Jak všímavé bytí pomáhá zdravotníkům předcházet syndromu vyhoření

Snižování stresu

Profesor Jon Kabat-Zinn zavedl v 80. letech 20. století do léčby chronické bolesti program pro snižování stresu pomocí mindfulness (MBSR – Mindfulness-Based Stress Reduction). Podle systematického přehledu 9 studií, zabývajících se neurobiologickými efekty MBSR, má tato technika pozitivní účinek na oblasti mozku spojené se zpracováváním emocí a smyslovými vjemy a je schopná ovlivňovat centra pro vnímání bolesti.

Pomoc při depresi

Všímavost a kognitivně behaviorální terapii poprvé propojil tým psychologů z univerzity v Cambridgi. Tento přístup, označovaný jako Mindfulness-Based Cognitive Therapy (MBCT), se od 90. let 20. století úspěšně používá například pro prevenci relapsu u pacientů s depresí. Podle nedávno publikovaného systematického přehledu 87 studií MBCT účinně snižuje příznaky deprese, úzkosti a stresu. Také zlepšuje kognitivní funkce a regulaci emocí, a to napříč různými demografickými skupinami.

Meditace mění mozek

Mindfulness zlepšuje duševní pohodu a zdá se, že její působení se propisuje i do fyzických struktur. Výzkumy ukazují, že intervence založené na mindfulness indukují neuroplasticitu, tedy schopnost mozku měnit se a tvořit nová spojení, což nám umožňuje učit se a přizpůsobovat se měnícímu se prostředí. Všímavá meditace také zvyšuje tloušťku mozkové kůry, snižuje reaktivitu amygdaly, zlepšuje nervová propojení v mozku a má pozitivní vliv na hladinu neurotransmiterů.

Zdravotníci v ohrožení

Stres spojený s profesí zdravotníka a emoční nároky péče o pacienty často vedou k syndromu vyhoření. Tento efekt se ještě zvýraznil během pandemie COVID-19, kdy se k obvyklému stresu přidalo ještě nebezpečí nákazy, větší pracovní vytížení a neustále se měnící pracovní prostředí i pravidla.

Systematický přehled z roku 2023 se zaměřil na účinnost psychologických intervencí s prvky mindfulness v předcházení syndromu vyhoření u zdravotnických pracovníků. Zkoumal také, jak se liší efektivita různých forem intervencí (online vs. osobní setkání, individuální vs. skupinová intervence, různá délka).

Přehled zahrnul 15 studií, jichž se celkem zúčastnilo asi 2 tisíce zdravotníků (lékařů, sester, psychologů, nutričních terapeutů, sociálních pracovníků, studentů i vědců) z různých prostředí (primární i nemocniční péče, péče o duševní zdraví). Intervence s prvky mindfulness měla pozitivní vliv na celkovou pohodu i syndrom vyhoření, a to bez ohledu na formu a trvání intervence. Nejčastěji se jednalo o program založený na MBSR.

Mindfulness v digitální době

Ačkoliv výzkumy provedené na různých pracovištích ukazují, že trénink mindfulness snižuje stres zaměstnanců, nebývá jednoduché ani levné takovou intervenci zorganizovat. Psychologové z Kalifornské univerzity v San Francisku proto provedli velkou randomizovanou studii, která hodnotila efekt osmitýdenního používání mobilní aplikace nabízející množství audio meditací. Studie se zúčastnilo 1458 zaměstnanců univerzitní nemocnice, kteří dosud nebyli zvyklí meditovat. Polovina z nich dostala přístup do aplikace s instrukcí, aby po 8 týdnů věnovali denně 10 minut meditaci, a druhá polovina tvořila kontrolní skupinu.

Podle nedávno publikovaných výsledků udávali meditátoři po 8 týdnech intervence nižší hodnoty stresu, tlaku pociťovaného v zaměstnání, vyhoření, deprese a úzkosti, a naopak lepší pocit zapojení v práci a větší všímavost. Pozitivní účinek se udržel i 4 měsíce po skončení intervence. Větší snížení stresu bylo pozorováno u účastníků, kteří se meditaci věnovali alespoň 5 minut denně.

Jak být tady a teď

Rádi byste si pozitivní účinek mindfulness vyzkoušeli sami na sobě, ale při slově „meditace“ vám naskakuje husí kůže? Zkuste do svého dne zařadit pár všímavých momentů. Například vědomý doušek ranní kávy – nadechněte se její vůně, pozorně vnímejte chuť a fyzické vjemy ve svých ústech. A pak prostě dělejte vše jako obvykle.

Můžete si také opravdu vychutnat první kousnutí do snídaně, nebo si vědomě umýt ruce mezi jednotlivými pacienty. Zkuste pár vteřin plně vnímat vůni mýdla, vjem vody stékající po vašich dlaních, chodidla stojící na podlaze. Nadechněte se a všimněte si, jak vzduch postupuje vašimi nosními dírkami. Pomalu nosem vydechněte, uvědomte si, kde jste, a pokračujte ve své činnosti.

Připravili jsme pro vás pár tipů, které si můžete vyzkoušet během svého běžného dne. Po nějaké době takovéto praxe si sami všimnete, jak se postupně mění vaše vnímání. A kdoví, třeba nakonec zkusíte i tu meditaci.

(este)

Zdroje:
1. Kabat-Zinn J., Lipworth L., Burney R. The clinical use of mindfulness meditation for the self-regulation of chronic pain. J Behav Med 1985; 8 (2): 163–190, doi: 10.1007/BF00845519.
2. Calderone A., Latella D., Impellizzeri F. et al. Neurobiological changes induced by mindfulness and meditation: A systematic review. Biomedicines 2024 Nov 15; 12 (11): 2613, doi: 10.3390/biomedicines12112613.
3. Teasdale J. D., Segal Z., Williams J. M. How does cognitive therapy prevent depressive relapse and why should attentional control (mindfulness) training help? Behav Res Ther 1995; 33 (1): 25–39, doi: 10.1016/0005-7967(94)e0011-7.
4. Gkintoni E., Vassilopoulos S. P., Nikolaou G. Mindfulness-based cognitive therapy in clinical practice: A systematic review of neurocognitive outcomes and applications for mental health and well-being. J Clin Med 2025 Mar 3; 14 (5): 1703, doi: 10.3390/jcm14051703.
5. Selič-Zupančič P., Klemenc-Ketiš Z., Onuk Tement S. The impact of psychological interventions with elements of mindfulness on burnout and well-being in healthcare professionals: A systematic review. J Multidiscip Healthc 2023; 16: 1821–1831, doi: 10.2147/JMDH.S398552.
6. Radin R. M., Vacarro J., Fromer E. et al. Digital meditation to target employee stress: A randomized clinical trial. JAMA Netw Open 2025 Jan 2; 8 (1): e2454435, doi: 10.1001/jamanetworkopen.2024.54435.