Kognice u RS aneb Co nepoužíváme, ztratíme

Častější, než se zdá

V minulosti nebyl kognitivnímu postižení u roztroušené sklerózy (RS) věnován příliš velký prostor. V posledních letech se však čím dál tím více upírá pozornost odborné veřejnosti i na tuto oblast. Kognitivní deficit se totiž vyskytuje u více než poloviny pacientů. Ve 30 % případů je dokonce přítomen již v počátcích onemocnění. A ačkoliv je obvykle deficit pouze mírný, dokáže nepříjemně zasáhnout zejména do pracovního a společenského života. Tomu odpovídá i zkušenost mnoha pacientů. První, kdo si problému všimne, totiž často bývají známí či kolegové v práci.

Běžné testy problém neodhalí

Demence je u RS naštěstí velmi vzácná. Běžné screeningové škály používané k odhalení např. Alzheimerovy nemoci (Mini-Mental State Exam ad.) tak problém zpravidla neodhalí. Pomoci mohou specializované testové baterie. V rámci klinické praxe se nejvíce využívá baterie BICAMS. Skládá se ze 3 testů pokrývajících 3 nejčastěji postižené kognitivní domény: rychlost a zpracování informací (test SDMT – Symbol Digit Modalities Test), paměť a schopnost učení (CVLT II – California Verbal Learning Test) a paměť a schopnost učení se neverbálnímu materiálu (BVMTR-R – Brief Visuospaciel Memory Test – Revised).

Nejčastěji postiženou kognitivní doménou je u pacientů s RS rychlost zpracování informace. V případě časové tísně je proto doporučováno v rámci kognitivního screeningu upřednostnit test SDMT. Provedení a vyhodnocení testu zabere přibližně 5 minut. Tento test má šanci zachytit až 70 % pacientů s kognitivním postižením z těch, které by zachytila celá baterie BICAMS. Kognitivní postižení často předchází i postižení fyzickému a může poukázat na progresi choroby. Pravidelné testování a sledování v čase je proto velmi důležité. Bohužel plošné testování všech pacientů zatím často naráží na kapacitní možnosti jednotlivých RS center. Při podezření na progresi choroby nebo počínající poruchu kognice by se však prostor měl najít vždy.

Zábavně a efektivně

Naše kognitivní funkce − stejně jako fyzická výkonnost − potřebují pravidelný trénink. Když přestaneme používat svaly, ochabnou. To samé platí i pro mozek. A čím častější trénink, tím lepší výsledky. Pravidelným, ideálně každodenním tréninkem kognitivních funkcí navíc vzniká tzv. kognitivní rezerva, která dokáže oddálit problémy s pamětí či pozorností. Zapomínat by se nemělo ani na fyzickou aktivitu. Cvičení zlepšuje prokrvení mozku a přispívá k jeho lepšímu fungování.

S tréninkem kognice pomůže zejména neuropsycholog či ergoterapeut. I sestra však pacientovi může poradit jak mozek povzbudit. Nejlepší volbou je činnost, která pacienta baví a bude se k ní rád vracet. Může se jednat o studium nového jazyka, křížovky, sudoku nebo například některé speciální počítačové hry. Řada z nich je dostupná zdarma přes internet.

(dos)

Zdroje:

1. Kubala Havrdová E. Roztroušená skleróza v praxi. Galén, Praha, 2015.
2. Malinová R., Novotná K. Kde je vůle, tam je i cesta. Nedovolte roztroušené skleróze, aby vás zastavila. 2017.
3. Šťastná D., Horáková D. Ovlivnění dlouhodobé progrese roztroušené sklerózy – svítá na lepší časy? Neurologie pro praxi 2021; 22 (1): 40–44.