Skotská studie upřesnila zdravotní benefity aktivního cestování za prací a studiem
V celé Evropě se v posledních letech intenzivně finančně podporuje aktivní cestování za zaměstnáním a studiem. Tyto investice jsou kromě prospěšnosti pro klima většinou odůvodněny jeho obecnou zdravotní prospěšností oproti jeho neaktivním alternativám, ale konkrétní dlouhodobá zdravotní data obvykle dokládána nejsou, nebo pouze omezeně. Chybějí zejména ta, z nichž by byl patrný rozpad na docházení a dojíždění na kole. Autoři nedávné prospektivní analýzy se je pokusili doplnit na základě Skotské longitudiální studie.
Cílem výzkumníků bylo vykompenzovat limitace předchozích studií, které se zaměřovaly na obdobné téma, a to díky delšímu sledování cestujících za prací, jejich širšímu věkovému rozpětí i sadě sledovaných zdravotních ukazatelů. Z dosavadních metaanalýz bylo totiž zřejmé, že aktivní cestování za prací, zejména na kole, je spojeno s nižší morbiditou, především incidencí kardiovaskulárních onemocnění, a mortalitou.
S jak výrazným snížením zdravotních rizik se pojí, však jednoznačně vyčísleno nebylo. Stejně tak nebylo zcela objasněno, jak se v tomto ohledu liší oproti neaktivnímu cestování za prací/studiem u lidí, kteří do práce či za studiem docházejí (chodci) a těch, kteří do něj dojíždějí na kole (cyklisté).
Dlouhodobé sledování
Získat robustní zdravotní evidenci pomohla vědcům Skotská longitudiální studie. V jejím rámci bylo možné sledovat reprezentativní vzorek skotské populace založený na třech sčítání obyvatel.
Do studie byli zahrnuti Skotové, kteří cestují za prací či studiem v rámci Velké Británie do vzdálenosti 40,5 kilometru ve věku 16–74 let (celkem 82 297 jedinců). Sledováni byli po dobu 18 let (2001–2018) prostřednictvím osobních identifikátorů v záznamech o hospitalizacích, úmrtích i předepsané medikaci. Data byla anonymizována.
Ve studii byly porovnávány údaje o aktivních cestovatelích za prací oproti neaktivním, přičemž v potaz u nich byla brána preexistující onemocnění a demografické i socioekonomické charakteristiky. Zdravotní benefity byly vyhodnoceny zvlášť u chodců a zvlášť u cyklistů.
Snížení zdravotních rizik
Studie analyzovala data s ohledem na několik základních ukazatelů: mortalitu a hospitalizaci ze všech příčin, mortalitu, hospitalizaci a preskripci medikace z kardiovaskulárních příčin, mortalitu a hospitalizaci z onkologických příčin, preskripci medikace na psychiatrické obtíže, dopravní nehody a související hospitalizace.
V porovnání s neaktivně cestujícími patřili mezi chodce spíše ženy a obyvatelé měst. Docházení do práce či školy bylo spojeno s nižším rizikem hospitalizace z jakékoliv příčiny o 9 % a s nižším rizikem hospitalizace kvůli kardiovaskulárnímu onemocnění včetně preskripce takto zaměřené medikace o 10 %. Riziko preskripce psychiatrické medikace bylo nižší o 7 %.
Dojíždění na kole je prostě super
Na kole do práce či za studiem dojížděli oproti neaktivně cestujícím spíše muži a obyvatelé měst, kteří byli méně pravděpodobně vlastníky nemovitostí, v nichž přebývali. Dojíždění na kole bylo spojeno s nižší celkovou mortalitou o 47 %, s nižším rizikem hospitalizace z jakékoliv příčiny o 10 % a o 24 % nižším rizikem hospitalizace pro kardiovaskulární onemocnění.
Riziko preskripce medikace na kardiovaskulární onemocnění bylo nižší o 30 %. O 51 % bylo snížené riziko onkologické mortality a o 24 % riziko hospitalizace z onkologické příčiny. O 20 % bylo nižší riziko preskripce psychiatrické medikace.
Naopak dvakrát pravděpodobněji byli cyklisté hospitalizováni z důvodu dopravní kolize. Dopravní nehody však u nich byly vzácné a jejich riziko bylo stále nižší než zdravotní benefity související s jejich pohybovou aktivitou. To podle autorů analýzy ukazuje na potřebu bezpečnější cyklistiky ve městech a příměstských oblastech.
Výsledky mluví jasnou řečí
Autoři studie se přiznali k několika slabinám předkládané analýzy, která například nemapovala zdravotní rizika Skotů, kteří k cestě do práce kombinují více způsobů aktivního i neaktivního cestování. Cyklisté také obecně vykazují více pohybu než běžná populace a od tohoto vlivu nelze data zcela očistit. Není možné sledovat a v analýze tedy ani zohlednit drobná dopravní zranění, která nevyžadují hospitalizaci.
Výsledky však mluví jasně. Aktivní cestování za prací a studiem není jen udržitelnější (redukce emise CO2) než jeho neaktivní alternativy, ani způsob, jak navýšit každodenní fyzickou aktivitu, ale jde o nejpříznivější variantu s doložitelnými zdravotními benefity. Dojíždění na kole je spojeno se skutečně významným snížením zdravotních rizik. Není tedy divu, že počet cyklistů ve městech setrvale roste. Tento druh aktivního cestovaní je třeba rozhodně podporovat i nadále. Nyní i za pomocí tvrdých dat.
(pok)
Zdroj:
Friel C., Walsh D., Whyte B. et al. Health benefits of pedestrian and cyclist commuting: evidence from the Scottish Longitudinal Study. BMJ Public Health. 2024;2:e001295, doi: 10.1136/bmjph-2024-001295.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentOdborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Vymalujte se ze stresu a úzkosti
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
Mohlo by vás zajímat