Těhotenství a riziko vzniku zubního kazu

Zvýšená vnímavost k orálním infekcím v těhotenství může být spojena se snížením pufrační kapacity sliny a se snížením pH plaku a také s nárůstem mikrobiální masy včetně kariogenních bakterií. Tyto faktory spolu se změnou stravovacích a hygienických návyků přispívají k nárůstu mikrobiální masy, a zvyšuje se tak i riziko vzniku a rozvoje zubního kazu.

Vztah k zubnímu kazu mohou mít následující změny během těhotenství:

• Snížení antimikrobiální aktivity periferních neutrofilů (7).
• Pufrační kapacita sliny se mění pod vlivem zvýšené hladiny ženských hormonů, které ovlivňují nejen složení sliny (snižuje se podíl bikarbonátové složky), ale i její množství (snížení zejména po 2. trimestru). Vyšší hladina estrogenu mění aktivitu slinných peroxidáz působících na metabolismus bakterií. Dochází tak ke zvýšení podílu anaerobních i aerobních bakterií vůči množství stejných druhů u žen netěhotných (7). U streptokoků se předpokládá určitá schopnost metabolizovat estradioly (převažuje však u Streptococcus sanguis). Na druhou stranu ale nárůst streptokoků vede i k podpoře produkce IgA protilátek do slin (8). Podle studie provedené na Krishna Institute of Medical Sciences Deemed University (KIMSDU) ve městě Karad v Indii bylo prokázáno, že produkce slin dosahuje nejvyšších hodnot ve 2. trimestru. Produkce je vyšší i v porovnání s netěhotnými ženami. Usuzuje se, že je to důsledek nižšího ezofageálního tonu. Avšak poté se snižuje a zůstává snížená i po porodu.
• Od 3. trimestru se také snižuje pH sliny vzhledem ke kontrolní skupině netěhotných (přisuzuje se to progesteronu, o němž je známo, že snižuje plazmový bikarbonát, uplatňující se jako pufr; 5). Zde se výsledky například se studiemi podle Jain a Kaur (8) rozcházejí, neboť podle jejich výzkumu se pH v dutině ústní snižovalo již od počátku těhotenství. Pokles nastává i v koncentraci vápníku ve slině (5).
• Estrogeny zapříčiňují zvýšenou proliferaci a deskvamaci epitelových buněk, což se může stát vhodným nutritivním prostředím pro mikroorganismy biofilmu (9).
• Dříve se předpokládalo, že u těhotných žen dochází k přesunu vápníku z dentinu v bezprostřední blízkosti pulpy zubu do cirkulace, stejně tak jako se uvolňuje z jejich kostí. Chemické analýzy dentinu u extrahovaných zubů však ukázaly, že minerální složení je u těhotných i netěhotných přibližně shodné (9). Proto se za hlavní rizikové faktory rozvoje zubního kazu v těhotenství považují snížené koncentrace vápníku a fosfátů ve slinách (a tedy i nižší schopnost remineralizace) a nárůst mikrobiální masy, včetně populace streptokoků.
• Tento proces se může odehrávat i v období laktace (9).
• Vlivem zvýšené hladiny estrogenů může docházet ke zduření a prokrvení dásní, dásně při čištění krvácejí, jsou citlivé, což spolu se zvýšeným dávivým reflexem vede k nepříjemným pocitům při čištění zubů. Žena ve snaze vyhnout se jim začíná zanedbávat ústní hygienu, čímž se zhoršuje stav dásní, dochází k nárůstu mikroorganismů a mohou se objevit i nové kariézní defekty.
• Vyšší výskyt zubního kazu u těhotných žen můžeme spojit s faktem, že dochází ke změnám chuťových preferencí, zejména ke zvýšení frekvence příjmu potravy, sladkých nápojů a citrusových potravin za účelem uspokojení chutí nebo zbavení se pocitu nevolnosti. Toto složení stravy vede ke snížení pH plaku a zvýšení počtu acidofilních bakterií, zejména rodů Streptococcus mutans a Lactobacillus, a to především v pozdní fázi těhotenství (7).
• U některých žen dochází k nevolnostem a častému zvracení. Regurgitace kyselin ze žaludku do dutiny ústní je pak příčinným faktorem vzniku erozí zubní skloviny, která je tímto oslabena a více náchylná ke vzniku zubního kazu.

Závěrem můžeme shrnout, že změny probíhající nejen v dutině ústní, ale v celém organismu těhotné ženy mají vliv na orální zdraví a vznik zubního kazu (9). Dramaticky se zvyšuje i riziko ohrožení gingivy zánětem, gingiva se stává v průběhu těhotenství hyperplastickou a může být příčinou dalších komplikací. Proto je žádoucí, aby ženy absolvovaly preventivní prohlídku u zubního lékaře již před plánovaným otěhotněním a v průběhu těhotenství minimálně jednou.

Autorka: Michaela Skoupá, studentka zubního lékařství LF MU, Brno, aktivně pracuje v projektu GRAVIDENT ve spolupráci se společností Colgate-Palmolive Česká republika s.r.o.

Odborná garance:

MDDr. Michaela Bartošová, Ph.D., Stomatologická klinika FNUSA, Brno

prof. MUDr. Martina Kukletová, CSc., Stomatologická klinika FNUSA, Brno

Literatura:

1. Bánóczy J., Orosz M., Gábris K., et al. Untersuchungen uber den zusammenhang zwischen schwangerschaft, karies und gingivitis. Zahn-, Mund-, Kieferheilkd zentralbl 1978; 66: 573–581.
2. Ziskin D. E., Hotelling H. Effects of pregnancy, mouth acidity, andage on dental caries. J Dent Res 1937; 16: 507–19.
3. Mangi S. L. The effect of pregnancy on the incidence of dental caries in Indian women. J All-India Dent Assoc 1954; 26: 1–4.
4. Easton G. S. Incidence of dental caries during and after pregnancy. J Dent Res 1960; 39: 697.
5. Amate W. I. Estimation of DMFT, salivary Streptococcus mutans count, flow rate, ph, and salivary total calcium content in pregnant and non-pregnant women: A prospective study. J Clin Diagn Res. 2017; 11 (4): ZC147–ZC151.
6. Azofeifa A., Yeung L. F., Alverson C. J., et al. Oral health conditions and dental visits among pregnant and nonpregnant women of childbearing age in the United States, National health and nutrition examination survey, 1999–2004. Prev Chronic Dis 2014; 11: 140212.
7. Silva de Araujo Figueiredo C., Goncalves Carvalho Rosalem C., Costa Cantanhede A., et al. Systemic alterations and their oral manifestations in pregnant women. J Obstet Gynaecol Res 2017; 43 (1), 16–22.
8. Jain K., Kaur H. Prevalence of oral lesions and measurement of salivary pH in the different trimesters of pregnancy. Singapore Med J 2015; 56: 53–57.
9. Laine M. A. Effect of pregnancy on periodontal and dental health. Acta Odontol Scand 2002; 60: 257–264.