HIV pozitivní pacient nejen v ordinaci praktického lékaře

Testování na HIV

• Vyšetřování na přítomnost HIV je dobrovolné a lze jej provést jen se souhlasem pacienta, popř. jeho zákonného zástupce. Výjimkou je situace, kdy se jedná o:

1. dárce krve, tkání, orgánů, spermatu a mateřského mléka;
2. těhotnou ženu (vyšetření provede lékař těhotenské poradny);
3. osobu, která má poruchu vědomí a u níž je vyšetření na HIV medicínsky významné;
4. osobu, které bylo sděleno obvinění z trestného činu ohrožování pohlavní nemocí;
5. osobu, která je nuceně léčena pro pohlavní nemoc.

• Pacient, který chce zjistit, zda je, či není infikován HIV, nebo potřebuje o této skutečnosti doklad, může za tím účelem navštívit jakékoliv zdravotnické zařízení a požádat o provedení příslušného testu.
• Provedení testu se doporučuje osobám s rizikovým chováním.
• Lékař zajišťující odběr poskytuje v rámci předtestového poradenství vyšetřovanému informaci podle metodiky Ministerstva zdravotnictví ČR.
• Laboratoř zdravotnického zařízení provede vyhledávací test ELISA na HIV. Při reaktivním výsledku zašle vzorek této krve do Národní referenční laboratoře pro HIV/AIDS.
• Pouze v případě, že výsledek je označen jako pozitivní v NRL pro HIV/AIDS, je vyšetřovaná osoba považována za HIV pozitivní.

Základní a dispenzární péče o HIV pozitivního

• Lékař, který odběr krve zajišťoval a byl informován o pozitivním výsledku, informuje pacienta o jeho HIV pozitivitě a odešle jej do AIDS centra, které si nemocný sám vybere.
• Dále HIV pozitivního prokazatelně poučí o jeho právech a povinnostech:

1. o právu využívat lékaře zvoleného AIDS centra a ostatní specialisty tohoto zařízení při komplexní zdravotní péči;
2. o povinnostech vyplývajících z ustanovení § 53 zákona č. 258/2000 Sb., tj. o stanovení lékařského dohledu, potřebných vyšetřeních a dalších protiepidemických opatřeních;
3. o nutnosti dodržovat poučení o ochraně jiných fyzických osob před přenosem HIV;
4. předá pacientovi písemnou informaci (a nechá si ji podepsat), že byl informován a že poučení porozuměl; v případě, že dotyčný odmítne podepsat, lékař tuto skutečnost a důvody odepření podpisu uvede ve zdravotnické dokumentaci pacienta.

• Dispenzární péči – a pokud si to HIV pozitivní pacient přeje, pak i základní léčebně-preventivní péči – poskytují AIDS centra. V případě, že HIV pozitivnímu nemocnému poskytuje základní péči praktický či jiný lékař, je pacient o své HIV pozitivitě povinen tohoto lékaře informovat.
• Každý zdravotnický pracovník a každé zdravotnické zařízení poskytuje péči HIV pozitivním osobám v plném rozsahu a bez jakéhokoliv omezení.
• Ke všem údajům týkajícím se infekce HIV a nemoci AIDS u konkrétních osob je nezbytné důsledně přistupovat tak, aby nedošlo k porušení povinné mlčenlivosti.

Zajištění ochrany zdravotníků

• Přenos HIV je podobný přenosu virové hepatitidy B s tím rozdílem, že nakažlivost virové hepatitidy B je asi 20× vyšší. Navíc HIV je značné citlivý na teplo a většinu běžných dezinfekčních prostředků. Proto k zajištění ochrany zdravotnických pracovníků před profesionálním přenosem HIV a pacientů před nozokomiálním přenosem HIV plně stačí dodržování zásad stanovených k prevenci přenosu virové hepatitidy B.
• Dojde-li k poranění zdravotnického personálu při ošetřování či léčení kteréhokoliv pacienta nebo při zpracování biologického materiálu a dojde-li při tom ke kontaminaci rány tímto materiálem, je třeba nechat ránu několik minut krvácet, potom asi 10 minut důkladně vymývat mýdlem a dezinfikovat 0,2% Persterilem (tj. roztokem kyseliny peroxyoctové, peroxidu vodíku, kyseliny octové) nebo 70% ethylalkoholem; v případě drobných poranění, která prakticky nekrvácejí, je třeba začít s vymýváním ihned nebo krvácení vyvolat. O každém případu zranění zdravotnického personálu se učiní záznam v souladu s příslušnými bezpečnostními předpisy.

Každý z těchto bodů odpovídá „selskému rozumu“ a péče o tyto pacienty by při dodržování pravidel neměla činit zvláštní potíže. Plné znění metodických pokynů najdete ve zdrojovém odkazu.

(pez)

Zdroj: Metodický návod k řešení problematiky infekce HIV/AIDS v České republice. Věstník MZ ČR, srpen 2003. Dostupné na: www.infekce.cz/Legislativa/metnav2003-1.rtf