Jak souvisí spánek a denní rytmy s duševním zdravím?
Každá buňka v našem těle se řídí svými biologickými hodinami. Jaký vliv na naši psychiku má špatně seřízená vnitřní časomíra? Ukazuje se, že značný.
Denní rytmus a biologické hodiny
Buněčné procesy jsou ovlivněny tzv. cirkadiánním rytmem, což je téměř 24 hodiny trvající cyklus, který se řídí střídáním dne a noci. Pokud náš životní styl neodpovídá přirozenému průběhu dne, například z důvodu práce na noční směny či jet lagu, který souvisí s mezikontinentálními lety, cirkadiánní rytmus se dysreguluje. Předpokládá se, že jeho dlouhodobé narušení je spojeno s autoimunitními nemocemi, některými neurologickými poruchami či diabetem.
Duševní onemocnění mimo rytmus
Poruchy spánku a cirkadiánních rytmů mohou také predikovat nástup či relaps některých psychických onemocnění, jako je deprese, úzkost, bipolární porucha nebo schizofrenie. Čím horší je narušení spánkových a cirkadiánních rytmů, tím větší je riziko relapsu a nutnosti léčby.
Podle dat z celkem 30 studií zahrnujících téměř 1000 pacientů se schizofrenií či bipolární poruchou a 800 zdravých kontrol, byla u obou skupin s psychickým onemocněním pozorována signifikantně delší doba spánku (u pacientů se schizofrenií v průměru o 100 minut, u nemocných s bipolární poruchou přibližně o půl hodiny). Pozorováno bylo i narušení usínání a kontinuity spánku.
Spánkové problémy u mladých lidí
Přestože existují důkazy o spojení duševních onemocnění s poruchami cirkadiánního rytmu, o mechanismu této souvislosti toho není mnoho známo. Mezinárodní tým vědců proto provedl rozsáhlou metaanalýzu studií publikovaných v poslední dekádě, v níž se zaměřil zejména na adolescenty a mladé dospělé.
Zranitelná populace
Odhaduje se, že celosvětově se potýká s duševním onemocněním až 1 ze 7 osob ve věku 19 let. Deprese a úzkost patří mezi nejčastější příčiny nemocnosti adolescentů a sebevražda je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí ve věkové skupině 15–29letých. Období dospívání je však zvláště rizikové nejen s ohledem na rozvoj duševních onemocnění, ale v jeho průběhu dochází také ke změně v cirkadiánních rytmech a spánkových vzorcích.
Tato vývojová fáze posouvá cirkadiánní rytmus na později, adolescenti tak přirozeně tíhnou k pozdějšímu usínání, ale často jsou nuceni ráno brzy vstávat. Z toho plynoucí spánková deprivace může dále zhoršovat jejich duševní zdraví.
Analýza skutečně ukázala, že většina mladých lidí s diagnózou psychické poruchy měla problémy také se spánkem. Šlo například o nespavost, ponocování a zhoršenou denní bdělost. Třetina jedinců s bipolární poruchou a dalšími duševními onemocněními měla narušený cirkadiánní rytmus – chodili spát a vstávali později, než je obvyklé.
Co ovlivňuje cirkadiánní rytmus?
Studie také přinesla informaci o mechanismech, které by mohly vysvětlovat spojení mezi spánkovými problémy a duševními nemocemi. Patří mezi ně zvýšená citlivost k narušení cirkadiánních rytmů, která je dána buď geneticky, nebo jde poruchy vnitřních hodin na molekulární úrovni. U některých účastníků studií byly pozorovány změny v mozkové aktivitě způsobené problémy v chemické signalizaci, které mohly ovlivňovat jejich spánek a náladu.
Narušení cirkadiánního rytmu může být zapříčiněno také nevhodnými světelnými podmínkami – příliš malému vystavením přirozenému dennímu světlu či nadměrnou expozicí umělému osvětlení v nočních hodinách. Konzumace jídla v pozdních nočních hodinách k tomuto problému také přispívá.
Intervence zaměřené na podporu spánku, jako je terapie jasným světlem, podávání melatoninu či kognitivně-behaviorální terapie, mají naopak potenciál zlepšit kvalitu spánku a přinést úlevu od symptomů deprese.
(este)
Zdroje:
1. Meyer N., Lok R., Schmidt C. et al. The sleep-circadian interface: A window into mental disorders. Proc Natl Acad Sci USA 2024; 121 (9): e2214756121, doi: 10.1073/pnas.2214756121.
2. Meyer N., Faulkner S. M., McCutcheon R. A. et al. Sleep and circadian rhythm disturbance in remitted schizophrenia and bipolar disorder: A systematic review and meta-analysis. Schizophr Bull 2020; 46 (5): 1126–1143, doi: 10.1093/schbul/sbaa024.
3. Mental health of adolescents. World Health Organisation 2021 Nov 17. Dostupné na: www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/adolescent-mental-health
4. Gradisar M., Kahn M., Micic G. et al. Sleep’s role in the development and resolution of adolescent depression. Nat Rev Psychol 2022; 1 (9): 512–523, doi: 10.1038/s44159-022-00074-8.
5. Chellappa S. Sleep and circadian rhythm problems linked with poor mental health – new research. The Conversation 2024 Feb 28. Dostupné na: https://theconversation.com/sleep-and-circadian-rhythm-problems-linked-with-poor-mental-health-new-research-223895
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- 10 tipů jak zvládat noční směny