Plenková dermatitida − malý, nebo velký problém?

Hlavní příčinou je narušená bariérová funkce kůže. Přispět však mohou i průjem, perorální antibiotická léčba a nedostatečná frekvence přebalování. Pokud je přítomna kvasinková infekce, predisponuje k častějšímu opakování epizod dermatitidy.

Klinické projevy

Doporučení pro používání plen

Vzhledem k tomu, že mechanickou příčinou je stálá přítomnost plenky, doporučuje se maximálně prodloužit čas, kdy je dítě bez ní. To často není možné, proto je dobré alespoň co nejčastěji přebalovat, a to nejméně každé 3−4 hodiny. Měly by být voleny pleny, jež nejsou dítěti těsné, ale spíše volnější, čímž je umožněno vytvoření určité mezery mezi pokožkou a plenkou. Poté, co se dítě naučí na nočník, by měla PD zcela vymizet.

Používání klasických látkových plen bez stay dry vrstvy se při plenkové dermatitidě nedoporučuje, protože při přímém kontaktu kůže s vlhkou látkou snadno dojde k maceraci. Moderní látkové pleny se v tomto ohledu zdají být daleko příznivější, důkazy však chybí. Nelze tím ovšem říci, že látkové pleny představují problém vždy. Z hlediska ekologie jsou naopak značným problémem plenky jednorázové. Proto je namístě hledat individuální řešení vyhovující všem hlediskům.

Možnosti prevence a léčby

Zvyšování kožní bariéry promazáváním je další zásadní krok při prevenci a léčbě PD. Mast musí být bohatá na tuky, musí na kůži dlouho vydržet a dobře adherovat. Nejvhodnější jsou pasty a masti. Kvalitní pasty k prevenci plenkové dermatitidy obsahují velký podíl (> 10 %) prášků, jako jsou oxid zinečnatý, oxid titaničitý nebo talek. Aplikují se v silné vrstvě a mohou být překryty další mastnou vrstvou, jež chrání před setřením plenkou.

U těžších případů je vhodné provést stěr ke kultivaci. Pokud se prokáže kvasinková infekce plenkové oblasti, je třeba cíleně zasáhnout aplikací lokálního antimykotika, systémová antimykotická terapie se však neukázala jako přínosná. V mnoha případech velmi prospěšně působí krátkodobé používání kortikoidních mastí, dobrý účinek byl zdokumentován například u betamethasonu a trimacinolonu. Je však nutné se vyhnout použití silných kortikoidů.

Vlhčené ubrousky jsou obecně považovány za jednu z příčin plenkové dermatitidy, nicméně zaslepená srovnávací studie žádný rozdíl oproti omytí vodou a dětským mýdlem neukázala. Je vhodné vybírat vlhčené ubrousky bez parfémů a konzervantů, abychom předcházeli alergizaci.

Podle nedávno publikované studie (Ersoy-Evans et al.) byly epizody plenkové dermatitidy méně četné u kojených dětí, proto autoři doporučují kojení jako jednu z možností prevence.

(pez)

Zdroje:

1. Ersoy-Evans S., Akıncı H., Doğan S., Atakan N. Diaper dermatitis: a review of 63 children. Pediatr Dermatol 2016 Apr 4; doi: 10.1111/pde.12860 [Epub ahead of print].
2. Humphrey S., Bergman J. N., Au S. Practical management strategies for diaper dermatitis. Skin Therapy Lett 2006 Sep; 11 (7): 1−6.
3. Sharp V., Giorgi S., Wilson D. C. Delivery and impact of household waste prevention intervention campaigns (at the local level). Waste Manag Res 2010 Mar; 28 (3): 256−268; doi: 10.1177/0734242X10361507.
4. Monterosso L., Percival P., Cole J., Evans S. Effect of nappy liners on temperature stability in very preterm infants. J Paediatr Child Health 1999 Aug; 35 (4): 363−366.
5. Čapková Š. Plenková dermatitida. Dermatologie pro praxi 2010; 4 (3): 126−129.