotlivých typů poranění.

Závěr

Velkou většinu poranění na ruce zvládneme ošetřit sami. U komplikovaných poranění ruky spolupracujeme s kolegy jiných specializací. Jedná se zejména o plastické chirurgy, máme vazby na Ústav plastické chirurgie a chirurgie ruky ve Vysokém nad Jizerou. Též využíváme služeb rehabilitačních pracovníků a protetiků. Nutností je také zkušený dětský anesteziolog.

Možnosti operačného riešenia defektov mäkkého tkaniva v oblasti ruky

Lengyel P., Gajdoš J., Babjaková S., Baran M.

Klinika pre liečbu popálenín a rekonštrukčnú chirurgiu, Nemocnica Košice-Šaca a.s., 1. súkromná nemocnica, Slovensko

Naše pracovisko okrem riešenia rozsiahlych termických úrazov ošetruje aj stratové poranenia, resp. stavy vedúce k hlbokým defektom v oblasti ruky. Pri ošetrení hlbokých defektov a rozsiahlych strát kožného krytu je často nutné riešenie lalokovými plastikami, distančnými lalokmi v kombinácii s transplantáciami kože.

Súčasne s operačnou chirurgickou liečbou je potrebná úzka spolupráca s rehabilitačným pracoviskom, ktoré sa významnou mierou podiela na funkčnom výsledku po operačnej liečbe. V prezentácii poukazujeme na niektoré zaujímavé prípady formou krátkych kazuistík, ktoré sme mali v posledných rokoch.

Horní končetina v kontaktu s horkými válci

Vřeský B.^1,2, Demel J.³

¹ Centrum plastické chirurgie a chirurgie ruky, FN Ostrava

² Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

³ Traumatologické centrum, FN Ostrava

Na kazuistice těžké dilacerace horní končetiny mechanickým strojem je prezentován postup terapie vedoucí k dosažení optimálního výsledku poúrazového stavu.

Materiál a metody

Pracovní úraz ženy horkými válci způsobil těžkou dilaceraci horní končetiny v oblasti paže a subtotální amputaci v oblasti předloktí. Primární ošetření sledovalo sanaci všech poškozených tkáňových struktur, byla provedena osteosyntéza skeletu předloktí a revaskularizace ruky. Finální krytí defektů kůže – v druhé době. Pacientka realizovala dlouhodobou rehabilitaci.

Výsledky a závěr

Při devastačních poraněních v oblasti horní končetiny preferujeme v první době ošetření s maximální obnovou poraněných struktur, v případech, kdy toto dovoluje celkový stav pacienta.

Po zhojení operačních ran je nutná včasná rehabilitace k eliminaci funkčního postižení končetiny.

Replantace prstu kompozitním štěpem

Slaninka I., Čáp R., Klein L., Lhotský R., Hošek F., Hasenöhrlová L., Talábová Z.

Chirurgická klinika, Oddělení plastické a estetické chirurgie a léčby popálenin, FN Hradec Králové

Amputace distálního článku prstu ruky patří mezi relativně častá poranění. U indikovaných pacientů je metodou volby replantace s využitím mikroanastomózy cév. Replantace kompozitního štěpu v kombinaci s fixací vytvořeným palmárním lalokem je méně používanou terapeutickou modalitou. Je vhodná zejména při distálních amputacích, u kterých mikroanastomóza cév není použitelná. Správné rozhodnutí o indikaci rekonstrukce nebo replantace zohledňuje více hledisek. Mezi nejdůležitější patří kromě možností pracoviště rozsah a lokalizace samotného poranění, dále věk, dominance končetiny, komorbidity i volba a předpoklady dobré spolupráce pacienta. U poranění ruky, více než v jiných lokalizacích, je podstatná i rychlost rekonvalescence a funkční i kosmetický výsledek operace. Na dvou kazuistikách demonstrujeme úspěšnou replantaci u distální amputace prstu kompozitním štěpem a palmárním lalokem u dospělých pacientů.

Využití stopkovaného laloku m. latissimus dorsi k vykrytí defektu měkkých tkání nad loketním kloubem – kazuistika

Petráš L., Štětinský J., Klosová H., Němečková Crkvenjaš Z.

Popáleninové centrum, FN Ostrava

Využití m. latissimus dorsi v rekonstrukční chirurgii je velmi dobře známo a široce zdokumentováno. Díky perfektním znalostem cévního zásobení svalu samotného a kožního teritoria nad ním slouží jako základ pro muskulární nebo muskulokutánní laloky stopkované, použitelné hlavně v oblasti hrudníku. Je rovněž vděčným objektem zájmu mikrochirurgů a bývá přenášen především do defektů končetin s větší ztrátou měkkých tkání. V literatuře jsou však uváděny i typy jiných přenosů, např. při rekonstrukci defektů tkání v oblasti skalpu. Použitím pomocných technik jako je přerušení svalového úponu na pažní kosti a šetrné uvolnění cévního svazku společně s vytvořením kožního ostrova v periferní oblasti svalu lze dosáhnout u stopkovaného laloku zvětšení oblouku rotace a krytí oblastí na hranici jeho dosahu.

Použití tohoto typu lalokové plastiky demonstrujeme na 49letém pacientovi s poleptáním pravé horní končetiny kyselinou sírovou a obnažením kloubních struktur loketního kloubu a povrchní nekrózou olecranu.

M. latissimus dorsi díky kvalitnímu krevnímu zásobení a širokému oblouku rotace poskytuje užitečné možnosti řešení situací, kde kvalitní a dobře prokrvený tkáňový kryt je jedinou možností zhojení a zachování funkce struktur v místě postižení.

Fenomén bariéry měkkých tkání v komplexní terapii popáleninového traumatu

Loskotová A.^1,2,3,4, Loskotová J.⁴, Suchánek I.¹, Brychta P.^1,2

¹ Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

² Lékařská fakulta, MU Brno

³ LF UK Praha, Preventivní medicína

⁴ Salve – klinika RHB, Vysoké Mýto

Funkční poruchy měkkých tkání (MTT) a lymfatického systému (LS) představují důležitou úlohu při hojení ran v komplexní terapii popáleninového traumatu (PT). Významným faktorem, kromě lokálního postižení, je i vliv posttraumatického stresu.

V referátu bude pojednáno o funkci ruky z neurofyziologického pohledu, diferenciální diagnostice funkčních poruch MTT, fenoménu bariéry MTT, palpace (diagnostika, terapie) a intenzity tlaku při ovlivnění jednotlivých TrPs z hlediska fáze hojení ran u PT.

V lymfatickém systému (LS), v diferenciální diagnostice, bude zdůrazněna zejména dynamická insuficience, zároveň bude probrán syndrom imunokomplexů (sy IMK) jak v oblasti LS, tak v oblasti MTT, jeho terapeutické ovlivnění a snížení rozvoje sekundárního zánětu v oblasti ran i z hlediska imunologických parametrů.

V prevenci vzniku hypertrofie jizev bude zdůrazněna úloha Myofasciální-manuální lymfodrenáže (M-MLD), její indikace a srovnání s ortodoxní tlakovou masáží.

V závěru bude provedena edukace M-MLD při postižení PT ruky a zdůrazněna časová nenáročnost nové fyzioterapeutické metody.

Syndrom multiorgánového selhání u kritického popáleninového úrazu

Srnský P., Vobruba V. a kol.

Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN, Praha

Na JIRP Kliniky dětského a dorostového lékařství jsme akutně přijali překladem z Kliniky popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady 1,5leté batole s těžkým respiračním selháním a obrazem ARDS při základní diagnóze závažného popáleninového úrazu na 70–75 % povrchu těla provázené multiorgánovým selháním (MODS). Kritické termické postižení nastalo v nedostatečných sociálních poměrech při selhání rodičovského dohledu. Popáleninový šok s MODS a především závažné respirační selhání se podařilo zvládnout významnou ventilační podporou konvenčními (BIPAP) i nekonvenčními způsoby (HFOV) umělé plicní ventilace trvající 31 dní. Protrahovaný šokový stav byl řešen kombinovanou inotropní a vazopresorickou podporou, opakovanou volumexpanzí celkem do 17. dne. Četné krevní převody erytrocytárních koncentrátů a mražené plazmy byly indikovány na základě ztrát z popálených a chirurgicky ošetřených ploch a při významné koagulopatii související s MODS. První elektivní extubace byla komplikována rozvojem významné postintubační subglotické laryngitidy s urgentní reintubací, druhá extubace o tři dny později byla již úspěšná, přetrvávala však protrahovaně mírná dysfonie a inspirační stridor. Dlouhodobá ventilační podpora a potřeba opakovaných chirurgických výkonů byla také provázena extrémně vysokými nároky na kombinovanou analgosedaci. Z důvodů rozvoje projevů těžkého syndromu z odnětí byla nastavena příslušná terapie k odvykání, která vedla k minimalizaci obtíží. Potřeba několikatýdenní parenterální výživy a ATB terapie je spojena s laboratorními projevy mírné hepatopatie. Nechutenství a odmítání stravy v posledních dnech hospitalizace na našem oddělení může souviset s mírným depresivním laděním a anxietou při odloučení od rodiny a dlouhodobou nicméně nezbytnou resuscitační péčí. Primární postižení kůže na 70–75 % povrchu (II.b–III. stupně) bylo ošetřováno ve spolupráci s lékaři Kliniky popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady. Dominik podstoupil dvakrát nekrektomii a autotransplantaci kůže na trupu, všechny popálené plochy včetně kožních štěpů se hojí uspokojivě. Po zvládnutí mnohočetných komplikací a stabilizaci vstupně kritického stavu byl chlapec přeložen zpět na Kliniku popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady.

Chirurgická léčba kriticky popáleného dítěte

Zajíček R.¹, Kubok R.¹, Pafčuga I.¹, Šuca H.¹, Srnský P.², Brož L.¹

¹ Klinika popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady, Praha

² Klinika dětského a dorostového lékařství, VFN, Praha

Přednáška prezentuje kazuistiku ročního batolete s opařením na 70 % povrchu těla II.–III. stupně. Průběh komplikován respiračním selháním s nutností nekonvenční ventilace a těžkým septickým stavem. Opařené plochy řešeny nekrektomií a autotransplantací na 50 % povrchu těla dítěte.

Popálení 90 % III. stupně 8letého dítěte, posthospitalizační průběh, rekonstrukční výkony a spolupráce s rodinou

Kubok R., Zajíček R., Brož L.

Klinika popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady, Praha

V naší práci prezentujeme kazuistiku úspěšného průběhu léčby 8letého dítěte, které utrpělo popálení na 90 % povrchu těla III. stupně. Následné rekonstrukční výkony v oblasti obou axil, pravého ramene a krku, výsledky rehabilitační a lázeňské péče a obtíží v rámci spolupráce s jeho rodinou.

Intoxikace oxidem uhelnatým a popáleninové trauma

Zámečníková I.¹, Bakhtary A.², Hájek M.³, Ječmínková R.⁴, Neiser J.⁵

¹ Popáleninové centrum, FN Ostrava5

² Oddělení pediatrické resuscitační a intenzivní péče, FN Ostrava

³ Centrum hyperbarické medicíny, Městská nemocnice Ostrava

⁴ Oddělení centrálního příjmu, FN Ostrava

⁵ Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, FN Ostrava

Oxid uhelnatý (CO) je bezbarvý nedráždivý plyn. Vzniká jako vedlejší produkt nekompletního spalování uhlíkatých látek, nejčastěji při hoření různých spotřebičů na zemní plyn nebo propan-butan ve špatně ventilovaných malých prostorách. CO je součástí každého kouřového plynu, vzniká při požárech v uzavřených prostorách. Vysoké procento CO obsahují výfukové plyny motorů automobilů.

V důsledku mechanismu vzniku bývá často intoxikace CO kombinována s popáleninovým traumatem. CO se velmi silně váže na hemoglobin v krvi za vzniku karbonylhemoglobinu (COHb). Afinita CO k hemoglobinu je 240x vyšší než afinita kyslíku. Současně dochází k posunu disociační křivky hemoglobinu doleva a inhibici buněčného dýchání následkem vazby CO na jiné proteiny obsahující hem. Konečným důsledkem je tkáňová hypoxemie. Při hladinách COHb pod 10 % nebývají příznaky patrny, při hladinách nad 60 % je přítomno kóma a nebezpečí srdeční zástavy. Nezanedbatelné je i riziko pozdních neurologických komplikací.

Základním laboratorním vyšetřením je určení hladiny karbonylhemoglobinu. Hodnoty pulzní oxymetrie mohou být při vysokých hodnotách COHb normální.

Základním terapeutickým opatřením je vynést postiženého na čerstvý vzduch a co nejdříve zahájit podávání stoprocentního kyslíku s PEEP. V těžkých případech je indikována hyperbarická oxygenoterapie. Při dýchání 100% kyslíku je poločas COHb zkrácen z 250 minut na 60 minut a při dýchání 100% kyslíku za tlaku 2,2 atmosfér na 22 minut. Nezbytnou součástí léčby je také symptomatická terapie, především tekutinová resuscitace, inotropická podpora, antiedematózní terapie a náhrada funkce selhávajících orgánových systémů.

Závěrem prezentujeme dvě kazuistiky. V prvním případě se jednalo o 63letého muže, u kterého byla otrava CO kombinována s popálením dýchacích cest. Druhým případem byl jedenáctiletý chlapec s intoxikací CO a současným popálením II.–III. stupně v rozsahu 4 % TBSA. V obou případech byla nutná UPV, pacienti byli léčeni hyperbarickou oxygenoterapií, probíhala symptomatická léčba a léčba přidružených poranění. Léčba byla v obou případech úspěšná.

Management inhalačního traumatu

Tokarik M., Pafčuga I., Šuca H., Brož L.

Klinika popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady, Praha

Diagnóza inhalačního traumatu je založena na anamnéze, mechanismu úrazu, klinickém stavu pacienta a na kombinaci rutinních vyšetřovacích metod: bronchoskopie (v případě orotracheální intubace pro pozitivní nález při vstupní laryngoskopii či na základě klinického stavu pacienta, popř. dle lokalizace a hloubky ploch na obličeji a krku), vyšetření krevních plynů, včetně laktátu a karbonylhemoglobinu, skiagramu plic a kontinuální monitoraci pulzní oxymetrie a kapnometrie. Ze skórovacích systémů poškození plic se používá LIS skóre Lung Injury Score).

Metoda

V roce 2009 byla provedena bronchoskopie ve skupině 37 dospělých pacientů s popáleninami II.–III. stupně, s průměrnou TBSA 35 % (10–75) o průměrném věku 39 roků (18–85). Tito pacienti byli orotracheálně intubováni v rámci primárního ošetření či na našem příjmovém sále z důvodu podezření na inhalační trauma. Závažnost inhalačního traumatu byla klasifikována podle počátečních bronchoskopických nálezů (G0–G3). U všech pacientů byly preferovány protektivní ventilační režimy s max. PEEP do 15 cm H2O. Bronchoalveolární laváže a odvykání od ventilátoru byly protokolizovány. Byla hodnocena délka umělé plicní ventilace a výskyt komplikací v podobě ALI/ARDS/VAP. Kritéria pro ALI/ARDS byla založena na LIS ≥2.

Výsledky

49 % všech pacientů s jakoukoli formou inhalačního traumatu G1–G3 rozvinulo plicní komplikace (ALI/ARDS/VAP), 19 % pacientů zemřelo. Průměrná doba trvání umělé plicní ventilace ve skupině pacientů s G2–G3 byla 25 dní. 8,3 % pacientů bylo reintubováno do 24 hodin po extubaci.

Xe-Derma – klinické indikační spektrum u termického traumatu – soubor kazuistik

Klosová H., Petráš L., Štětinský J., Němečková Crkvenjaš Z., Vávrová Z.

Popáleninové centrum, FN Ostrava

V letech 2007−2008 byl do klinické praxe popáleninové medicíny zaveden dočasný biologický bezbuněčný kryt Xe-Derma. Na našem pracovišti je používán od ledna 2008. Od té doby byly pomocí Xe-Derma s úspěchem léčeny desítky dětských i dospělých pacientů. Xe-Derma je vyrobena z prasečí kůže a jejími hlavními přednostmi jsou nebolestivá aplikace a výborná adheze ke spodině mokvavých ploch, díky níž je traumatizace spodiny během dalších převazů zcela minimalizována. Takto je umožněn nerušený průběh epitelizace. Současně dochází i ke snížení ztrát tělesných tekutin z otevřených ranných ploch, což dovoluje rychleji snižovat množství podávaných infúzí. Díky transparentnosti krytu lze v průběhu převazů klinicky hodnotit stav spodiny ploch a při nekomplikovaném průběhu hojení měnit pouze sekundární krytí. Spolehlivou známkou zhojení je odlučování krytu Xe-Derma od jeho okrajů, které je indikátorem pro šetrné sejmutí krytu. Xe-Derma je v Popáleninovém centru FN Ostrava u dětí i dospělých rutinně používána v lokální léčbě neinfikovaných popálenin hloubky stupně IIa–b. Další indikační spektrum zahrnuje krytí odběrových ploch, dočasné krytí ploch po nekrektomii, krytí široce meshovaných kožních štěpů u smíšené transplantace a krytí mokvavých ploch u Lyellova syndromu. V ojedinělých indikovaných případech byla na našem pracovišti Xe-Derma použita i v léčbě chronických defektů.

Na základě dosavadních zkušeností nedoporučujeme použití krytu Xe-Derma u escharotomií z důvodu časté lýzy krytu v průběhu méně než 24 hodin po její aplikaci. Nevhodné je použití u popálenin hloubky stupně III.

Biobrane – biosyntetický kryt v péči o termické úrazy

Kubok R., Zajíček R., Brož L.

Klinika popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady, Praha

V naší práci prezentujeme zkušenosti při léčení a hojení pacientů po opaření II. stupně s biosyntetickým krytem Biobrane, který je možno použít jako dočasnou náhradu kůže vyrobenou z vnější silikonové membrány s navázanou nylonovou sítovinou a kolagenovými peptidy.

Naše zkušenosti s použitím moderních topických krytí

Mager R., Suchánek I., Lipový B., Kaloudová Y.

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

V posledních letech jsme měli možnost vyzkoušet v klinické praxi na dětském oddělení několik moderních topických materiálů, a to jak biologických, tak syntetických. Tyto materiály jsou nanejvýš vhodné především k léčbě popálenin II. stupně. Ze syntetických krytů jsme použili Mepilex Ag a novější variantu Mepilex Transfer Ag. Z biologických krytů to byla samozřejmě Xe-Derma. Lokální léčba u všech krytí probíhala přibližně stejnou dobu. Pozorovali jsme však jisté nuance, ve kterých má některý z krytů vždy trochu navíc.

FOTONYX fototerapie u popálených

Adámková M., Chaudhary H., Toman D.

Popáleninové centrum, FN Ostrava

Byla hodnocena efektivita působení fototerapie za užití přístroje FOTONYX u popálenin II.a–II.b stupně a její účinky na hojení transplantovaných ploch. Výsledky, které nepotvrdily podstatné zlepšení hojení, mohou být částečně způsobeny chybou malých čísel. Také nebyl prokázán rozdíl v hojení transplantovaných ploch léčených fototerapií a bez fototerapie. Jsou vymezeny možnosti použití této léčby.

Alginogely v praxi dětského chirurga

Kocmichová B. a kol.

Klinika dětské chirurgie, 2. LF UK a FN Motol, Praha

Alginogely (dříve hydrokoloidy) jsou na pracovišti KDCH FN Motol nedílnou součástí péče o pacienty pravidelně od roku 2000, jiné typy hydrokoloidních obvazů byly na pracovišti užívány již od roku 1994.

Od srpna 2000 byly předchozí prostředky nahrazeny koloidními obvazy nové generace. Alginogely Flamigel (polyakrylátový kopolymer, L-arginin, hydrobenzoát a voda) a Flaminal (obsahující navíc enzymatické systémy pro nekrolýzu) jsou baktericidní obvazy udržující vlhké prostředí v ráně s nekrolytickým účinkem, podporují granulaci a epitelizaci.

Alginogely jsou užívány k léčbě popálenin, komplikovaných ran, postiradiačních dermatitid u hematoonkologických pacientů, v neonatologii a dermatologii, v traumatologii a běžné chirurgické praxi (podpora hojení běžných ran a prevence hypertrofických jizev u běžných i ztrátových poranění). Užití alginogelů zkracuje dobu hospitalizace a umožňuje maximální využití ambulantní léčby, což je vítáno pacienty i jejich rodiči.

Zajímavé případy z poslední doby jsou prezentovány v tomto sdělení.

Laseroterapie jizev po popálení – kazuistika

Vávrová Z.

Popáleninové centrum, FN Ostrava

Hluboké popáleniny jsou u většiny pacientů spojeny s funkčními a estetickými trvalými následky, nejčastěji v podobě hypertrofických jizev. Laseroterapie jizev po popálení je léčba s objektivně prokázanou účinností. V Popáleninovém centru FN Ostrava-Poruba jsou k terapii hypertrofických a funkčně omezujících jizev k dispozici dva výkonové lasery: cévní laser Candela V-Beam Perfecta a Erb-Yag laser Fotona Dynamis. Účinnost laseroterapie jizev po termickém traumatu bude prezentována formou dvou kazuistik.

Operační léčba hlubokého popálení kombinací dermoepidermální auto-transplantace a lokální transplantace koncentrátu autologních trombocytů

Klosová H.¹, Štětinský J.¹, Adámková M.¹, Vítková K.², Dvořáčková J.³, Gumulec J.⁴, Procházka V.²

¹ Popáleninové centrum, FN Ostrava

² ÚNŘ pro vědu a výzkum, FN Ostrava

³ Ústav patologie, FN Ostrava

⁴ Klinika hematoonkologie, FN Ostrava

Autologní destičkový koncentrát (APC, Autologous Platelet Concentrate) je plazma s vysokou koncentrací krevních destiček. Vedle vysoké koncentrace trombocytů obsahuje APC i další bioaktivní látky, zejména fibrin a leukocyty. Po aktivaci trombocytů dochází k degranulaci α-granul a uvolnění trombocytárních růstových faktorů, které se významně podílejí na zlepšení hojení ran. Leukocyty obsažené v destičkovém koncentrátu jsou nositeli protiinfekčních účinků. Díky obsahu fibrinu působí APC jako adhezivum, čímž je významně zlepšena retence kožních štěpů v lůžku po nekrektomii. Destičkový koncentrát byl v Popáleninovém centru FN Ostrava používán v letech 2009–2012 k léčbě pacientů s hlubokým popálením indikovaným k nekrektomii a dermoepidermální autotransplantaci. Koncentrát byl aplikován lokálně na plochy transplantované dermoepidermálními kožními štěpy s cílem stimulace rychlosti hojení a zlepšení jeho kvality. Výsledky léčby potvrdily účinnost APC, u pacientů léčených pomocí APC probíhalo hojení rychleji a většinou nekomplikovaně, jednoznačně příznivý byl i průběh jizvení.

Sdružené poranění elektrickým proudem – kazuistika

Kaloudová Y.¹, Pikula R.², Řihová H.², Otáhal M.², Krupicová H.¹, Fiamoli M.¹, Brychta P.^1,3, Mašek M.^2,3

¹ Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

² Klinika úrazové chirurgie, FN Brno

³ Masarykova univerzita, Brno

Prezentujeme případ 39letého muže, který při opravě telefonního vedení na sloupu ve výšce asi pěti metrů utrpěl úraz elektrickým proudem – po zásahu proudem se na sloupu udržel, v bezvědomí nebyl, utrpěl popáleniny III. stupně na levé ruce s mumifikací distálního článku III. prstu a luxaci obou glenohumerálních kloubů s odlomením velkých hrbolů pažních kostí.

Bezprostředně po transferu do FN Brno provedena traumatologem na sále v CA zavřená repozice oboustranné subkorakoidální luxace, poté ošetření popálenin na levé ruce včetně protětí ligamentum carpi transversum. Po výkonu pacient monitorován na JIP naší kliniky.

Zlomeniny hrbolů pažní kosti byly řešeny traumatologickým týmem FN Brno ostesyntézou spongiózními šrouby. Nekrózy po popálení na levé ruce odstraněny chemickou nekrektomií, III. prst bylo nutno amputovat ve středním článku. Hluboký defekt na volární straně základního článku III. prstu levé ruky byl uzavřen cross-finger-flapem ze II. prstu.

Byla provedena imobilizace ramenních kloubů ortézami, současně probíhala intenzívní rehabilitace na našem pracovišti. Později pacient přeložen na Rehabilitační oddělení FN Brno, po propuštění z FN Brno proběhla i balneoterapie.

Rekonstrukce centrální části obličeje po úrazu elektrickým proudem o vysokém napětí

Kadlčík M.¹ a kol.²

¹ Popáleninové centrum, FN Ostrava

2 Stomatochirurgické oddělení, Ústřední vojenská nemocnice, Praha

Popáleninová traumata patří mezi nejbolestivější poranění vůbec a postihují pacienty od nejnižších věkových skupin až do pozdního stáří. Rozsáhlá popálení mohou být život ohrožující, ale i méně rozsáhlá mohou svými následky člověka značně omezit v praktickém životě, nebo jej dokonce vyloučit ze společnosti a zapříčinit tzv. sociální smrt. Příkladem takových poranění jsou popáleniny obličeje.

Asi 50letý muž utrpěl pracovní úraz průchodem elektrického proudu centrální částí obličeje po kontaktu se stykačem vysokého napětí. U popálenin až IV. stupně, po úvodních nekrektomiích a dermoepidermálních autotransplantacích na našem pracovišti, provedli stomatochirurgové v čase rozloženou řadu lalokových plastik, jak místních, tak vzdálených a mikrochirurgických, počínaje rekonstrukcí tvrdého patra a místním posunem dolního rtu, přes rekonstrukci horního rtu Čínským lalokem s rekonstrukcí červeně retní, až po náhradu nosu odloženým Indickým lalokem. Kosmetické výsledky byly vyhovující, avšak jistě ne ideální.

Naprostá většina popálenin se závažnými následky vzniká neopatrností a lze jim předcházet. Prevence je tudíž nejjednodušší, nejlacinější a nejúčinnější, avšak často opomíjenou formou „léčby“ popálenin.

Hodnocení přednemocničního zajištění dětí s termickým úrazem

Morávková J., Svatoň K., Zajíček R.

Klinika popáleninové medicíny, FN Královské Vinohrady, Praha

Retrospektivní studie na souboru 176 dětských pacientů mladších 8 let přijatých v roce 2013 na Kliniku popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady s termickým úrazem.

Cílem práce bylo zhodnocení zajištění dětí složkami záchranného systému v předhospitalizační péči se zaměřením na tekutinovou terapii a analgosedaci ve vztahu k odhadu popálené plochy. Výsledky ukazují velkou diskrepanci v hodnocení, zajištění i léčbě termického úrazu u dětí přijatých na Kliniku popáleninové medicíny FN Královské Vinohrady.

Meek-mikrografting, naše první zkušenosti v Popáleninovém centru FN Ostrava

Klosová H., Štětinský J., Petráš L., Kadlčík M., Chaudhary H.

Popáleninové centrum FN Ostrava

Techniku mikrograftingu poprvé prezentoval v roce 1958 americký chirurg C. P. Meek, avšak ve své době nenašla širšího uplatnění, a to zejména v souvislosti s nadějemi vkládanými do nově zavedené techniky mesh-graftingu kožních štěpů. Meek-technika mikrograftingu byla technicky zdokonalena a „znovuobjevena“ v 90. letech 20. století pomocí Humeca dermatomu. V současné klinické praxi se mikrografting nejčastěji používá u velmi rozsáhlých hlubokých popálenin nad 40 % tělesného povrchu, s estetickými a funkčními výsledky, které odpovídají použití meshovaných kožních štěpů.

V přednášce prezentujeme naše první zkušenosti s „Meek-mikrograftingem“ formou kazuistiky u pacientky s popáleninami o rozsahu 91 % TBSA, hloubky stupně I–III (I. stupeň – 15 %, IIa-b. stupeň – 42 %, III. stupeň – 34 %).

Není lipolýza jako lipolýza aneb i Klinika popálenin umí špičkovou estetickou medicínu

Baran M.¹, Měšták J.², Lengyel P.¹, Poledne R.³

¹ Klinika pre liečbu popálenín a rekonštrukčnú chirurgiu, Nemocnica Košice-Šaca a.s., 1. súkromná nemocnica, Slovensko

² Klinika plastické chirurgie, 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha

³ Laboratoř pro výzkum aterosklerózy, IKEM, Praha

Nabídka ošetření pro zmenšení lokalizovaného tuku je nesmírně široká, každá slibuje vysoký efekt, minimální zátěž a nejmodernější technologii. Srovnali jsme proto dvě laserové lipolýzy – neinvazivní formu ošetření 645nm laserem LumiSlim Pro a duálním invazivním laserem 975nm/924nm SlimLipo. Porovnali jsme výsledky jak klinických měření (BMI, hmotnost, obvod) tak i laboratorních parametrů lipidového metabolismu (celkový i HDL-cholesterol, NEMK). Porovnání dvou odlišných metod nabízených pod stejným heslem „laserová lipolýza“ umožní lepší klinickou indikaci konkrétní formy lipolýzy a lepší orientaci klienta v možném očekávaném efektu.

Fidaxomycin a jeho efektivita u kriticky popáleného pacienta

Lipový B., Řihová H.

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

Popálení pacienti jsou každodenně konfrontováni s celou řadou potenciálně patogenních mikroorganismů. Celá situace je dále umocněna zejména celkovou délkou hospitalizace a samotnou spotřebou antimikrobiálních prostředků. Právě infekční komplikace představují jednu z nejdůležitějších kapitol v průběhu terapie pacientů s termickým traumatem.

Incidence výskytu klostridiové kolitidy (CDI) u pacientů v intenzivní péči se pohybuje v rozmezí od 4,4 do 32 případů na 10 000 dní hospitalizace. Bohužel robustní data z intenzivní péče, která by se týkala vysloveně popálených pacientů, dnes stále chybí.

V kazuistice prezentujeme případ kriticky popáleného pacienta s rekurentní CDI, u kterého byl použit nový preparát fidaxomycin.

Neobvyklá komplikace u popálené pacientky

Hošek F., Klein L., Slaninka I., Talábová Z., Čáp R., Hasenöhrlová L.

Chirurgická klinika, Oddělení plastické a estetické chirurgie a léčby popálenin, FN Hradec Králové

Popáleniny v seniorském věku jsou velmi závažný úraz. Z mnoha důvodů i nerozsáhlé popálení vede k rozvoji různých komplikací během celé doby léčby a často ohrožují seniora na životě. Autoři seznamují s neobvyklou komplikací u popálené staré ženy.

Využití tkáňového lepidla pro adhezi kožních štěpů

Suchánek I., Lipový B., Mager R., Kaloudová Y.

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

Tkáňové lepidlo Artiss je indikováno k lepení kožních štěpů či kožních laloků v plastické, rekonstrukční či popáleninové medicíně jako náhrada nebo doplněk sutur a kovových svorek. Tento přípravek je dále indikován k podpoře hemostázy na povrchu kožních a podkožních tkání.

Účinnost přípravku i jeho specifické indikace u popálených pacientů prezentují autoři ve svém sdělení.

Parainfekční nebo postmedikamentózní příčina TEN, aneb byla slepice dřív než vejce?

Lipový B., Řihová H.

Klinika popálenin a rekonstrukční chirurgie, FN Brno

Toxická epidermální nekrolýza (TEN) je nejzávažnější z bulózních onemocnění. Podstatou tohoto stavu je indukce apoptózy v oblasti dermoepidermální junkce. V diferenciální diagnostice mezi jednotlivými syndromy je velmi důležitá skutečnost, že u TEN bývají postiženy také sliznice. Pokroky v lokální i systémové terapii zvyšují šanci na přežití takto postižených pacientů. Přesto je mortalita stále neuspokojivě vysoká. V kazuistice prezentujeme nutnost komplexního přístupu k pacientům s TEN a zároveň budou demonstrovány výhody použití materiálu Aquacel Ag Burn ve formě rukavice.