Vliv hypertenze na kognitivní funkce – stanovisko American Heart Association

Úvod

Demence je progresivní a ireverzibilní zhoršení kognitivních funkcí a jako jedno z nejčastějších neurologických onemocnění se týká 30−40 milionů lidí z celosvětové populace. Nejčastějšími příčinami (80 % případů) jsou Alzheimerova choroba (AD) a cerebrovaskulární ateroskleróza, které se navíc často kombinují. Kromě věku je nejvýznamnějším rizikovým faktorem rozvoje demence hypertenze. Léčba tradičních kardiovaskulárních rizikových faktorů včetně hypertenze může snížit incidenci klinicky diagnostikované AD až o 30 %. Tato fakta spolu s vysokou prevalencí hypertenze vedla ke snaze vyhledat a analyzovat dosavadní důkazy o vlivu hypertenze na rozvoj demence a případném přínosu léčby hypertenze v prevenci poklesu kognitivních funkcí.

Rizikové faktory rozvoje demence

Významným faktorem ovlivňujícím vliv hypertenze na rozvoj demence je věk. Riziko poklesu kognitivních funkcí zvyšuje hypertenze ve středním věku a nízký tlak ve vysokém věku. U starších pacientů (> 80 let) není jasné, zda vztah mezi nízkým TK a zhoršením kognice odráží dysfunkci vegetativního nervového systému se snížením diastolického TK, což následně vede k hypoperfuzi a mozkové atrofii. U této věkové skupiny bude třeba další výzkum beroucí v potaz i polymorbiditu pacientů a sklon k ortostatické hypotenzi. Dalšími faktory, které přispívají ke zhoršení kognitivních funkcí, jsou menopauza, inzulinová rezistence, zánět a genotyp APOE-ε4. Mechanismus zatím zůstává nejasný.

Preventivní vliv antihypertenzní léčby na rozvoj demence

Některé studie ukazují, že kompenzace krevního tlaku ve středním věku může snížit riziko poklesu kognitivních funkcí ve vyšším věku, zejména pokud se týká rychlosti zpracování informací a exekutivních funkcí. Silnější a více konzistentní důkazy jsou v tomto ohledu k dispozici u systolického krevního tlaku oproti diastolickému. Toto porovnání však v jednotlivých studiích není jednoznačné a vyžaduje další výzkum.

Shrnutí

I přes řadu důkazů, že hypertenze vede ke zhoršení kognitivních funkcí, především prostřednictvím cerebrovaskulární dysfunkce dané oxidativním stresem, zůstává buněčný a molekulární mechanismus stále neobjasněný. Nezodpovězena není dosud ani zásadní otázka, zda léčba hypertenze může předejít poklesu kognitivních funkcí, nebo ho dokonce zvrátit. Data z klinického výzkumu podporují razantnější antihypertenzní léčbu u mladších pacientů, zatímco terapii starších pacientů se doporučuje vést s ohledem na dosahované hodnoty TK a toleranci léčby.

(imt)

Zdroj: Iadecola C., Yaffe K., Biller J. et al.; American Heart Association Council on Hypertension; Council on Clinical Cardiology; Council on Cardiovascular Disease in the Young; Council on Cardiovascular and Stroke Nursing; Council on Quality of Care and Outcomes Research; and Stroke Council. Impact of hypertension on cognitive function: a scientific statement from the American Heart Association. Hypertension 2016 Dec; 68 (6): e67−e94, doi: 10.1161/HYP.0000000000000053.