ANKETA: U nelékařských zdravotníků je wellbeing „horké“ téma

Mgr. Alice Strnadová, MBA, hlavní sestra ČR a ředitelka Odboru ošetřovatelství a nelékařských povolání, Ministerstvo zdravotnictví ČR

Spokojenost a duševní pohodu pracovníků v nelékařských zdravotnických profesí pokládám za velmi důležitou. Samozřejmě je nezbytné, aby se zapojovali samotní zaměstnavatelé a vytvářeli příjemné pracovní prostředí pro své zaměstnance, ale i ministerstvo zdravotnictví se k této oblasti staví aktivně především v rámci Systému psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví (SPIS), který poskytuje prostřednictvím vyškolených zdravotníků (tzv. peerů) a psychologů kolegiální podporu všem zdravotnickým pracovníkům. V roce 2024 bylo z neinvestičního příspěvku ministerstva využito pro pokrytí provozních nákladů na činnosti SPIS, včetně provozu krizových linek, celkem 3 241 504,59 Kč. Zdravotničtí peeři a psychologové SPIS poskytli v roce 2024 psychickou podporu celkem 2244 zdravotnickým pracovníkům.

Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, což je příspěvková organizace ministerstva, aktuálně realizuje projekt zaměřený na schopnost zvládat náročné pracovní situace ve spojitosti s nárůstem agresivity ve společnosti a schopnost reagovat na zvýšenou potřebu zdravotní péče v důsledku mimořádných událostí.

K wellbeingu patří také ocenění pracovníků, ani tady není ministerstvo pozadu. Již tradičně udělujeme Cenu PhDr. Alice Garrigue Masarykové za rozvoj a posílení prestiže oboru ošetřovatelství a dalších nelékařských zdravotnických povolání, nebo za mimořádný přínos v oblasti zdravotní péče poskytované nelékařskými zdravotnickými pracovníky pro rok 2025. Od letošního roku se ocenění rozšířilo na všechny nelékařské zdravotnické pracovníky a udělit bude možné místo jednoho až tři ocenění.

PhDr. Martina Šochmanová, MBA, náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu, IKEM

Wellbeing zdravotníků je velmi důležité téma, protože zdravotníci jsou základem zdravotnického systému. Péče o jejich wellbeing by měla být prioritou, protože spokojený zdravotník přináší kvalitnější péči pacientům. Investice do péče o zdravotníky je i výhodou pro zaměstnavatele, neboť je prokázáno, že zdravotníci, kteří se cítí podporováni, mají nižší absenci, lepší produktivitu a jsou schopni poskytovat kvalitnější péči. Dnes již běžně fungují systémy psychosociální podpory, supervize, péče psychologa. Velkou oblibu také mají nižší pracovní úvazky a flexibilní pracovní doba, což není vždy možné z důvodu zajištění chodu zdravotnického zařízení. Většina zaměstnavatelů nabízí workshopy na téma zvládání stresu či emoční inteligence.

Mgr. Hana Charvátová, MBA, náměstkyně Úseku profesního rozvoje zdravotnických pracovníků, Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO)

V současné době se v českém zdravotnictví téma wellbeingu zdravotnických pracovníků a lékařů dostává do popředí, stále mu však není věnována dostatečná priorita, kterou by si zasloužilo.

Hlavním důvodem podpory wellbeingu zdravotnických pracovníků by podle mého názoru měla být především motivace k personální stabilizaci českého zdravotnictví, a měla by jít ruku v ruce s navyšováním počtu studentů vybraných zdravotnických oborů. Značná část současného celkového zastoupení nelékařských zdravotnických pracovníků (především všeobecných a praktických sester) v příštích letech bude odcházet do zaslouženého důchodu a jádro těchto pracovníků tvoří v současné době generace X neboli „Husákovy děti“. Nově nastupující generace, jako jsou generace Y a Z, však přináší odlišné vnímání určitých hodnot a priorit, včetně zdravého vyvážení pracovního a soukromého života.

Mimo generační rozdíly by hlavním argumentem pro podporu wellbeingu měla být především prevence syndromu vyhoření a odchodů ze zdravotnictví, zvýšení kvality péče o pacienty, ekonomická efektivita, zlepšení pracovního prostředí a také zvyšování atraktivity zdravotnického povolání. Podpora wellbeingu je nezbytnou investicí do českého zdravotnictví a měla by být klíčovou součástí jeho modernizace a udržitelného rozvoje, včetně implementace na úrovni národních a nadnárodních strategií na podporu zdraví a projektové činnosti. Téma by tedy mělo být podpořeno zcela jistě WHO, dále Fondy EHP a Norska, OECD, ministerstvem zdravotnictví, odbornými společnostmi a profesními organizacemi a samozřejmě také přímo řízenými organizacemi ministerstva. Nezbytná je podpora také samotného managementu poskytovatelů zdravotní péče.

Velmi mě těší, že i v NCO NZO se podílíme prostřednictvím realizovaných projektů, koncepčních prací a podpory SPIS na zvyšování psychické a fyzické odolnosti zdravotnických pracovníků. Jedná se nejen o preventivní a podpůrné činnosti, ale také o aktivity, které jsou klíčové k zachování a podpoře wellbeingu zdravotnických pracovníků.

(pok)