Jak odhadnout příjem tekutin u pacientů?

Kolik by měl pacient vypít

Doporučený denní příjem tekutin by měl u dospělých dosahovat 30–35 ml na 1 kg tělesné hmotnosti. Jiný výklad udává 2200–2700 ml denně, přičemž do tohoto množství se počítají i tekutiny obsažené v jídle. V každém případě je vždy potřeba přihlédnout k celkovému zdravotnímu stavu a tělesné konstituci.

Záznamy o příjmu tekutin a jak postupovat, pokud se nevedou

Záznamy o příjmu tekutin slouží mimo jiné jako prevence dehydratace. Umějí ale zdravotní sestry odhadnout množství přijatých tekutin, pokud se nevedou přesné údaje ve formě zápisů? Studie provedená ve Velké Británii se soustředila právě na tuto problematiku. Její autory k tomu vedlo například zjištění, že množství vypitých tekutin udávané dle odhadu pacientů je výrazně přesnější než odhady sester.

Průběh studie

Sestry měly v rámci studie odhadnout množství vypitých tekutin podle toho, kolik nápoje zbylo po pacientech v různě velkých skleničkách, hrncích a kelímcích. Nejednalo se samozřejmě o oddělení, kde je přesné monitorování příjmu a výdeje tekutin zásadním aspektem léčby (například při onemocnění ledvin). Postup nesloužil pro hodnocení kvality poskytované péče ani systému pitného režimu v nemocnicích, ale jako ukazatel schopnosti zdravotních sester odhadnout příjem tekutin.

Výsledky a diskuse

Z výsledků studie vyplývá, že správný odhad mělo 25 % sester. Autoři studie to zhodnotili jako neuspokojivý stav. Řešením by podle nich mohlo být vedení přesných zápisů nebo používání kelímků či sklenic s uvedenou mírou, v závislosti na typu, možnostech a provozu daného oddělení.

Proč je sledování pitného režimu tak důležité?

Hospitalizovaní pacienti musejí za všech okolností zůstat dobře hydratováni. Dehydratace má negativní vliv na celkový zdravotní stav, zvyšuje riziko zácpy, ledvinových kamenů, infekcí močových cest i vzniku proleženin. Proto je schopnost sester sledovat a odhadnout příjem tekutin jedním z hlavních aspektů jejich práce.

Rizikové skupiny vyžadují pozornost

Sestry by měly věnovat pozornost především rizikové skupině starších pacientů. Měly by je důsledně povzbuzovat k příjmu tekutin a pitný režim u nich také kontrolovat. Právě u seniorů totiž existuje několik rizikových faktorů, které ohrožují správný pitný režim:

• obavy pacientů z inkontinence,
• slabost,
• demence,
• omezená schopnost sebeobsluhy,
• snížený pocit žízně ve vyšším věku.

(pak)

Zdroj: Tattersall C. Nursing staff’s ability to gauge fluid intake. Nurs Times 2016 Nov 23; 112 (45/46): 19−22.