Jak jednat s úzkostnými a panikařícími pacienty v době koronavirové krize

Pokládejte otevřené otázky

Profesor psychologie Stephen Benning z Univerzity v Las Vegas doporučuje klást otevřené otázky. Nejprve je třeba zjistit, čeho se pacient vlastně bojí. Někdo má strach, že se koronavirem nakazil, někteří se obávají, aby nenakazili rodiče a jiné členy rodiny, další se bojí ztráty zaměstnání. „Pokud nebudeme klást otevřené otázky, naše odpovědi nemusejí pacientovi pomoci tak, jak si myslíme,“ upozorňuje psycholog.

Poskytněte přesné informace o testování na COVID-19

Epidemioložka Tista Ghoshová ze San Franciska připomíná, že mnoho pacientů volá svému lékaři, aby zjistili možnosti testování na koronavirus. Poskytovatelé zdravotní péče by měli mít k dispozici vždy aktualizované informace. Tuto informaci je také možné vložit do předem nahrané uvítací zprávy pro telefonující pacienty.

Uklidňujte, ale zůstaňte upřímní

Lékaři by měli sdělovat přesné, spolehlivé a aktuální informace o koronaviru, říká psycholog Simon Rego z Montefiore Medical Center v New Yorku s tím, že poučení pacienta by mělo začít zmírněním jeho obav. Následovat by mělo seznámení se spolehlivými zdroji informací, kterým věří i samotný zdravotník. Jednotlivé instituce publikují pokyny ohledně hygienických opatření a další důležité zdravotní informace, které navíc neustále aktualizují.

Prezident společnosti Mental Health America Paul Gionfriddo, doporučil poskytovatelům zdravotní péče následující postup:

• Provádět screening všech pacientů se symptomy úzkosti v rámci nemocniční i ambulantní péče.
• Vyhradit si čas na pacienty s psychickými problémy za účelem zjištění, zda není potřeba jim nabídnout intenzivnější péči. Neléčené psychické nemoci mohou trvat týdny až měsíce, případně hrozí nečekaná recidiva.
• Regulovat kapacitu zdravotní péče, aby zůstal prostor ke zvládání psychických krizí, jež v následujících týdnech a měsících pravděpodobně nastanou.
• Odkazovat pacienty na informační a podpůrné zdroje na téma duševního zdraví, jichž existuje celá řada.

Nevzdalujte se od medicíny založené na důkazech

Advokát Bill Hopkins, který spolupracuje s poskytovateli zdravotní péče, potvrzuje, že pacienti hledají jistotu a bezpečí. To však může pro zdravotnická zařízení představovat „tenký led“. V případě známého a klinicky předvídatelného stavu je jednoduché pacienta uklidnit. O koronaviru však zatím nemáme příliš informací. Přehnaná snaha o útěchu či uklidnění se tedy může obrátit proti lékaři, jestliže poskytne pacientovi falešný pocit bezpečí jen na základě soucitu s jeho strachem. Pokud by se později ukázalo, že lékař uvedl nepřesné nebo klinicky nepodložené informace, pacient ho může obvinit z nedbalosti. Právník doporučuje držet se striktně v hranicích vědy a medicíny založené na důkazech, nedávat neuvážené sliby a vyvarovat se nespolehlivých prognóz.

Podpora distanční zdravotní péči

Na závěr odborníci připomínají zdravotnickým zařízením pravidelnou aktualizaci jejich webů, tak aby obsahovaly důležité informace o koronaviru i další zprávy o mimořádných událostech. Doporučují také seznamovat pacienty s možnostmi distanční péče, respektive telemedicíny, která snižuje fyzický nápor na lékařské praxe (podrobněji na toto téma píšeme zde). Česko je ostatně jednou ze zemí, kde se tyto služby začínají slibně rozvíjet.

(lkt)

Zdroj: Cryts A. Expert advice: responding to patient panic about the coronavirus. Physicians Practice, 2020 Mar 24.