Rodičovská obezita ovlivňuje neuromotorický vývoj dětí

Úvod

Mezi faktory, které negativně ovlivňují vývoj CNS u plodu, řadíme prenatální zánětlivé procesy, adipokinovou dysregulaci, nedostatek mikronutrientů, hyperglykémii a abnormální vývoj serotoninového systému. Dle řady novějších longitudinálních studií existuje inverzní vztah mezi obezitou matek či předtěhotenským BMI (body mass index) a neuropsychickým vývojem dítěte.

V současné době je obezita celosvětový problém a je známo, že v USA vstupuje do těhotenství 1−5 % žen s BMI ≥ 30. I když je primárním cílem výzkumu mateřská obezita, existují rovněž práce, které předpokládají negativní dopad paternální obezity na neuropsychický vývoj dítěte. Se zvyšujícím se BMI otce narůstá počet genetických mutací de novo a vznikají možné změny v epigenetickém programování spermií.

Metodika a průběh studie

Prezentovaná studie byla cílena na prokázání hypotézy, že nejen maternální, ale i paternální obezita ovlivňuje psychický vývoj dětí. Autoři zkoumali možnou asociaci mezi obezitou otců a neuropsychickým vývojem jejich potomků do věku 3 let.

Do studie byli zavzati rodiče ze státu New York se svými potomky z jednočetných či dvojčetných gravidit. Sledování začínalo 4 měsíce po porodu dítěte. Neuromotorický vývoj dětí byl hodnocen pomocí dotazníkové metody Ages and Stages Questionnaire (ASQ), patřící mezi validované screeningové metody pro záchyt emočních a sociálních problémů v raném dětství a identifikaci vývojových opoždění. Schopnosti dítěte jsou dle této metody hodnoceny v 5 vývojových oblastech zahrnujících jemnou a hrubou motoriku, komunikaci, emocionální a sociální chování a schopnost řešit problém. Rodiče vyplňovali dotazníky v obdobích 4−6, 8, 12, 18, 24, 30 a 36 měsíců věku korigovaného dle gestačního stáří.

Při zahájení studie byly rovněž získány údaje o antropometrických datech včetně BMI u obou rodičů. Autoři studie vyhodnocovali celkem 3759 dotazníků z jednočetných gravidit a 1062 dotazníků dvojčat. Výsledky byly statisticky zpracovány s ohledem na následující mateřské proměnné faktory: věk, rasa, vzdělání, pojištění, rodinný stav, parita, nikotinismus.

Výsledky

Z výsledků vyplynulo, že děti obézních matek (26 %, BMI ≥ 30) měly vyšší nedostatky v oblasti jemné motoriky ve srovnání s dětmi matek s BMI < 25. Tato asociace zůstávala i při dodatečném ohodnocení paternálního BMI. Obezita otců (29 %) byla u dětí spojena s vyšším rizikem poruchy v oblasti emocionálního a sociálního chování. I tento vztah přetrvával při dodatečném zhodnocení maternálního BMI. Děti, u jejichž obou rodičů bylo nalezeno BMI ≥ 35, měly ještě navíc problémy v oblasti řešení problémů.

Závěr

Mateřská i paternální obezita jsou asociovány se specifickým opožděním raného vývoje dětí. Tento fakt je třeba mít na paměti při hodnocení jednotlivých vývojových milníků v neuromotorickém vývoji dětí.

(moa)

Zdroj: Yeung E. H., Sundaram R., Ghassabian A. et al. Parental obesity and early childhood development. Pediatrics 2017 Feb; 139 (2); pii: e20161459, doi: 10.1542/peds.2016-1459.