Psychosociální podpora zdravotnických pracovníků, žáků a studentů vybraných zdravotnických oborů
Duševní zdraví a psychosociální podpora zdravotnických pracovníků je v současné době velmi aktuálním tématem, mnohdy mu však není věnována dostatečná pozornost. Význam psychosociální podpory si i zkušený profesionál často uvědomí až v momentě, kdy ji sám potřebuje. Proto je vhodné se zaměřit na prevenci a předání informací o možnosti dobrovolného využití psychosociální podpory nejen u zdravotnických pracovníků, ale také plošně u žáků a studentů zdravotnických oborů stejně jako odborných pedagogů, jelikož ti všichni se mohou setkat s těžkými situacemi během své odborné praxe.
Co je systém psychosociální intervenční služby a co nabízí?
Systém psychosociální intervenční služby (SPIS) ve zdravotnictví poskytuje prostřednictvím vyškolených zdravotníků nejen kolegiální (tzv. peer) podporu, ale také tzv. intervenční podporu v podobě první psychické pomoci. Ta je k dispozici díky zdravotnickým interventům rovněž příbuzným pacientů, jejich známým a svědkům mimořádných událostí.
Systém podpory je zaměřen na prevenci a poskytnutí základní pomoci, nenahrazuje péči psychologa nebo psychiatra a je založen na dobrovolné bázi. Peeři i interventi jsou vázáni mlčenlivostí, celý proces je zcela anonymní a bezpečný. Koordinační, organizační a vzdělávací činnosti SPIS včetně zabezpečení krizové linky je – z pověření Ministerstva zdravotnictví ČR a v souladu s jeho metodickým doporučením – zajištěna Národním centrem ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů (NCO NZO).
Kolegiální podpora
Jedním ze základních předpokladů práce ve zdravotnictví je psychická odolnost, jejíž hranice je velmi individuální. U zdravotnického profesionála může vlivem chronického stresu a dalších faktorů dojít ke kumulaci a vzniku syndromu vyhoření, pocitu profesního selhání, psychosomatickým obtížím, posttraumatickým jevům, výskytu závislosti a jiných problémů.
Psychosociální podpora je určena zdravotníkům, kteří prošli akutní náročnou (nadlimitní) stresovou situací nebo jsou vystaveni dlouhodobému zatížení. Včasné zahájení kolegiální psychosociální podpory tak může významně pomoci redukovat tyto obtíže, v některých situacích jim dokonce i zcela předejít.
Podpora blízkým pacientů
Během protrahované léčby, záchrany pacienta nebo mimořádné události jsou zdravotničtí pracovníci často konfrontováni s blízkými, u kterých vlivem událostí došlo k těžkému zasažení jejich psychického a emočního prožívání. Zcela typickými projevy je zlost, agrese, pláč, zoufalství a sebepoškozující nebo až suicidální myšlenky. Při zasažení člověka akutní stresovou reakcí obvykle není nezbytná přítomnost psychologa, první psychickou pomoc poskytují zdravotničtí interventi. Ti dokáží podpořit samotné psychicky zasažené osoby a usnadní tak práci ošetřujícímu personálu, který pečuje o pacienta v život ohrožujících stavech.
Anonymní krizové linky pomoci
Psychosociální podpora může být poskytnuta rovněž zcela anonymně a bezpečně také vzdáleně prostřednictvím krizových linek SPIS. Linky obsluhují odborně vyškolení zdravotničtí pracovníci a jsou rovněž zaměřeny na kolegiální podporu i na podporu blízkých pacientů. V provozu jsou každý den od 8. hodiny ranní do 8. hodiny večerní.
- Krizová linka pomoci pro blízké pacientů – 227 272 225
- Krizová linka kolegiální podpory – 530 331 122, 530 331 131
Proč je důležitá psychosociální podpora také u žáků a studentů vybraných zdravotnických oborů?
Také samotní žáci a studenti vybraných zdravotnických oborů se běžně již při svém studiu a s tím spojené odborné praxe mohou setkat s mimořádně těžkými situacemi. Typicky se může jednat o úmrtí pacienta, dehonestaci, šikanu na pracovišti, život zachraňující úkony či jakoukoliv jinou mimořádnou událost. Podpory mohou využít i odborní učitelé, jelikož mnohdy není časový prostor, aby se se svými studenty k situaci vrátili a rozebrali ji.
U některých žáků a studentů vybraných zdravotnických oborů mohou tyto nezpracované situace nejen vyvolat akutní stresovou reakci, ale bohužel i odradit natolik, že do praxe vůbec nenastoupí nebo ani nedokončí studium. Velmi důležité tedy je, aby informace o smyslu a možnostech této formy psychosociální podpory byly předávány plošně již během samotného studia a následně byly přeneseny do odborné praxe.
Závěr
Systém psychosociální intervenční služby funguje v Česku již bezmála 15 let a počet zapojených poskytovatelů zdravotních služeb stále stoupá. Naším společným cílem pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR je rozšířit povědomí o možnosti psychosociální podpory mezi co největším počtem zdravotnických pracovníků a žáků či studentů vybraných zdravotnických oborů. Usilujeme o zapojení co nejvíce poskytovatelů zdravotních služeb a vybudování stabilního, plošně fungujícího systému, jenž poskytne podporu všem, kteří ji budou potřebovat a zároveň ji budou chtít využít.
Mgr. Hana Charvátová, MBA
NCO NZO
PhDr. Lukáš Humpl
ZZS MSK, NCO NZO – odborný garant SPIS
Zdroj: Kdo jsme. SPIS.cz. Dostupné na: https://spis.cz/kdo-jsme
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Kongresy
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- Jídelníček stomika je zásadní: Co vše mu můžeme poradit?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?
- Zásady správného měření dechové frekvence