Monitoring konzumace alkoholu u dětí a mladistvých v ordinacích dětských lékařů

Souhrn

Cíl: Analyzovat zkušenost dětí s monitoringem rizikového chování dětí ze strany dětských lékařů.

Metody: Výběrový soubor tvoří respondenti ve věku 6–17 let (n = 2948). Složení výzkumného souboru je reprezentativní z hlediska pohlaví. Statistická významnost hypotézy o souvislosti věku, množství konzumovaného alkoholu a komunikace pediatra s dítětem o škodlivých účincích alkoholu byla testována pomocí χ2 statistiky.
Výsledky: Nadměrnou konzumaci alkoholu přiznává 8 % dětí ve věku 6–14 let a 49 % mladistvých ve věku 15–17 let. Pouze 6 % respondentů uvedlo, že si pamatují, že s nimi dětský lékař někdy hovořil o škodlivosti alkoholu. Lékaři se na poučení o vlivu alkoholu soustředí výrazněji až s vyšším věkem dětí (15+).
Závěr: Snahy v oblasti prevence abúzu alkoholu mezi dětmi jsou nedostačující. Problém vyžaduje součinnost všech participujících složek jak v oblasti sociální, tak v oblasti zdravotnické.

Klíčová slova:

alkohol – krátké intervence – screening – prevence – abúzus

Úvod

Podle Zprávy o alkoholu z roku 2021 má zkušenost s abúzem alkoholu 17 % dětí ve věku 11 let, 43 % ve věku 13 let a 76 % ve věku 15 let. Statistiky dále uvádějí, že opakovaná zkušenost s opilostí se týká 1 % 11letých, 5 % 13letých a téměř 24 % 15letých. Z hlediska vlivu na zdraví populace jsou tato zjištění více než alarmující. Platí totiž, že čím mladší jedinci pijí, tím je větší riziko pozdějšího přechodu i na jiné, tvrdé drogy.(1) V případě časté konzumace alkoholu je zde vyšší riziko onemocnění jater, změn ve struktuře a funkcích mozku.(2–4)

Zásadní je první monitoring v rámci primární prevence. V případě identifikace rizikového chování je namístě okamžité využití krátké intervence. Četnost případů, kdy zdravotničtí pracovníci vyhodnotí situaci jako rizikovou a provedou v těchto odůvodněných případech screening a krátkou intervenci podle Zák. 65/2017 Sb., § 26, je v ČR relativně nízká.(5)

Cílem našeho výzkumu bylo analyzovat zkušenost dětí s monitoringem ze strany dětských lékařů v případě rizikového chování dětí (ať už jde o krátké poučení v rámci primární prevence, nebo krátké intervence v případě prevence sekundární). Vzhledem k souboru respondentů (děti ve věku 6–17 let) nebylo rozlišováno mezi krátkou intervencí a poučením v rámci primární prevence.

Metody

Data byla sbírána kombinovanou metodou formou online výzkumného nástroje. V reprezentativním souboru (n = 2948) bylo rozložení dle pohlaví následující: muži (1492; 50,6 %), ženy (1456; 49,4 %). Odpovídat na dotazník mohli jen respondenti ve věku 6–17 let. Statistická významnost hypotézy o souvislosti věku, množství konzumovaného alkoholu a komunikace pediatra s dítětem o škodlivých účincích alkoholu byla testována pomocí χ2 statistiky. Míra statistické závislosti je vyjádřena hvězdičkami (* p < 0,05, ** p < 0,01, *** p < 0,001). Byly použity dva výpočty z-skóre – jeden pro výsledek ve vrstvách (označený jako L) a druhý pro vzájemnou interakci všech tří proměnných (označený jako R). Tyto variantní výpočty umožňují rozšířit interpretaci výsledků a hlouběji diskutovat vliv proměnné ve vrstvě.

Výsledky

V našem souboru přiznává nadměrnou konzumaci alkoholu 8,3 % dětí ve věku 6–14 let a 49,1 % mladistvých ve věku 15–17 let. Celkově odpovědělo 2,5 % dětí, že se opíjí až do stavu, kdy nad sebou nemají kontrolu. Komunikace o škodlivých účincích alkoholu je jedním ze základních pilířů prevence. Celkem 12,5 % dětí uvedlo, že s nimi na toto téma dosud nehovořil vůbec nikdo. Nejčastěji s dětmi hovoří o škodlivosti alkoholu učitel v rámci výuky (62,5 %), případně matka (56,9 %) nebo otec (45,7 %). Pouze 6,2 % respondentů (183 dětí) uvedlo, že si pamatují, že s nimi někdy o škodlivosti alkoholu hovořil dětský lékař.

Výsledky testu základní hypotézy (tab. 1) o souvislosti věku, množství konzumovaného alkoholu a komunikaci pediatra s dítětem o škodlivých účincích alkoholu prokázaly statisticky významné rozdíly (p < 0,001).

Lékaři se na poučení o vlivu alkoholu soustředí výrazněji až s vyšším věkem dětí (15+). O alkoholu lékaři s dětmi do 15 let v rámci primární prevence (tedy u dětí, které alkohol nekonzumují nebo s ním mají jen minimální zkušenosti) nehovoří (z: 31,84***). V případě konzumace malého množství alkoholu u malých dětí do 15 let je toto poučení dokonce výrazně zanedbáno (z(L): −3,26**). Se staršími dětmi (15–17 let) mluví lékaři o alkoholu výrazně více, nicméně i zde existuje až zarážející množství případů, kdy lékař s těmito dětmi o alkoholu i v případě vysoké konzumace nehovoří (z: 29,26***). Toto zjištění je z hlediska prevence alarmující a závažnost těchto zjištění není zjemněna ani faktem, že oproti malým dětem se s touto skupinou dětí pracuje intenzivněji (z: 2,98***). Vliv věkové skupiny je výrazně vidět v případě, kdy analyzujeme každou věkovou skupinu zvlášť. Z dílčích analýz obou věkových skupin totiž vyplývá, že lékaři nehovoří s dětmi ohroženými abúzem alkoholu častěji než s dětmi, které jsou tímto abúzem ohroženy v menší míře.

Diskuse

Drogový screening je doporučenou součástí preventivní prohlídky od 13 let věku (v indikovaných případech již v 11 letech). V případě pozitivního screeningu nebo přítomnosti symptomů je doporučeno krátké zhodnocení pomocí nástroje CRAFFT. U anamnesticky opakované intoxikace (F1x.0) je třeba provést krátkou intervenci. Screening a krátké intervence jsou nejlepší prevencí pro předcházení abúzu alkoholu u dětí. Při zjištění škodlivého užívání (F1x.1) je třeba vedle krátké intervence doporučit nespecifickou léčbu a v případě identifikace závislosti (F1c.2) již krátká intervence nemá smysl, ale má následovat motivační rozhovor a odeslání do specializované léčby. V praxi je v současné době užívána řada screeningových nástrojů. Vedle nástroje CRAFFT patří mezi nejužívanější také CAGE, AUDIT, FAST, ASSIST, S-MAST, T-ACE, PAT , RAPS-4, TWEAK a BMAST.(6) Data získaná krátkým screeningem pak mohou mít další využití pro výzkumné účely.

Nedílnou součástí celkové strategie prevence zneužívání alkoholu je vedle screeningu i krátká intervence. Účinná krátká intervence, která poskytne jednoduchou a strukturovanou radu, vede k omezení rizikového a škodlivého pití, nezabere více než 5 minut. Intenzivnější krátká intervence, která zahrnuje úvodní poradenství, zpětnou vazbu, radu a přijetí cíle, trvá asi 15–20 minut. Může nabídnout i pomoc a sledování.(7) Tyto přístupy spadají do evidence-based postupů prevence rizikového a škodlivého pití alkoholu.(5) Účinnost této metody byla prozkoumána a prokázána řadou studií.(8) Nejnovější výzkumy shledávají její účinnost také prostřednictvím telefonu nebo webových stránek. Internetové intervence mají přibližně stejný účinek jako krátké osobní intervence, ale jejich výhodou je, že je lze poskytnout mnohem větší části cílové populace.(9)

Zdravotníci v primární péči mohou v identifikaci a zachycení pacientů, kteří ohrožují své zdraví pitím alkoholu, hrát klíčovou roli. Mohou pomoci dovést pacienty s abúzem k nastoupení léčby. Díky tomu, že dospívající jsou schopni svěřit se se svou zkušeností s návykovými látkami lékaři, otevírá se možnost s touto problematikou pracovat.(6) Navzdory tomu mají zdravotníci tendenci se bránit provádění screeningu. Důvodů může být řada: nedostatek času, nedostatečné vyškolení, obava z neadekvátní reakce pacientů, nedostatečná compliance atd.(10)

Závěr

Studovaná problematika podtrhuje důležitost komunikace a časového prostoru pro dítě. Naše data ukazují, že snahy v oblasti prevence abúzu alkoholu mezi dětmi jsou nedostačující. Prevence jistě začíná v rodině a ve škole, nicméně průběžný monitoring v ordinacích dětských lékařů má své nezanedbatelné místo. Jde o závažný problém, který vyžaduje součinnost, odvahu i obětavost všech participujících složek jak v oblasti sociální, tak v oblasti zdravotnické.

Tento výzkum byl financován z prostředků IGA_CMTF_2023_008. Hodnotový kontext sociálního fungování III.

Korespondenční adresa:
PhDr. Ivana Olecká, Ph.D.
Katedra křesťanské sociální práce UPOL
Univerzitní 22
771 11 Olomouc
ivana.olecka@upol.cz

Ces-slov Pediat 2023; 78(5): 272–274