Diagnostika velkobuněčné arteriitidy pomocí feferonek? Proč ne

Úvod

Obrovskobuněčná arteriitida je vážná patologie, jež postihuje velké cévy, zejména větve aortálního oblouku (nejčastěji vnitřní a zevní karotidu) a způsobuje poruchy zraku, čelistní klaudikace a pálení úst, ale také ischemické změny, typicky jazyka nebo skalpu, v krajních případech i cévní mozkovou příhodu (CMP). Často bývá subklinická a k jejímu odhalení mohou vést kuriózní okolnosti. Představujeme vám sérii 3 případů z britského Leedsu, ve kterých se symptomatika naplno projevila po konzumaci pálivých potravin.

Kazuistika 1

Žena (68 let) byla vyšetřena pro temporální cefaleu, anorexii, hubnutí, slabost, citlivost skalpu a čelistní klaudikace. V anamnéze měla bolest horní části hrudníku a epizodu rozmazaného vidění. Vyšetření ukázala zvýšené parametry zánětu – CRP 95 mg/l a sedimentaci 120 mm/h. Levá a. temporalis superficialis byla zvětšená a citlivá, biopsie ukázala obrovskobuněčnou arteriitidu. Na dávku 60 mg prednisolonu dobře odpovídala, ale po redukci dávky pacientka zaznamenala zhoršení vázané na konzumaci pálivého jídla. Obtíže přetrvávají dlouhodobě (ačkoliv jsou slabší než před léčbou) a vedly k výraznému omezení jídelníčku.

Kazuistika 2

Žena (61 let) vyhledala lékaře pro bolesti břicha a zvracení, hladina CRP byla navzdory zahájení ATB léčby vysoká (288 mg/l). Infekce byla vyloučena, vyšetření gastrointestinálního traktu bylo v normě. CT hrudníku prokázalo ztluštění stěny aorty, což vedlo k diagnóze vaskulitidy. Pacientka udávala nově vzniklou cefaleu, čelistní klaudikace a erytém jazyka v návaznosti na konzumaci pálivého jídla, navíc měla citlivou levou a. temporalis superficialis. Symptomy ustoupily po podání kortikoidů, po redukci dávky se však opět vrátily.

Kazuistika 3

Muž (63 let) byl přijat s bolestí břicha a hlavy, hubnutím, únavou, horečkou a bolestí na hrudi. Dva roky předtím zaznamenal mravenčení v kštici po konzumaci pálivého jídla. Citlivost temporální arterie negoval. PET/CT ukázalo floridní obrovskobuněčnou arteriitidu, která ustoupila po podání kortikoidů a methotrexátu. Přetrvala intermitentní klaudikace končetin a mravenčení kštice, které byly spojené s konzumací ostrého jídla a odpovídaly na léčbu kortikoidy. Pacient v současné době konzumuje 1× týdně pálivé jídlo ke zjištění aktuální aktivity onemocnění, symptomy korelují s hladinou zánětlivých parametrů.

Závěr

Konzumace pálivých potravin tedy zjevně může demaskovat probíhající vaskulitidu, v posledním případě je dokonce používána k monitorování aktivity choroby. Zajisté je to velmi originální myšlenka, která přitom nepostrádá logiku.

(pez)

Zdroj: Donaldson S. L., Cobine-Davies M., Morgan A. W. et al. Curry-assisted diagnosis in the rheumatology clinic. Oxf Med Case Reports 2015; 6: 297−299, doi: 10.1093/omcr/omv040.