Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.

Jednou z příčin nehojících se ran je infekce v ráně. Za jejím přetrváváním může stát antibiotická (ATB) rezistence. Ta však není jediným faktorem způsobujícím prolongované hojení. Náš tým recentně realizoval studii, jejímž cílem bylo tyto faktory identifikovat. Na podkladě výsledků, shrnutých níže, jsme konstatovali, že časná identifikace lokálních a systémových rizikových faktorů pro chronické rány může významně přispět k úspěšnému hojení a zkrácení doby hojení.

V nemocnici se rodí vztahy jinak než jinde. Mezi službami, diagnózami a stresy může přeskočit jiskra, ale i vyhořet naděje. Co víme o vztazích mezi zdravotníky a proč si zaslouží víc než jen seriálový scénář?

Kdybyste si měli vybrat mezi čichem a svou bujnou hřívou, čeho byste se raději vzdali? A co těžká volba mezi čichem a mobilním telefonem? Řada lidí považuje čich za ten nejméně důležitý ze svých 5 smyslů, ale dnes už víme, že schopnost detekovat pachy a vůně souvisí s naším duševním zdravím, pamětí a dalšími procesy. Přičichněme k zajímavým vědeckým poznatkům týkajícím se našeho nejstaršího smyslu.

Mindfulness, neboli všímavost či bdělá přítomnost, je schopnost záměrně věnovat plnou pozornost přítomnému okamžiku, bez posuzování, hodnocení a očekávání. Z okrajové spirituální praktiky buddhistických mnichů se postupně vyvinula v mainstreamovou filozofii a v posledních letech zažívá celosvětový boom jako nástroj pro zlepšování osobní pohody. Co o mindfulness říkají vědecké studie?

Naše otázka byla přímočará: Zajímá někoho v českém zdravotnictví wellbeing zdravotníků, kdo by téma měl zvedat a jaké jsou hlavní argumenty proč? Představitelé nelékařských zdravotníků se – na rozdíl od lékařských – jasně přihlásili k tomu, že by měl být wellbeing těžištěm českého zdravotnictví, a popsali jednotlivé kroky jeho současné systémové podpory i plány, jak ji do budoucna ještě posílit.

Morální tíseň, únava ze soucitu, ale i burnout – to jsou dopady dlouhodobě působících stresorů na zdravotníky, cena za poskytovanou péči. Jak moc je situace vážná, naznačuje britský průzkum realizovaný organizací MDDUS. Zjištěná data by měla varovat i představitele profesních sdružení a managementu v ostatních státech včetně Česka. Nezbytné legislativní, organizační a edukační aktivity mohou zabránit škodlivým dopadům vyčerpaných zdravotníků na kvalitu poskytované péče.