Čeho je moc, toho je příliš. Jak vysoké teploty lidské tělo vydrží?
V souvislosti s extrémní vlnou veder si spousta zpocených lidí klade otázku: „Jak dlouho bude ještě trvat, než začnou padat i mladí a zdraví?“ Odpověď však není daná jen číslem na teploměru. Jak ví každý návštěvník sauny, záleží také na vlhkosti vzduchu. Vědci z Pensylvánské univerzity přišli na to, že kombinace vysoké teploty a vlhkosti je nebezpečná i při výrazně nižších hodnotách, než se dosud předpokládalo.
Na vlhkosti záleží!
Tepelný stres koreluje s takzvanou vlhkou teplotou (TW – wet-bulb temperature). Tw se dá naměřit speciálním teploměrem, který je obalený mokrou tkaninou a v blízkosti ventilátoru. TW pak odpovídá nejnižší teplotě, které může určitý objem vzduchu dosáhnout, pokud je chlazen pouze odpařováním.
Pokud relativní vlhkost vzduchu dosahuje 100 %, je TW stejná jako aktuální teplota vzduchu naměřená klasickým teploměrem. S poklesem relativní vlhkosti klesá i TW. Například při relativní vlhkosti vzduchu 25 % a teplotě 35 °C je TW 20,8 °C; pokud relativní vlhkost vzroste na 50 %, TW bude 26,6 °C [1].
Jaká teplota je pro lidské tělo nebezpečná?
V roce 2010 byla publikována často citovaná práce autorů z Massachusettského technologického institutu (MIT), která teoreticky vyčíslila, že horní mez bezpečnosti představuje TW 35 °C (což odpovídá teplotě 45 °C při 50% vlhkosti). Při této TW přestává být lidské tělo schopné ochlazovat se pocením a začíná se přehřívat [2].
Výzkumníci z Pensylvánské univerzity pod vedením profesora W. Larryho Kenneyho se rozhodli tuto hypotézu ověřit v praxi. Celkem 24 zdravých mladých dobrovolníků (průměrný věk 24 let; 11 mužů a 13 žen) spolklo malou telemetrickou pilulku, která kontinuálně monitorovala teplotu uvnitř jejich těla. Dobrovolníci pak v komoře s kontrolovanou teplotou a vlhkostí prováděli aktivity simulující běžné denní činnosti s minimální zátěží, jako je vaření, sprchování či konzumace jídla[3].
Kritická mez prostředí
Vědci ve stovkách experimentů postupně zvyšovali teplotu nebo vlhkost a pozorovali, kdy se vnitřní tělesná teplota dobrovolníků začne zvyšovat. Kombinace teploty a vlhkosti, při které vnitřní tělesná teplota začne setrvale stoupat, se nazývá „kritická mez prostředí“ (critical environmental limit). Při vlhkých teplotách pod kritickou hodnotou je lidské tělo schopno dlouhodobě udržovat stabilní tělesnou teplotu. Při delší expozici teplotám nad limitem se však organismus přehřívá, zvyšuje se srdeční zátěž, pocením dochází ke ztrátě tekutin a hrozí úpal, který může v extrémních případech vést až k úmrtí [4].
Pensylvánská studie ukázala, že kritická TW je ještě nižší než předpokládaných 35 °C. Pozorovaná kritická TW při experimentech v řadě prostředí s relativní vlhkostí > 50 % byla přibližně 31 °C, což odpovídá teplotě vzduchu 30,6 °C při 100% vlhkosti nebo 38 °C při 60% vlhkosti (viz obr.). V horkém suchém prostředí není kritická mez prostředí definována vlhkou teplotou, protože téměř všechen pot, který lidské tělo vytvoří, se vypaří, což tělo ochlazuje.
Obr. Kritická mez prostředí. Hranice mezi žlutou a červenou oblastí reprezentuje průměrnou kritickou mez prostředí mladých mužů a žen při minimální aktivitě.
Zranitelná populace
Tyto hranice platí pouze pro schopnost udržení vnitřní tělesné teploty a pouze u mladých zdravých jedinců. I nižší hodnoty teploty a vlhkosti mohou znamenat zátěž pro srdce a další orgány. Výzkum se nyní zaměřuje na testování straších jedinců, protože i zdravé stárnutí vede ke snížení tolerance horka. Ještě větší riziko než zvyšující se věk s sebou nesou srdeční onemocnění, respirační poruchy a další zdravotní problémy, a také užívání některých léků.
Jak nepříznivému dopadu horka předcházet?
Při vysokých teplotách prostředí je nutné dostatečně hydratovat organismus a vyhledávat možnosti alespoň krátkodobého ochlazení.
Závěr
Podle této empirické studie byla kritická vlhká teplota významně nižší než zpopularizovaných 35 °C. V horkých suchých prostředích činila pozorovaná odchylka až 10 °C, ve vlhkých prostředích se kritická Tw stabilně pohybovala v rozmezí 30–31 °C. Pravděpodobně tedy není možné stanovit jednu kritickou TW platnou za všech podmínek. Další studie by měly zkoumat vliv aklimatizace na schopnost lidského těla snášet teplo a také stanovit kritické meze pro zranitelné populace, jako jsou starší či chronicky nemocní lidé.
(este)
Zdroje:
1. Żuławińska J. Wet Bulb Calculator. OmniCalculator, 2023 Jul 19. Dostupné na: www.omnicalculator.com/physics/wet-bulb
2. Sherwood S. C., Huber M. An adaptability limit to climate change due to heat stress. Proc Natl Acad Sci USA 2010; 107 (21): 9552–9555, doi: 10.1073/pnas.0913352107.
3. Vecellio D. J., Wolf S. T., Cottle R. M., Kenney W. L. Evaluating the 35°C wet-bulb temperature adaptability threshold for young, healthy subjects (PSU HEAT Project). J Appl Physiol 2022; 132 (2): 340–345, doi: 10.1152/japplphysiol.00738.2021.
4. Kenney W. L., Vecellio D., Cottle R., Wolf S. T. As heat records fall, how hot is too hot for the human body? The Conversation, 2023 Jul 19. Dostupné na: https://theconversation.com/as-heat-records-fall-how-hot-is-too-hot-for-the-human-body-210088
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- 10 tipů jak zvládat noční směny