Proměny terminologie duševního zdraví – od duševní nemoci k normalizaci jazyka
Historické i současné názvosloví v oblasti duševního zdraví zásadně ovlivňuje vnímání a stigmatizaci psychických obtíží. V průběhu 20. století se měnila nejen povaha odborné péče, ale také jazyk, který duševní zdraví popisuje. Výrazy jako „duševní onemocnění“ či „psychické problémy“ často reflektují proměny v chápání psychických obtíží. Recentní studie analyzuje posun v oblíbenosti klíčových termínů od roku 1940 do roku 2019 a zkoumá, do jaké míry se užívání těchto výrazů měnilo v reakci na požadavek destigmatizace.
Obavy z nálepkování
Terminologie v oblasti psychických obtíží je dlouhodobě ožehavé téma. Zjevně stigmatizující výrazy jako „šílený“ a „blázen“ vyvolávají kontroverze po mnoho let. Někteří kritici nicméně zpochybňují i používání diagnostických termínů kvůli obavám z negativních dopadů nálepkování nebo na základě obecné kritiky medikalizace.
Další kritizují formulace, kde se onemocnění staví na první místo (například „schizofrenik“), protože lidé jsou tím redukováni na nemoci. Jiní naopak kritizují formulace, kde se na první místo staví člověk (například „osoba se schizofrenií“), protože pacienti se s diagnózou silně identifikují. Vede se také debata o vhodném pojmenování pro uživatele služeb duševního zdraví, jako jsou „pacient“, „klient“ nebo „spotřebitel“.
Obecné termíny pro psychické obtíže jsou jedním z druhů terminologie, která se zatím systematickému zkoumání vyhnula. Přestože může být patrný trend od přímo medicínských termínů směrem k více normalizujícím alternativám, zatím neexistují důkazy, že by tento trend měl příznivé účinky.
Shrnutí historických trendů
Studie s názvem „Jak bychom měli nazývat duševní nemoc?“ se zabývala historickými trendy v oblíbenosti obecných termínů. Pro analýzu byly použity dva velké korpusy anglicky psaných textů: Google Books a kombinovaný korpus CoHA/CoCA, který zahrnuje historické i současné americké texty. Korpus Google Books poskytl přehled publikací z celého anglofonního světa, zatímco korpus CoHA/CoCA zahrnoval různé zdroje, jako beletrii, časopisy či akademické články, a nabídl komplexnější pohled na užívání termínů ve veřejném diskurzu.
Studie analyzovala 24 klíčových termínů, které vznikly kombinací 4 přídavných výrazů („duševní“, „psychické zdraví“, „psychiatrický“, „psychologický“) a 6 podstatných jmen („stav“, „nemoc“, „porucha“, „narušení“, „onemocnění“, „problém“). Pomocí vyhledávače Google Books Ngram Viewer byla sledována roční četnost termínů v obou korpusech.
Vedou výrazy „duševní“ a „onemocnění“
Studie ukázala, že v letech 1940–2019 významně vzrostla četnost obecných termínů pro psychické obtíže, což odpovídá rostoucí kulturní důležitosti duševního zdraví a rozmachu profesí zaměřených na psychické zdraví. Dále zjistila několik klíčových trendů v popularitě výrazů pro duševní onemocnění:
- Výraz „duševní“ byl nejrozšířenějším adjektivem po celé sledované období a výrazně předstihl další výrazy jako „psychiatrický“ a „psychologický“, které se staly populárními až od 60. let 20. století.
- Termín „psychické zdraví“ se začal častěji objevovat až po roce 2000, avšak zůstává méně častým než ostatní výrazy.
- V rámci podstatných jmen dominovalo „onemocnění“, jehož popularita od 50. let rostla, zatímco termíny „porucha“ či „stav“ zůstaly středně časté a „narušení“ či „problém“ byly spíše vzácné.
- Překvapivě nízkou oblibu zaznamenal termín „duševní porucha“, ačkoli je běžně používán v oficiálních psychiatrických klasifikacích.
- Kombinace „duševní onemocnění“ se stala nejfrekventovanějším termínem, zatímco „duševní nemoc“ a „duševní porucha“ zůstaly méně časté.
Medicínské termíny na ústupu
Zařazené publikace končí rokem 2019, takže nelze zahrnout nedávné změny, kdy došlo ke zvýšení pozornosti směrem k duševnímu zdraví. Studie se také omezila na anglicky psané texty, což nemusí plně odrážet terminologii používanou v mluvené řeči nebo v jiných kulturách. Její výsledky nicméně naznačují posun směrem k normalizaci jazyka, kdy se méně používají medicínské termíny jako „nemoc“ a stále více se objevují výrazy typu „problém duševního zdraví“. I přes tento posun však zůstává termín „duševní nemoc“ dominantním. Zvolená terminologie přitom může ovlivnit vnímání a postoje veřejnosti; medicínsky zabarvené termíny často posilují stigma, zatímco neutrální nebo normalizační termíny by mohly vést k většímu pochopení a přijetí problémů duševního zdraví.
Výzkum zdůrazňuje potřebu dalších studií o vlivu různých termínů na vnímání duševního zdraví mezi odborníky, pacienty a veřejností, což by mohlo pomoci formovat účinnější strategie destigmatizace.
(asa)
Zdroj: Haslam N., Baes N. What should we call mental ill health? Historical shifts in the popularity of generic terms. PLOS Ment Health 2024; 1 (1): e0000032, doi: 10.1371/journal.pmen.0000032.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Pomůže v budoucnu s triáží na pohotovostech umělá inteligence?
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Chůze do schodů pomáhá prodloužit život a vyhnout se srdečním chorobám
- Jídelníček stomika je zásadní: Co vše mu můžeme poradit?