Výživa a hojení ran spolu přímo souvisejí

Rány a jejich hojení

Hojení ran je proces, který může trvat měsíce i roky. Skládá se ze tří fází. První, zánětlivá fáze má zcela jasné projevy, a to zarudnutí, zahřátí postiženého místa, otok, bolest a změny funkce tkáně. Následnou, proliferační fázi doprovází vznik sítě kolagenních vláken a postupné uzavírání rány. V poslední, epitelizační fázi se tvoří krycí tkáň, která postupně překrývá místo rány. Nejnáročnější na péči jsou rány chronické, které přetrvávají minimálně 6 týdnů nebo se objevují opakovaně. Jejich léčbu často komplikuje chronické systémové onemocnění (např. diabetes), sepse či poškozená tkáň v okolí rány.

Přísun energie a potřeba bílkovin

Zásadní roli v procesu hojení ran však hraje i výživa. Hojení je velmi náročné na přísun energie, kterou si organismus bere ze svých vlastních energetických zásob a ze zásob bílkovin. Osoby trpící malnutricí tedy k lepšímu hojení potřebují navýšit příjem potravy nebo získávat energii formou vhodně zvolených přípravků nutriční podpory a doplňků stravy bohatých na bílkoviny, ale další důležité látky. Právě bílkoviny hrají nejvýznamnější roli v celém procesu hojení. Buňky imunitního systému, které spouští proces hojení, jsou totiž složeny převážně z bílkovin a potřebují je i pro svou správnou funkci. Také tvorba nových buněk vyžaduje dostatek bílkovin.

Význam dostatečného přísunu energie a bílkovin při hojení ran dokládají následující zjištění:

• zdravý člověk potřebuje denně přijmout přibližně 30−35 kcal na kilogram tělesné hmotnosti;
• geriatričtí pacienti s proleženinami, bércovými vředy či traumatickými ranami by měli příjem navýšit na 35−40 kcal;
• pokud zdravý člověk hladoví, může ztratit 60–70 g bílkovin denně;
• při závažnějším poranění nebo sepsi se může denní ztráta bílkovin zvýšit až na 150–250 g.

Další významné součásti výživy

Dalšími látkami, které ve výživě nemohou chybět, jsou esenciální mastné kyseliny, vitamin C, zinek a železo. Esenciální mastné kyseliny jsou významnou součástí buněčných membrán, a jsou tedy potřeba pro tvorbu nových buněk. Jsou také výchozími látkami pro tvorbu potřebných zánětlivých působků, které produkují imunitní buňky. Vitamin C je nutný pro syntézu kolagenu a podporuje optimální imunitní reakci organismu. Zinek je nezbytný pro dělící se buňky, neboť je součástí biochemických reakcí tvorby nukleových kyselin a bílkovin. Působí také protizánětlivě. Měl by však být doplňován jen tehdy, pokud je laboratorně prokázán jeho nedostatek, nikoliv automaticky. Železo podporuje hojení mimo jiné proto, že je součástí hemoglobinu, který přivádí kyslík do hojících se tkání. Účastní se rovněž syntézy kolagenu.

Závěr

Hojení ran je složitý proces vyžadující mnoho energie a živin, ale také vitaminů a minerálů. I krátké období malnutrice může mít zásadní negativní vliv na hojení poranění, a je proto nutné stav výživy pečlivě sledovat a v případě potřeby režim co nejdříve upravit.

(pak)

Zdroj: Wild T., Rahbarnia A., Kellner M., Sobotka L., Eberlein T. Basics in nutrition and wound healing. Nutrition 2010 Sept; 26 (9): 862−866; doi: 10.1016/j.nut.2010.05.008.