Poslechem extrémní hudby ke zdravému zpracování emocí − aneb musí být metalista nutně navztekaný?

Extrémní hudba, extrémní emoce

Hudba je schopná ovlivňovat naše emoce a postoje. Posluchače přitahuje muzika, která odráží nebo zlepšuje jejich emoční stav. Jako „extrémní“ se označuje hudba charakterizovaná chaotickým, hlasitým, mocným zvukem, s emocionálními vokály, která často ve svých textech pracuje s tématy úzkosti, deprese, sociálního vyloučení a osamělosti.

Jednotlivé žánry extrémní hudby se začaly objevovat v 70. letech 20. století spolu s ústupem éry „volné lásky“ a optimismu 60. let. Po punku a heavy metalu, hudbě pracující s tématy anarchie a destrukce, se během 80. a 90. let vyrojilo obrovské množství nových, ještě extrémnějších žánrů (hardcore, grindcore, thrash, death, doom a black metal, emo, screamo, noise, darkwave, industrial...), které vycházejí ze subkultur, ale postupně pronikají i do mainstreamové kultury.

Vlivu této hudby na emoce a chování jejích posluchačů se věnovala řada psychologických a sociologických studií, jejich výsledky však nejsou jednoznačné a neprokazují kauzalitu. S jistotou se dá říci jediné − že jednou z funkcí hudby je sdělovat, sdílet a vyvolávat silné emoce. Cílem níže prezentované studie proto bylo prozkoumat vliv poslechu extrémní hudby na vyrovnávání se se vztekem.

Metodika a průběh studie

Výzkumu se zúčastnilo 39 dospělých ve věku 18−34 let (z toho 72 % mužů), kteří o sobě udali informaci, že rádi poslouchají extrémní hudbu, a to nejméně 50 % celkového času, který věnují poslechu hudby. Účastníci byli náhodně rozděleni do intervenční a kontrolní skupiny. Před začátkem experimentu u nich bylo po 5 minutách klidu provedeno měření srdeční frekvence a účastníci hodnotili svoje aktuální pocity pomocí dotazníku PANAS (Positive and Negative Affect Scale).

Následoval 16minutový rozhovor s experimentátorem, který měl za cíl vyvolat u účastníků vztek. Na jeho konci opět vyplnili dotazník PANAS a poté byli požádáni, aby si na 10 minut pustili hudbu ze svého přehrávače (intervenční skupina) nebo klidně čekali na pokračování experimentu a 10 minut seděli v tichu (kontrolní skupina). Na konci experimentu účastníci opět hodnotili svůj emoční stav a byl s nimi veden rozhovor týkající se poslechu hudby a zpracovávání emocí.

Výsledky

Během indukce vzteku se u účastníků zvýšilo skóre hostility, podrážděnosti a stresu, které opět pokleslo po poslechu hudby či sezení v tichu. Srdeční frekvence se během indukce vzteku zvýšila a ve skupině s poslechem hudby zůstala zvýšená, v kontrolní skupině poklesla. Během poslechu hudby došlo ke zvýšení skóre aktivity a inspirace, které nebylo pozorováno u kontrolní skupiny.

Závěr

Tyto výsledky naznačují, že poslech extrémní hudby u rozčilených účastníků dále nezvyšoval hladinu vzteku. Spíše se zdálo, že jimi zvolená hudba odpovídala jejich fyziologickému rozrušení a vedla k nárůstu pozitivních emocí. Poslech extrémní hudby tak může u těchto posluchačů představovat zdravý způsob vyrovnávání se s negativními emocemi.

(este)

Zdroj: Sharman L., Dingle G. A. Extreme metal music and anger processing. Front Hum Neurosci 2015; 9: 272, doi: 10.3389/fnhum.2015.00272.