Co jsme psali

Odkud jdeme a kam směřujeme? Cestu pediatrie od minulosti přes přítomnost do budoucnosti naznačí ohlédnutí prostřednictvím vybraných textů, které uveřejnil náš časopis před 75, 50 a 25 lety.

Co psal náš časopis před 75 lety, v roce 1948

BLAŽEK F. TUBERKULOSA DĚTSKÉHO VĚKU

Obor dětské tuberkulosy je tak rozlehlý, že by k probrání celého problému asi sotva stačil jeden večer. Omezím se proto jen na tuberkulosní onemocnění plic a pokusím se načrtnouti vše, co se k němu upíná po stránce diagnostické, therapeutické i preventivní. Při tom pominu věci, které jsou běžné a spíše se zmíním o tom, co podstatně rozmnožilo naše možnosti vyšetřovací i léčebné. (…)

Roentgenogram je někdy velmi komplikovaný, což je podmíněno tím, že se trojrozměrný prostorový útvar převádí do rovinného obrazce dvourozměrného. Tím vzniká překrývání stínů a chorobné ložisko může pak uniknouti naší pozornosti. Jindy z náhodné konstelace stínů mohou vzniknouti obrazy imitující nález daleko těžší. Zvláště obtížné čtení snímků skýtá krajina hilová, prostora parakardiální vlevo a obě krajiny skloubení sternoklavikulárního, ku kterému se připojuje ještě stín prvního žebra. Tyto potíže roentgenografie byly v posledních letech odstraněny do značné míry novou roentgenovou technikou, která nám dovoluje znázorňovati anatomické poměry v tenkých řezech tkáně plicní.

Otcem této metody je italský badatel Vallebona, ač základy k ní lze spatřovati již u krakovského roentgenologa Krause a ital. inženýra Baese. Od té doby doznala metoda různých technických modifikací a i po stránce terminologické vyskytly se odlišné názvy. Tak se setkáváme v literatuře s označením: planigrafie, stratigrafie, laminografie a tomografie. Princip tomografie spočívá na protisměrném pohybu lampy a snímkovací kasety během exposice kolem osy, jejíž polohu vůči snímkovanému předmětu můžeme měniti. Výsledkem je ostré zobrazení všech bodů v dané rovině, kdežto útvary ležící nad nebo pod touto rovinou se vymaží (dissociace stínů). Zobrazené útvary nejsou ovšem jen z příslušné roviny, protože dissociace stínů je tím větší, čím je vzdálenost bodu od nastavené roviny větší. Proto zobrazí se na desce též body z bezprostřední blízkosti zvolené roviny, takže dostáváme vlastně obrázek různě silné vrstvy. Její tloušťka se reguluje velikostí dráhy, kterou lampa proběhne a měří se ve stupních. (…)

PEDIATRICKÉ LISTY 1948; 3: 171–176.

Co psal náš časopis před 25 lety, v roce 1998

ZAPLETALO VÁ J, UTÍKALOVÁ A, MICHÁLKOVÁ K, MAČÁK J, VENHÁČOVÁ J. TUMOR Z LEYDIGOVÝCH BUNĚK JAKO PŘÍČINA PŘEDČASNÉ PSEUDOPUBERTY

Předčasná izosexuální puberta u chlapců je definována jako přítomnost sekundárních pohlavních znaků před 9. rokem věku. Je provázena urychlením kostní maturace s typickým růstovým spurtem. Můžeme ji rozdělit do dvou základních patofyziologických kategorií podle aktivace hypotalamo-hypofyzární osy: I. Gonadotropin-dependentní (centrální, kompletní neboli pravá předčasná puberta) a 2. gonadotropin-independentní (periferní, nekompletní neboli předčasná pseudopuberta).

Ve sdělení uvádíme případ 4letého chlapce s hormonálně aktivním nádorem varlete, který byl příčinou předčasné pseudopuberty. (…)

Mezi 2. a 3. rokem věku matka u chlapce zpozorovala nápadné urychlení růstu, objevilo se akné na čele. Před 4. rokem začalo pubické ochlupení a zvětšil se penis.

U nás byl chlapec poprvé vyšetřen ve věku 4 let a 4 měsíců. Měřil 121 cm (+3,5 SDS), vážil 24 kg (+3,3 SDS), jeho růstová rychlost byla 12,8 cm za poslední rok (+6,1 SDS). Byl proporcionální, měl nápadně vyvinutou muskulaturu, mastnou pleť a akné na čele a kolem nosu. Pubické ochlupení hodnoceno dle Tannera 2–3, axilární nebylo přítomno, penis byl délky 8 cm (…). Podle matky se objevovaly časté erekce. Volum pravého testis byl 2 ml, levého 4–5 ml (…).

Plazmatický testosteron byl zvýšen na pubertální hodnoty (6,5 nmol/l) (…). Sonograficky pravé testis bylo velikosti 14 × 7 mm a mělo normální echotexturu. Levé varle bylo větší než pravé, velikosti asi 20 × 10 mm, v dolních dvou třetinách se zobrazoval okrsek oválného tvaru asi 12 × 6 mm velký, poměrně dobře ohraničený (…).

Při operaci bylo zjištěno, že dolní dvě třetiny zvětšeného levého testis jsou tvořeny jinou tkání, která prosvítala pod tunica albuginea. Po jejím protětí byl v dolní části varlete nalezen proti okolí ohraničený, na řezu homogenní útvar hnědožluté barvy, který utlačoval vlastní tkáň proximálně (…).

Definitivní histologické vyšetření z parafínového bloku ukázalo nádorové ložisko tvořené Leydigovými buňkami. (…)

ČESKO-SLOVENSKÁ PEDIATRIE 1998; 53(5): 288–291.

Co psal náš časopis před 50 lety, v roce 1973

DUFEK M, RÁKOSNÍKOVÁ M. PYRVINIUM SUSPENZE SPOFA – NOVÝ ČESKOSLOVENSKÝ LÉK PROTI ROUPŮM

Enterobius vermicularis je nejčastějším střevním cizopasníkem dětí v našich zemích. Dostupnost vhodného léku je důležitým předpokladem úspěšného boje proti této nákaze. O výborném účinku pyrvinium embonátu – Vanquinu Parke Davis – u enterobiózy jsme referovali v roce 1965. V tomto sdělení potvrzujeme na klinickém materiálu výsledky dosažené u enterobiózy Ašmerou a spol. v kolektivech mateřských škol s naším preparátem Pyrvinium suspenze Spofa, který do výroby zavedl n. p. Galena. Účinnost a snášenlivost našeho léku srovnáváme s Vanquinem Parke Davis.

K sledování a léčbě jsme vybrali děti s masivnější nákazou, při níž opouštělo anální otvor každý den několik samiček Enterobius vermicularis. Děti měly vesměs svědění konečníku. Nákazy byly zjištěny při vyšetření před odjezdem do zahraničí nebo po návratu z tropů a subtropů.

Během prvních tří čtvrtin roku 1972 jsme sledovali celkem 187 československých dětí ve věku od 4 do 14 let, u nichž byla před léčbou provedena zhruba v týdenních intervalech 3 vyšetření na enterobiózu lepicí páskou (ojediněle také Schüffnerovou tyčinkou). (…)

První skupinu tvořilo 108 dětí, které dostaly Pyrvinium suspenzi Spofa, druhé a třetí skupině jsme pro srovnání podali Vanquin Parke Davis. (…)

Během parazitologických kontrol po léčbě bylo v první skupině trvale negativních 97 dětí (91,5 %), ve druhé skupině 36 (85,7 %) a ve třetí skupině 37 dětí (94,9 %). Vedlejší účinky zažívacího rázu byly ve všech skupinách lehké a přechodné, jen ojediněle děti zvracely. (…)

Československý preparát se účinností vyrovnal Vanquinu Parke Davis.

ČESKOSLOVENSKÁ PEDIATRIE 1973; 28(5): 264–265.