Užívání antibiotik a incidence nespecifických střevních zánětů

Metodika

Autoři provedli populační studii případů a kontrol v okrese Olmsted v Minnesotě, data získali z Rochester Epidemiology Project, který probíhal tamtéž. Mezi rezidenty okresu identifikovali 736 jedinců, u kterých bylo mezi lety 1980 a 2010 diagnostikováno IBD. Tyto pacienty spárovali na základě věku, pohlaví a data stanovení diagnózy IBD se 1472 kontrolami. U všech účastníků studie bylo sledováno užívání antibiotik mezi 3 měsíci věku a dobou do 5 let před stanovením diagnózy IBD.

Výsledky

Užívání antibiotik bylo zaznamenáno u 455 pacientů s IBD (61,8 %) a u 495 kontrol (33,6 %; p < 0,001). V provedené analýze bylo nalezeno statisticky signifikantní spojení mezi užíváním antibiotik a nově diagnostikovaným IBD (upravený poměr šancí [AOR] 2,93; 95% interval spolehlivosti [CI] 2,40–3,58), Crohnovou chorobou (AOR 3,01; 95% CI 2,27–4,00) a ulcerózní kolitidou (AOR 2,94; 95% CI 2,23–3,88).

Kumulativní délka trvání antibiotické terapie ≥ 30 dní měla nejsilnější AOR (6,01; 95% CI 4,34–8,45). AOR u těch, kteří užívali antibiotika před dosažením 18 let věku, činil 4,27 (95% CI 2,39–7,91), ve věku 18–60 let 2,97 (95% CI 2,36–3,75) a 2,72 pro věk > 60 let (95% CI 1,60–4,67).

Závěr

Tato populační studie případů a kontrol naznačuje silnou asociaci mezi užíváním antibiotik a rizikem rozvoje Crohnovy choroby i ulcerózní kolitidy.

(epa)

Zdroj: Aniwan S., Tremaine W. J., Raffals L. E. et al. Antibiotic use and new-onset inflammatory bowel disease in Olmsted County, Minnesota: a population-based case-control study. J Crohns Colitis 2018 Jan 24; 12 (2): 137–144, doi: 10.1093/ecco-jcc/jjx135.