Extrémní octová dieta sice pomohla Lordu Byronovi zhubnout, ale přispěla u něj k poruchám příjmu potravy a problémům se zuby

Lord Byron za svůj život trpěl řadou zdravotních neduhů, od „koňské nohy“ (pes equinovarus congenitus) přes kapavku a malárii až po závratě. Fakt, že se nebránil dobovým pochybným léčebným metodám, se dokonce odrazil i v jeho díle. V satirické poemě „Don Juan“ například zmiňuje konzumaci epsomských solí (síran hořečnatý heptahydrát). Ty byly kromě koupelí podávány rovněž perorálně jako laxativum. Navíc byly často kombinovány s dalšími silnými diuretiky a projímadly určenými pro očištění těla a vyvolání zvracení.

„Byronova dieta“ populární napříč Evropou 18. a 19. století

Z řady jeho zdravotních obtíží vystupuje nadváha, která ho trápila odmala velmi intenzivně. Bojoval proti ní přísnými dietami, experimentoval například s konzumací čtvrtlibry (113 g) masa doplněné pouze malým množstvím vína. Postupně dospěl k další extrémní dietě – pravidelné a dlouhodobé konzumaci octa. Přiklonil se k ní s nadějí, že kvůli jeho kyselosti se mu podaří omezit chuť na jídlo a dosáhnout rychleji sytosti. Ocet konzumoval jen s vodou a rýží, protože byl přesvědčen, že v této kombinaci se zvýrazní jeho účinky. Po dietě následovala úspěšná redukce tělesné hmotnosti. Jeho index tělesné hmotnosti (BMI – body mass index) se z 29,7 snížil na 22,1 kg/m², a to dokonce dvakrát – poprvé v roce 1806 a podruhé v roce 1822. Dramatické zhubnutí si ovšem vybralo svou daň jinde: Dostavilo se zvracení, průjem se stal trvalou součástí jeho života a objevovat se u něj začaly i problémy se zuby. Když před svým druhým výrazným zhubnutím pobýval v Benátkách, jeho právník vyjádřil znepokojení nad jeho bledým nadmutým a nemocným zjevem.

Byron nebyl jediným, kdo využíval octu k hubnutí a změně barvy kůže. Běžná součást všech kuchyňských spíží se stala během 18. století populární dietou napříč celou Evropou, zejména ve Francii, a její popularita přetrvala až do poloviny století 19. A to přesto, že byla známa řada odstrašujících příkladů. Například v roce 1773 ji využívala Francouzka známá jako mademoiselle Lapantarie. Šálek octa denně jí sice pomohl dosáhnout tehdy žádoucího štíhlého pasu a bledého odstínu kůže namísto jejího živě uzarděného, ale její lékař si všiml, že po měsíci této kúry se dostavilo noční pocení, nauzea, otekla jí chodila a nohy a trpěla na průjem. Brzy na to zemřela. Předčasné úmrtí spojené s intenzivní pravidelnou konzumací octa lze v psaných záznamech najít také dva roky před Byronovou smrtí (1826), týkalo se mladé dívky z Dijonu, které se její vrstevníci kvůli vzhledu posmívali.

Ocet skutečně může přispět k hubnutí − především snížením glykémie po jídle

Ocet je považován za zdravý kvůli procesu fermentace, kterým vzniká. Jeho výsledkem je kyselina octová, která dává octu jeho nezaměnitelnou chuť i vůni. V roce 1998 bylo prokázáno, že kyselina octová významně snižuje hladinu glukózy a inzulinu po jídle, pravděpodobně v důsledku poklesu rychlosti trávení. Dochází ke snížení vrcholu glykemické křivky, tělu trvá déle jídlo strávit a sacharidy z něho zpracovává pomaleji. Je tedy možné, že hubnoucí účinek byl u Byrona vyvolán nejen nauzeou způsobenou konzumací octa, ale i tímto mechanismem. Na laboratorních krysách byla prokázána role octa také v ukládání tuků. Široce citovaná je také studie na lidech z roku 2009, kteří konzumovali nápoj obsahující jednu polévkovou lžíci nebo dvě polévkové lžíce octa každý den ve srovnání se skupinou, která v nápoji ocet neměla žádný. Ukázalo se, že ti, kteří užívali ocet, skutečně více zhubli a jejich koncentrace triglyceridů byla nižší než u těch, kteří ho neužívali.

3 základní + 1 další nežádoucí účinek octové diety na zdraví

Kromě pomoci při hubnutí má však pravidelné popíjení octa mnohé stinné stránky. Skupina výzkumníků z Oddělení interní medicíny v Innsbrucku v roce 1998 na základě svého pozorování stanovila tři hlavní škodlivé účinky pravidelné konzumace octa:

• Navozuje hypokalcémii. Ta může vést k svalovým křečím.
• Vede k nadměrné koncentraci reninu v organismu (hyperreninémii). Tělesná homeostatická odpověď poté může vyústit nejen ve vysoký krevní tlak, ale až v selhání ledvin.
• Přispívá ke vzniku osteoporózy. Lidé podstupující extrémní octovou dietu mohou tedy vykazovat větší náchylnost k frakturám.

K těmto základním nežádoucím účinkům je třeba ještě připočítat jeho působení na chrup. O tomto tématu bylo publikováno v posledních dvou dekádách hned několik zjištění. Například v roce 2012 byla zveřejněna lékařská zpráva pojednávající o erodované sklovině zubů u 15leté dívky, která popíjela skleničku jablečného octa denně.

Také Byron si stěžoval na problémy se zuby. V přesvědčení, že k zachování zdraví jeho zubů přispěje žvýkání tabáku, ho praktikoval také při hladovění. Tabák také kouřil, což mělo zcela opačný účinek, než zamýšlel. Výsledkem bylo, že koncem života sice ještě pár zubů měl, ale i ty se začaly v dásni hýbat. Závažnost erozivních účinků octa na chrup kromě jeho typu (bílý ocet je z tohoto hlediska považován za škodlivější) ovlivňuje také nutrice, složení slin, přítomnost komorbidit a abrazivní stres, kterému jsou zuby vystavovány.

Největší úskalí octových diet? Absence dlouhodobých dat a neznalost dávkování

Závěrem lze tedy konstatovat, že za Byronovou výraznou redukcí hmotnosti skutečně mohla stát octová dieta, díky níž dosáhl i žádoucího bledého vzezření. Nicméně dlouhodobá konzumace octa u něj byla přispěla k rozvoji anorexie komplikované epizodami bulimie. Kromě toho byla také dalším důvodem jeho vleklých problémů se zuby.

Pozitivní účinky octové diety byly vždy pozorovány jen krátkodobě, spolehlivá dlouhodobá data nejsou k dispozici, proto není možno tuto extrémní octovou dietu považovat za dlouhodobě udržitelnou metodu hubnutí. Obzvláště opatrní i s jejím krátkodobými verzemi kvůli výše popsanému mechanismu působení octa po jídle by měli být diabetici. Úskalí diety spočívá také v tom, že i mnoho jejích proponentů není schopno určit, kolik octa, kdy a jak často by se pro dosažení optimální zdravotních účinků mělo zkonzumovat. Jistě nic nezkazíme tím, že do svého jídelníčku zahrneme saláty dochucené octem, ale jeho dlouhodobým popíjením ve větším množství můžeme na svém zdraví napáchat více škody než užitku.

(pok)

Zdroje:
1. Soriano del Castillo J. M., Zarzo Llobell I. Lord Byron vinegar diet can have a series of harmful health effects. The Conversation, 2023 Nov 16. Dostupné na: https://theconversation.com/lord-byron-vinegar-diet-can-have-a-series-of-harmful-health-effects-217467
2. Shmerling R. H. Apple cider vinegar for weight loss: Does it really work? Harvard Health Publishing, 2023 Jun 15. Dostupné na: www.health.harvard.edu/blog/apple-cider-vinegar-diet-does-it-really-work-2018042513703