První data z prevalenční studie: SARS-CoV-2 prošel českou populací v minimální míře

Hodnocený vzorek populace

Jedná se zřejmě o největší studii tohoto typu u nás za mnoho let. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s řadou institucí, zdravotnických zařízení, lékařů a mediků během 9 dnů (23. 4. – 1. 5. 2020) vyhodnotil data 26 549 účastníků z Prahy, Brna, Litoměřic, Olomouce, Litovle a Uničova. Jedna z kohort přitom byla sestavena jako náhodný výběr osob průřezově reprezentujících celou populaci, další specifickou skupinu tvořili chronicky nemocní, které vybral pražský IKEM. Jedinci byli na odběrových místech testováni pomocí rychlotestů z kapek krve (až na část testovaných v Olomouckém kraji, kde se prováděl odběr krve ze žíly). Pokud se potvrdila přítomnost protilátek, následoval výtěr z nosohltanu a test PCR (prokazující přítomnost nukleové kyseliny nového koronaviru).

50 % bez výrazných příznaků

Testy odhalily přítomnost protilátek celkem u 107 účastníků. Na základě statistických přepočtů bylo zjištěno, že v nejméně „promořeném“ Brně, respektive Jihomoravském kraji, se s COVID-19 setkalo jen do 0,22 % obyvatel (interval 0–0,219 %), naopak v nejhůře zasažených místech (Litovel a Uničov) jde maximálně o něco přes 3 % (0– 3,335 %). A například v Praze s více než 1,3 milionu obyvatel se nejedná o více než 0,4 % (0–0,400 %), což značí cca 5 tisíc osob. Z výsledků studie je navíc patrné, že zhruba 50 % osob prošlo nemocí bez výrazných příznaků.

Děti nákaza minula

Studie také odpověděla na otázku, jaká je „promořenost“ jednotlivých věkových skupin. Vůbec nejčastěji se mezi pozitivně testovanými na COVID-19 objevovali jedinci z věkových skupin 40–49 a 60–69 let. Naopak dětem se nákaza v podstatě vyhnula. Pouze 3 vzorky z dětské populace ve věku 10−17 let byly pozitivní na protilátky. Podle statistiků však tyto detaily s ohledem na celkové výsledky studie nejsou příliš relevantní. „Celkově je podíl přítomnosti protilátek velmi nízký, a proto hledat jakékoliv dílčí rozdíly mezi jednotlivými skupinami fakticky nedává smysl. U dětí se dalo předpokládat, že hladina protilátek bude nízká i z imunologických a virologických důvodů,“ komentoval výsledky ředitel ÚZIS prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D. Podle jeho slov tak výzkum v podstatě nepřinesl žádná překvapení − výsledky pro jednotlivé věkové skupiny z této studie v podstatě kopírují situaci zaznamenanou v průběhu celého testování v ČR.

Statistikům a především epidemiologům výsledky alespoň z části odpověděly ještě na jednu spekulativní otázku, a to zda je možné, že i na našem území se virus vyskytl již například na konci loňského roku. „Přesnou odpověď sice nemáme, ale už teď víme, že rozhodně ne nějak masivně ani napříč českou populací,“ uvedl profesor Dušek.

Co bude dál?

Výsledky dle zúčastněných expertů především potvrzují, že Česko svými striktními opatřeními „zatáhlo na záchrannou brzdu“ skutečně velmi brzy, na rozdíl například od Itálie, Španělska či Velké Británie.

V celorepublikové strategii se zatím nic podstatného měnit nebude. „Dnes nečelíme žádným zásadním problémům, což nám umožňuje opatření rozvolňovat. Ale zároveň vidíme ohniska, která jsou jasná a musíme je včas uhasit,“ poznamenal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Aktuálně jde například o situaci v Nemocnici Mariánské Lázně, kde se za poslední necelý měsíc vyskytlo celkem 58 potvrzených případů včetně 19 zaměstnanců. V Karlovarském kraji jde také o Nemocnici Cheb, v níž bylo potvrzeno dokonce 87 nakažených osob. Zde je plánováno plošné testování zhruba 500 zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. Hasiči pak celou nemocnici kompletně vydezinfikují.

Lenka Kadeřávková
redakce proLékaře.cz