Jak je známo, celiakie je autoimunitní systémové onemocnění, pro něž je typické poškození intestinálních epitelových buněk (IEC). Kanadští vědci se snažili zjistit, jak u této choroby souvisejí buňky střevního epitelu s aktivací T lymfocytů. Výsledky jejich práce dávají naději, že by snad konečně mohla být nalezena cesta k vývoji účinné terapie.

Nová studie vědců z Kalifornské univerzity v San Franciscu jako jedna z mála pracuje při testování možností umělé inteligence (AI) ve zdravotnictví s reálnými klinickými daty. Jak AI obstála ve srovnání s trénovaným profesionálem na pohotovosti? A může ho brzy nahradit, pokud jde o rozhodování o naléhavosti ošetření v jednotlivých případech?

V celé Evropě se v posledních letech intenzivně finančně podporuje aktivní cestování za zaměstnáním a studiem. Tyto investice jsou kromě prospěšnosti pro klima většinou odůvodněny jeho obecnou zdravotní prospěšností oproti jeho neaktivním alternativám, ale konkrétní dlouhodobá zdravotní data obvykle dokládána nejsou nebo pouze omezeně. Chybějí zejména ta, z nichž by byl patrný rozpad na docházení a dojíždění na kole. Autoři nedávno publikované prospektivní analýzy se je pokusili doplnit na základě skotské longitudiální studie.

Omalovánky pro dospělé se v posledních letech staly populárním způsobem relaxace. Studie britských vědců ukázala, že vymalovávání skutečně může snižovat úroveň stresu a zlepšovat celkovou pohodu. Také pomáhá v boji s úzkostí a syndromem vyhoření, zejména když se zkombinuje s všímavým přístupem.

Lidský mozek prochází v určitých vývojových obdobích rychlými změnami. Dětství, adolescence a pokročilé stáří mezi ně bezesporu patří. Zdá se, že po většinu dospělého věku se vlastně nic moc neděje. Ukazuje se ale, že mozkové hodiny začínají zrychlovat už kolem 40.–50. roku života. Jaký vliv tyto plíživé změny mají na naše budoucí zdraví?

Výsledky observační studie prezentované na letošním kongresu Americké kardiologické společnosti (AHA) přinesly překvapivé zjištění. Konzumace jídla omezená do časového rozmezí 8 hodin za den, což je jeden z typů populárního přerušovaného půstu, může být spojena s výrazně vyšším rizikem kardiovaskulárního (KV) úmrtí než běžné stravování během 12–16 hodin denně.

Stomická sestra Mgr. Bc. Hana Novotná z Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol v Praze ve kazuistice ze své praxe prezentuje případ pacientky ve středním věku s ureteroileostomií jakožto vyústěním léčby urotelového karcinomu. Ačkoliv po operaci byly na vývodu patrné známky macerace, výběr nové diskrétní pomůcky Novalife TRE vybavené nedráždivou podložkou s dostatečnou absorpční schopností zajistil úlevu od souvisejících obtíží a také umožnil, aby se pacientka se stomií lépe sžila. Díky diskrétnímu řešení a snadné manipulaci s pomůckou bylo…