Tenhle sport není pro „padavky“ aneb co čeká lékaře a fyzioterapeuty u hokejových týmů

Tržné rány i poranění kloubů

„Hokejistům ošetřujeme velmi často tržné rány, pohmožděniny, podvrtnutí. Častá jsou poranění kloubů, jde hlavně o koleno a rameno,“ popisuje klubový lékař HC Dynamo Pardubice MUDr. Pavel Holeka, Ph.D., MBA.

Pochopitelně je patrný rozdíl mezi tréninkem a zápasem. Zatímco při zápase hokejisté „jedou na sto procent“, trénink je méně intenzivní, takže při něm dochází k menšímu množství zranění. Při zápasech je pak někdy nezbytné hráče odvézt ze stadionu rovnou do nemocnice. K zalarmování zdravotnické záchranné služby (ZZS) vede kromě různých poranění také jakákoliv synkopa (krátké bezvědomí), otřes mozku, těžká dušnost, arytmie nebo epileptický záchvat.

Závažnost zranění a dalších stavů vždy posuzuje lékař na místě nebo právě přivolaná ZZS.

Jsme jeden tým

Tým, který se stará o hokejisty, tvoří vedle lékaře zdravotní sestra, masér a fyzioterapeut. Právě fyzioterapeuti hrají důležitou roli v rámci léčby nejrůznějších poruch a zranění u sportovců a jsou při zápasech přítomni.

Jak probíhá spolupráce lékaře s fyzioterapeutem při zranění hráče? „Podle typu poranění se udělá rentgenový snímek, vyšetření ultrazvukem a magnetickou rezonancí, a pak se společně s fyzioterapeutem určí terapie. Pokud je potřeba nějaký chirurgický zákrok, provádí jej pochopitelně lékař. V opačném případě do hry vstupuje významně fyzioterapeut, který vede léčbu pohybového aparátu. V obou případech si od prvního dne podáváme zhruba týden informace, jak se stav hráče vyvíjí a jak probíhá jeho léčba,“ popisuje doktor Holeka.

Hráči chtějí hrát téměř vždy...

Ze zkušenosti klubového lékaře vyplývá, že hráči, pokud je to jen trochu možné, chtějí téměř vždycky hrát. Váží si ale svého zdraví a respektují odborná doporučení. Totéž platí o trenérech. „Trenéři, se kterými jsem se setkal, vždycky naslouchali mému názoru, protože primární a nejdůležitější je logicky zdraví hráče,“ potvrzuje Pavel Holeka.

Obr.  Momentka z letošního hokejového mistrovství světa v Praze (foto: Shutterstock)

Jak se dostat na led

Lékaři rozhodují také o tom, zda jsou hokejisté vůbec zdravotně způsobilí nastoupit na led. „Z pohledu lékaře je hlavní problém jakékoliv akutní infekční onemocnění, kdy pod obrazem obyčejné virózy může probíhat zánět srdečního svalu a ten může vést i k náhlé smrti. Pak jsou onemocnění, která podle platných doporučení neumožňují vydat posudek o zdravotní způsobilosti ke sportu,“ vysvětluje přednostka Kliniky tělovýchovného lékařství a kardiovaskulární rehabilitace ve LF UP a FN Olomouc prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA.

Poté, co jsou hokejisté uznáni způsobilými, musejí každoročně podstupovat preventivní prohlídky. Jejich smyslem je především vyloučení příčin rizika náhlé smrti a zjištění poruch pohybového aparátu, které následně musí lékaři ve spolupráci s fyzioterapeuty léčit. Preventivní prohlídky zahrnují anamnézu, fyzikální vyšetření, orientační prohlídku pohybového aparátu, stanovení antropometrických parametrů a zátěžové vyšetření.

Péče i po konci kariéry

Jak připomíná profesorka Sovová, bývalí vrcholoví a výkonnostní sportovci mají vyšší výskyt některých srdečních onemocnění, například fibrilace síní. Nezřídka jde i o arteriální hypertenze, srdeční vady, kardiomyopatie anebo různé arytmie. Patří sem i vysoký krevní tlak, který někdy souvisí s užíváním podpůrných prostředků jako jsou různá stimulancia.

(Nejen) hokejisté také často trpí důsledky přetěžování pohybového aparátu, k nimž patří vadné držení těla, skolióza nebo plochonoží. Mají také problémy se svaly, šlachovými spoje, klouby, koleny, rameny a kyčlemi. Proto se o ně sportovní lékaři starají dlouhodobě, i po konci jejich kariéry.

(eve)