Zubní kaz − vysoce preventabilní onemocnění

Zubní kaz v číslech

• 99,9 % populace trpí zubním kazem.
• V České republice má zubní kaz nebo zubní výplň 86,4 % 15letých adolescentů.
• V dospělosti, mezi 35. a 44. rokem života, mají obyvatelé České republiky již v průměru 12,4 výplně a 3,4 chybějícího zubu!

Tato statistika rozhodně není nijak povzbudivá. Naštěstí v posledních letech lze zaznamenat stoupající zájem části pacientů o orální zdraví a zvýšenou ochotu chovat se tak, aby předešli vzniku zubního kazu. Těmto pacientům (a nejen jim) by měly být nabídnuty možnosti co nejlepší prevence, a to zejména formou instruktáže dentální hygieny i doporučení vhodných profylaktických opatření. U pacientů s vyšším rizikem kazu by měla být do profylaktického programu zahrnuta rovněž intenzivnější ordinační profylaxe – především ve formě častějších návštěv, odborně prováděné dentální hygieny spojené s opakovanou instruktáží a ordinační fluoridací.

Zvláště významný efekt má prevence a profylaxe v dětské populaci, kde je zubní kaz spojen i s rizikem poškození zárodku stálého nástupce dočasného zubu a s rizikem vzniku nebo zhoršení ortodontických vad při předčasné ztrátě zubu.

Možnosti prevence zubního kazu a zastavení procesu jeho vzniku

Zubní kaz v úvodní fázi svého vzniku je reverzibilní proces. Díky úpravě hygieny a použití vhodných remineralizačních prostředků lze tedy proces směřující ke vzniku kariézní léze zvrátit. Nejúčinnější je ovlivnit už samotnou nerovnováhu mezi demineralizací a remineralizací. Proces vzniku kazu lze ovšem zastavit i ve fázi incipientní kariézní léze, případně ve fázi tzv. white spot – tedy klinicky viditelné léze s intaktním povrchem. Ve všech těchto fázích je účinným pomocníkem lokální fluoridace přípravky se zvýšeným obsahem fluoridů.

Molekulární struktura a vlastnosti aminfluoridů

Fluoridy mohou být v přípravcích orální hygieny přítomné v různých formách. Jednou z nejúčinnějších možností pro fluoridaci jsou aminfluoridy. Jedná se o povrchově aktivní látky, které díky své molekulární struktuře, skládající se z hydrofilní a hydrofobní části, vytvářejí na povrchu skloviny tenkou homogenní vrstvu, jež na zubu přetrvává i při styku se slinou a vodou. Ve srovnání s nahodilým shlukováním molekul fluoridu sodného zajišťuje bipolární struktura molekuly aminfluoridů jejich rovnoměrnější distribuci v dutině ústní a na povrchu zubů, kde vytváří ochrannou vrstvu fluoridu vápenatého, který chrání povrch zubů a zároveň slouží jako depo pro remineralizaci skloviny.

Kromě toho rozpuštěné aminfluoridy vykazují mírně kyselé pH, které vytváří optimální podmínky pro inkorporaci fluoridových iontů do struktury hydroxyapatitu, čímž je dlouhodobě zajištěna jeho odolnost vůči působení kyselin produkovaných Streptococcus mutans. Vysoké koncentrace fluoridů také inhibují růst bakterií. V případě aminfluoridů k inhibici růstu bakterií přispívá rovněž aminová skupina jejich molekuly, která inhibuje bakteriální metabolismus.

Domácí fluoridace

Fluoridaci lze provádět ordinačně. Ale zejména u rizikových skupin pacientů je vhodné indikovat i pravidelnou domácí fluoridaci přípravky se zvýšeným obsahem fluoridů. K této rizikové skupině patří diabetici, pacienti s fixním ortodontickým aparátem, xerostomici, nemocní, kteří podstupují či podstoupili radioterapii, hendikepovaní jedinci, kteří mají problém s úkony souvisejícími s ústní hygienou, a také jedinci s odhalenými krčky nebo ne zcela vyhovujícími výplněmi či protetikou. Domácí fluoridace gely se zvýšeným obsahem fluoridů je velice vhodná také u dětí ve fázi výměny chrupu, kdy napomáhá lepší mineralizaci a zvýšení odolnosti čerstvě eruptovaných stálých zubů.

Na trhu jsou v lékárnách k dostání pro tento účel speciálně určené gely s obsahem až 12 500 ppm fluoridů ve formě aminfluoridů, což je mnohonásobně více než v běžné zubní pastě.

(norg)