Vliv meteorologických podmínek na šíření viru SARS-CoV-2

Čínské studie

Zatímco první čínská práce¹ uvádí, že pozorované rozdíly v šíření COVID-19 nelze vysvětlit jen teplotou a vlhkostí vzduchu, protože rychlé šíření tohoto onemocnění bylo v prvním období (od 22. ledna do 8. února 2020) pozorováno při širokém rozmezí teplot a vlhkosti, tedy jak v chladných a suchých oblastech Číny, jako je Jilin a Heilongjiang, tak v tropických oblastech Guangxi and Taiwan, další čínská studie² přináší údaje o tom, že k nejrychlejšímu šíření viru SARS-CoV-2 dochází při teplotách okolo 10 °C.

Tato práce sledovala denní počty potvrzených případů COVID-19 v 31 čínských provinciích od 20. ledna do 29. února 2020 a hodnotila jejich souvislost s venkovní teplotou. Výsledky ukázaly nejvyšší počet pozitivních testů při teplotě 8–10 °C, zatímco při vyšších a nižších teplotách byl počet nových pozitivně testovaných osob nižší. Analýza náhodných efektů zahrnující data z 28 čínských provincií potvrdila statisticky významnou souvislost mezi teplotou a rychlostí šíření infekce (číslo R) během uvedeného období sledování.

Americký výzkum

Vědci z USA na základě modelu vyvinutého pro odhad inaktivace virů slunečním zářením vypočítali inaktivaci SARS-CoV-2 při umělém i slunečním UV záření v různých městech světa v různých ročních obdobích a senzitivitu SARS-CoV-2 porovnali se senzitivitou jiných virů s jednořetězcovou RNA včetně viru chřipky typu A.³

Jejich data naznačují, že SARS-CoV-2 by měl být v řadě lidnatých měst relativně rychle inaktivován v létě (rychleji než chřipka typu A). V zimě naopak SARS-CoV-2 ve formě kapének přežívá a zůstává infekční na površích ve vnějším prostředí relativně dlouho. Podle této práce by tedy rychlost šíření COVID-19 mohlo zpomalovat sluneční záření.

Studie provedená v Brazílii

V Brazílii, kde se průměrná teplota během roku pohybuje mezi 16,8 a 27,4 °C, ukázala studie souvislosti šíření infekce COVID-19 a venkovní teploty, která proběhla od 27. února do 1. dubna 2020 ve 27 velkých brazilských městech⁴, negativní lineární závislost. Se stoupající teplotou klesal počet pozitivních testů až do teploty 25,8 °C, poté nastalo plató.

Odhad norských vědců

Norská práce⁵ použila k hodnocení vlivu meteorologických vlivů na šíření COVID-19 panel nových metod odhadu. Přinesla silné důkazy vzájemné souvislosti a ukázala, že vysoká teplota a vysoká relativní vlhkost vzduchu snižují viabilitu, přežití a přenos SARS-CoV-2, zatímco nízká teplota, větší rychlost větru, vyšší rosný bod, srážky a vyšší atmosférický tlak aktivitu a infekčnost viru zvyšují.

Závěr

I když jsou závěry těchto studií nejednotné, zdá se, že šíření viru SARS-CoV-2 svědčí spíše nižší teploty, vyšší vlhkost vzduchu a méně slunečního záření. Otázkou zůstává, jak rychlost šíření ovlivní venkovní teploty dlouhodoběji setrvávající pod bodem mrazu.

(zza)

Zdroje:
1. Poirier C., Luo W., Majumder M. S. et al. The role of environmental factors on transmission rates of the COVID-19 outbreak: an initial assessment in two spatial scales. Sci Rep 2020 Oct 12; 10(1): 17002, doi: 10.1038/s41598-020-74089-7.
2. Shi P., Dong Y., Yan H. et al. Impact of temperature on the dynamics of the COVID-19 outbreak in China. Sci Total Environ 2020 Aug 1; 728: 138890, doi: 10.1016/j.scitotenv.2020.138890.
3. Sagripanti J. L., Lytle C. D. Estimated inactivation of coronaviruses by solar radiation with special reference to COVID-19. Photochem Photobiol 2020 Jul; 96 (4): 731−737, doi: 10.1111/php.13293.
4. Prata D. N., Rodrigues W., Bermejo P. H. Temperature significantly changes COVID-19 transmission in (sub)tropical cities of Brazil. Sci Total Environ 2020 Aug 10; 729: 138862, doi: 10.1016/j.scitotenv.2020.138862.
5. Sarkodie S. A., Owusu P. A. Impact of meteorological factors on COVID-19 pandemic: evidence from top 20 countries with confirmed cases. Environ Res 2020 Aug 22; 191: 110101, doi: 10.1016/j.envres.2020.110101 [Epub ahead of print].