Parazitofobie aneb když pacienta ovládne strach z nežádoucích „nájemníků“ v těle

Klamná parazitóza neboli parazitofobie

Parazitofobie je falešné přesvědčení postiženého, že má v těle (nejčastěji v kůži) parazity, přestože nálezy ze všech vyšetření jsou negativní. Nejčastěji postihuje ženy středního věku, nezřídka ze sociálně izolovaných poměrů. Postižení obvykle vyhledávají několik (desítek) odborníků a žádají o vyšetření a léčbu, která by ho parazitů zbavila. S verdiktem lékaře, že se patrně jedná o psychiatrické onemocnění, se nehodlají smířit, a tak jdou „o dům dál“ a hledají někoho, kdo jim uvěří a vyléčí je. Častokrát se uchylují k nejrůznějším „detoxifikačním“ poradcům, kteří je (zpravidla za nemalý peníz) vyslechnou a někdy i nabídnou „léčbu“; ovšem primární psychiatrické onemocnění zůstává neléčeno.

Formy parazitofobie a její projevy

Rozlišujeme 3 typy klamné parazitózy:

• primární
• sekundární
• organický

Primární typ parazitofobie nemá souvislost s dalším onemocněním. Sekundární typ parazitofobie jde ruku v ruce s dalšími duševními onemocněními (schizofrenie, demence, úzkost...), a organická forma se může projevit vedle poruch, jakými jsou hypotyreóza, anémie, žloutenka, cukrovka, případně u HIV-pozitivních či drogově závislých (např. na kokainu).

Nejčastějším projevem parazitofobie je nesnesitelné svědění, mravenčení, pocit pohybu pod kůží či bolestivost spojovaná s přítomností červa nebo jiného parazita. Postižení si nezřídka ubližují agresivním škrábáním, naleptáváním či nařezáváním kůže, aby si parazity z těla vyndali a konečně se jich zbavili.

Jak se léčí?

Na prvním místě je třeba, aby lékař vyloučil akutní parazitózu, zejména pokud se postižený pohyboval například v tropických či subtropických oblastech, odkud by si mohl nějakého parazita skutečně dovézt. Testy se dělají mimo jiné na larvální toxokarózu, ale i další parazitózy, které se v Česku vyskytují. Dále by měl být pacient odeslán na kožní oddělení, aby se vyloučily veškeré eventuální příčiny způsobující svědění.

Pokud je však dotyčný od začátku přesvědčen, že všechny tyto projevy a komplikace souvisí s výskytem parazitů v jeho těle, a navíc vykazuje tzv. matchbox sign, což je sbírání nejrůznějšího materiálu do nádobek s přesvědčením, že v něm lékař, sestra či jiný odborník najde příčinu jeho problémů, je více než pravděpodobné, že trpí klamnou parazitózou. Medikamenty, které mohou takto postiženým pomoci, jsou antipsychotika 2. generace, která se váží na receptory dopaminu, jenž je hypoteticky příčinou tohoto onemocnění.

(leš)

Zdroje:
1. Reich A., Kwiatkowska D., Pacan P. Delusions of parasitosis: an update. Dermatol Ther (Heidelb) 2019 Dec; 9 (4): 631–638, doi: 10.1007/s13555-019-00324-3.
2. Gold A., Roit Z., Llovera I. Pitfalls and pearls in delusional parasitosis. Clin Pract Cases Emerg Med 2019 Oct 14; 3 (4): 387–389, doi: 10.5811/cpcem.2019.8.44619.
3. Bláhová H. Zoufalá úroveň naší medicíny. Tragická nevzdělanost našich lékařů. Příběh jedné moravské rodiny nám poslala matka, zdravotní sestra, paní M. G. Dostupné na: www.hblahova.com/newsletter3