Prevence poranění kůže je pro zdravotníky klíčovým tématem. Jak na ni v praxi?

Ochranné prostředky chrání, ale mohou být i zdrojem potíží

Soubor doporučení, jež mohou zároveň sloužit jako návod pro tvorbu interních postupů na konkrétních pracovištích, shrnuje „Národní ošetřovatelský postup prevence poranění kůže způsobené osobními ochrannými pracovními prostředky“, který vydalo Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ). Cílem tohoto dokumentu je poznat možnosti prevence poškození kůže a minimalizovat rizika, jež z používání OOPP ve zdravotnictví plynou.

Za OOPP se považují ústenky, masky, polomasky s filtrem, celoobličejové masky, respirátory, ochranné brýle, obličejové štíty, ochranné přilby, jednorázové rukavice, pracovní oděv, ochranné pláště a kombinézy, zástěry, obuv a návleky na obuv.

Co všechno může způsobit respirátor či rukavice

Právě ústenky, masky, respirátory a na mnoha pracovištích také ochranné brýle či štíty jsou každodenní rutinou pro většinu zdravotníků. Tyto ochranné prostředky jsou v predilekčních oblastech, jakými jsou kořen nosu, lícní kosti, tváře nebo kůže okolo očí a na čele, zdrojem třecí a tlakové síly způsobující především podráždění a zarudnutí pokožky. Výjimkami ovšem nejsou ani macerace, deskvamace či exfoliace. Důsledkem těchto procesů může být vznik svědivých a bolestivých exantémů nebo kožních lézí, jež zdravotníky nutí dotýkat se podrážděné pokožky, čímž porušují pravidla používání OOPP a snižují jejich účinnost.

Příčinou podráždění pokožky a vzniku intertriga nebo dermatitidy mohou být i rukavice. Jejich používání způsobuje změny vlhkosti pokožky, která se tak stává náchylnější k poškození. Jakákoliv ranka se může stát místem vstupu infekce do organismu. Před navlékáním rukavic by ruce měly být zcela suché a rukavice by neměly být vyrobeny z alergizujícího materiálu. Samozřejmostí by měl být výběr odpovídající velikosti. Pokožka rukou si zejména při dlouhodobém používání rukavic žádá šetrnou péči a podporu regenerace.

Jak si účinně chránit obličej pod respirátorem či maskou?

Základem efektivní ochrany a zároveň prevence kožních potíží při používání ústenek, masek a respirátorů je dobrá přiléhavost, tedy že OOPP ani není příliš volný, ani kůži neodírá. Správnou těsnost pomůcky mohou narušit nevhodné kosmetické přípravky, proto se doporučuje volit například dobře zasychající krémy a vyvarovat se některých typů make-upu. V místech, kde respirátor vytváří největší tlak na pokožku, je možné chránit styčné plochy měkkými materiály, jakými jsou silikon, polyuretanové pěny nebo hydrokoloidní krytí. Tyto materiály jsou pružné a mají schopnost zmírnit mechanické deformace. Nesmějí ovšem samy o sobě dráždit pokožku ani narušovat správné utěsnění, a tedy účinnost masky či respirátoru. V případě hydrokoloidního krytí je nezbytné pamatovat na to, že může hůře regulovat vlhkost a teplotu.

Součástí obecných zásad používání OOPP je také dodržování správného postupu při oblékání a svlékání ochranných prostředků. Postup by měli mít zdravotníci natolik zautomatizovaný, že příprava a samotné oblékání či svlékání nebude představovat časovou ani organizační zátěž. Přesný popis jak u jednotlivých prostředků postupovat je součástí dokumentu, který MZ ČR připravilo ve spolupráci s desítkou odborných společností a fakultních nemocnic.

(pak)

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví ČR. Národní ošetřovatelský postup prevence poranění kůže způsobené osobními ochrannými pracovními prostředky. Věstník MZ 2021, částka 8, 30. června 2021. Dostupné na: www.dekubity.eu/wp-content/uploads/2021/11/nop-prevence-poraneni-kuze-zpusobene-oopp.pdf