Zdravotní stav spojený s rekurentním potrácením – je BMI vrcholkem ledovce?

Oproti sporadickému potratu je rekurentní potrácení velmi vzácné a týká se zhruba 1 % párů snažících se o dítě. Příčina je velmi často nejasná a není zde k dispozici mnoho léčebných možností, což je frustrující nejen pro pacienty, ale také pro lékaře. Kromě jasné asociace s antifosfolipidovým syndromem je míra souvislosti mezi rekurentním potrácením a běžně vyšetřovanými endokrinními, autoimunitními, trombofilními či děložními abnormalitami nejasná. Další rizikové faktory a souvislosti zkoumala následující práce jihoafrických lékařů.

Sledovaná kohorta pacientek

Retrospektivní analýza vyhodnotila 592 pacientek sledovaných v letech 2008–2016 na pracovišti terciární péče v Jihoafrické republice (Groote Schuur Hospital v Kapském Městě). Jejich průměrný věk činil 29,73 ± 5,46 roku, průměrný počet těhotenství 4,6 ± 1,82 a průměrný počet donošených těhotenství 0,98 ± 1,05. Průměrný počet potratů dosahoval 3,34 ± 1,63 na pacientku, z čehož bezmála dvě třetiny (63 %) proběhly v prvním trimestru, v jedné třetině (33 %) se jednalo o potrat ve druhém trimestru a v 6 % případů se jednalo o intrauterinní úmrtí plodu.

Výsledná zjištění

U téměř poloviny žen byl zjištěn možný související faktor: 38 % pacientek mělo přidruženou endokrinní chorobu (22 % syndrom polycystických ovarií [PCOS], 11 % poruchu glukózové tolerance, 3 % diabetes mellitus a 2 % tyreopatii) a u 10 % žen se jednalo o určitý faktor související s děložní funkcí (u 4 % inkompetence hrdla, u 2 % myomy, u 2 % synechie a u 2 % děložní anomálie). Antifosfolipidový syndrom byl zjištěn u 3 % pacientek a trombofilie u 2 %.

Z druhé poloviny žen vypadlo z analýzy celkem 25 % pacientek, jelikož u nich nebyly kompletní informace, a 10 % žen mezitím otěhotnělo. Celkem u 15 % žen tedy bylo rekurentní potrácení považováno za nevysvětlitelné. Body mass index (BMI) mezi pacientkami s nevysvětlitelnými rekurentními potraty, PCOS a poruchou glukózové tolerance dosahoval 28,85 ± 5,95; 30,86 ± 7,79 a 33,40 ± 6,47. Ženy s poruchou glukózové tolerance měly signifikantně vyšší BMI ve srovnání s ženami s nevysvětlitelnými rekurentními potraty i PCOS.

Závěr

PCOS, porucha glukózové tolerance a diabetes mellitus 2. typu jsou velmi často spojeny se současně zvýšeným BMI. Tyto pacientky tvořily 70 % žen s rekurentními potraty. Zdá se proto, že BMI může být důležitým faktorem spojeným s rekurentním potrácením. Ambulantní gynekologové v terénu by v této souvislosti měli u svých pacientek o to více apelovat na zdravý životní styl a udržování přiměřené tělesné hmotnosti.

(boba)

Zdroj: Matjila M. J., Hoffman A., van der Spuy Z. M. Medical conditions associated with recurrent miscarriage − is BMI the tip of the iceberg? Eur J Obstet Gynecol Reprod Biol 2017 Jul; 214: 91−96, doi: 10.1016/j.ejogrb.2017.05.003.