Umíte pacientům správně aplikovat oční kapky a masti?
Oční kapky a masti jsou určeny k terapii akutních či chronických očních onemocnění. Využívají se v rámci prevence a léčby očních infekcí a zánětů, k úlevě od dyskomfortu nebo v prevenci poškození oka. Aplikace očních kapek a mastí má svá pravidla, jež by si měl osvojit každý zdravotník, který pacientům tyto léky podává.
Všeobecné zásady aplikace očních léků
Pro oční kapky a masti obecně platí, že díky aplikaci přímo na místo působení mají dobrou účinnost. Pro dosažení maximálního efektu je ovšem i u těchto léků, stejně jako u léčivých přípravků podávaných například perorálně či intravenózně, nutné respektovat zásady jejich aplikace. Oční kapky je třeba podávat ve správný čas, ve správné dávce, stanoveným způsobem a do správného oka. Sestra by si měla před podáním očních léků ověřit, zda pacient není alergický na některou jejich složku. Před každou aplikací očních léků i po tomto úkonu je potřeba provést pečlivou hygienu rukou. Na některých pracovištích platí pravidlo, že se oční kapky a masti aplikují v rukavicích.
Praktické rady k podání kapek a mastí
Oční masti
- Pokud je oční mast určena k podání přímo do oka, aplikuje se do prostoru, který vznikne u oka jemným stáhnutím spodního víčka (tj. do spojivkového vaku). Po vytlačení několika milimetrů masti do oka by měl pacient oko zavřít.
- Mast vlivem tělesné teploty během několika okamžiků roztaje a rozšíří se tak po celém oku. Dočasné zamlžení zraku je po podání masti běžné.
- Pokud se oční mast používá pouze k léčbě víčka, neměla by se dostat přímo do oka.
- Tuba s mastí nebo lahvička s kapkami se nikdy nemá dotknout ošetřovaného oka. Obal by se mohl stát zdrojem infekce.
- Pokud se část masti dostala pacientovi na kůži v okolí oka, je potřeba ji šetrně otřít.
Oční kapky
- Při podání očních kapek by měl být pacient v pohodlné pozici.
- Než dojde k aplikaci kapek, je potřeba oko očistit od viditelných nečistot, například zaschlých zbytků oční masti nebo hnisavého sekretu.
- Kapky se kapou rovněž do spojivkového vaku. Pacient by se měl při aplikaci dívat směrem nahoru, což usnadní podání kapek mimo citlivou rohovku. Počet kapek k aplikaci bývá obvykle nízký (nejčastěji 1–2).
- Po nakapání by měl pacient nechat oko chvíli zavřené, aby se kapky rozprostřely po povrchu oka.
- Pokud má pacient předepsaných více druhů kapek nebo kapky a mast, musí sestra dodržovat lékařem stanovené pořadí aplikace kvůli dosažení maximálního léčebného efektu.
- V případech, kde je potřeba minimalizovat systémové vstřebání očních léků, by oko po aplikaci přípravku mělo zůstat zavřené alespoň 1 minutu. Tento postup lze doplnit jemným stlačením vnitřního koutku. Minimalizuje se tak množství kapek, které se dostanou do slzného kanálku a následně se vstřebají do organismu.
Co by sestra měla vědět o očních lécích
- Systémová absorpce očních kapek a mastí probíhá přes spojivkové cévy nebo nosní sliznici.
- Lékové interakce mohou nastat jak mezi jednotlivými očními kapkami a mastmi, tak mezi kapkami a dalšími léky podávanými jinými způsoby.
- Záznamy o aplikaci očních léků musejí být nedílnou součástí zdravotnické dokumentace pacienta.
- Oční kapky a masti je nutné skladovat přesně podle doporučení výrobce nebo lékárny. Některé se skladují v chladu před otevřením i po něm. Jiné oční kapky stačí uchovávat v chladu až po otevření.
(pak)
Zdroj: Shaw M. How to administer eye drops and ointments. Nursing Times 2014; 110 (40): 16–18. Dostupné na: www.nursingtimes.net/Journals/2014/09/26/c/d/p/011014-How-to-administer-eye-drops-and-ointments.pdf
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Může hubnutí souviset s vyšším rizikem nádorových onemocnění?
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
- Co způsobuje pooperační infekce? Na vině může být i naše vlastní mikrobiota
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence