Co si lidé představují pod pojmem „dobrý život“? Vědci zkoumali, jak na tuto důležitou věc pohlížejí Američané a Japonci různého věku. Zjistili, že některé aspekty vnímají lidé v podstatě stejně, v jiných se jejich přístup naopak liší. Které to jsou? A jak souvisejí se zdravím?

Yellowstoneské horké prameny kypící mikrobiálním životem jsou skvělým modelem podmínek, za kterých se na Zemi poprvé objevil život. Nedávno publikovaná studie naznačuje, že pro tyto primordiální ekosystémy byly zřejmě velmi důležité takzvané obří viry, které mohly popohnat časné kroky v průběhu evoluce.

The American Journal of Nursing recentně publikoval článek věnovaný praktickým aspektům péče o pacienty s urostomií. Je určen primárně sestrám, jež jsou zapojeny do péče o hospitalizované osoby před vyvedením urostomie a následně po stomické operaci. Autorkou textu je renomovaná stomická sestra, která k tématu přistupuje díky svým zkušenostem velmi komplexně a prakticky. Vyzdvihuje nejen význam edukace sester na téma stomie, ale také nutnost předávání informací pacientům a jejich rodinným příslušníkům. V následujícím textu přehledně shrnujeme…

V posledních letech se hned několik klinických studií zabývalo možnostmi ovlivnění úzkosti ze stomatologických výkonů, které jsou pátým nejčastějším typem anxiety. Americká psychiatrická asociace (APA – American Psychological Association) klasifikovala dentální úzkost dokonce jako určitý typ fobie. Výzkumy v této oblasti se zaměřily na přímé propojení čichového bulbu s amygdalou, a tedy dopad příjemných/nepříjemných pachů na emocionální reakce. Ukázalo se, že aromaterapie by mohla být slibnou cestou.

Nová studie z Dartmouthu, zveřejněná v rubrice Klinické případy (Clinical Pictures) časopisu Lancet, popisuje unikátní případ pacienta s prosopometamorfopsií. Při této vzácné poruše zrakového vnímání vidí jedinec rysy obličejů druhých jako deformované. Jde o první výzkum, který přináší fotorealistické vizualizace těchto vjemů.

Antropoložka RNDr. Petra Brukner Havelková, Ph.D., z Antropologického oddělení Národního muzea a egyptoložka Mgr. et Mgr. Veronika Dulíková, Ph.D., z Egyptologického ústavu Filozofické fakulty UK v Praze jsou hlavními autorkami odborné studie o degenerativních změnách na skeletu staroegyptských písařů, která byla nedávno publikovaná v prestižním časopisu Scientific Reports. Obě nám poskytly svůj vhled do tématu a podělily se o představu dalšího pokračování slibného výzkumu.

Proč si nepamatujeme události z nejranějšího dětství? Existují různé hypotézy, z nichž stěžejní jsou dvě: První předpokládá nedostatečně vyvinutý mozek a druhá hovoří o „dětské amnézii“. Druhý zmíněný jev je dnes považován za prokázaný a naznačuje, že v raném dětství paměť pracuje jinak.