Nemoci přenášené komáry – nová rizika v Evropě
Téma invazních přenašečů nemocí v posledních letech výrazně rezonuje. Od 90. let 20. století se na evropském kontinentu značně rozšířily invazivní druhy komárů, zejména komár tygrovaný a komár pisklavý, kteří jsou přenašeči arbovirů. Česku může v blízké budoucnosti hrozit riziko západonilské horečky a horečky dengue.
Podle epidemiologů už horečka dengue či západonilská horečka nejsou jen záležitostí vzdálených exotických zemí. Komáři, jejichž bodnutím se infekce přenášejí na člověka, se následkem změn počasí i dalších vlivů šíří napříč Evropou.
Letos už byly na „starém kontinentu“ zaznamenány lokální případy západonilské horečky ve Španělsku, a to s extrémně brzkým začátkem prvních příznaků již počátkem března. Nakazit se lze i v dalších zemích, třeba na dovolené v Řecku či Bulharsku.
Jaká je vaše cestovatelská anamnéza?
V rámci diferenciální diagnostiky je v současné době potřeba se pacienta při atypických příznacích dotazovat na jeho cestovatelskou anamnézu a poté odebraný biologický materiál odeslat do Národní referenční laboratoře pro arboviry, která provede konfirmační vyšetření. Při potvrzení diagnózy je pacient léčen na infekční klinice, jež zpravidla spolupracuje s odborníky na tropickou medicínu.
Možné příznaky západonilské horečky:
- podobné jako u chřipkového onemocnění
- horečka
- silné bolesti hlavy a svalů
- aseptický zánět mozkových blan nebo mozku (meningitida, encefalitida)
- makulopapulózní vyrážka
- zvětšení lymfatických uzlin
- postižení centrální nervové soustavy (výjimečně)
Možné příznaky horečky dengue:
- vysoká horečka
- bolest hlavy
- bolesti za očima
- svalové a kloubní bolesti
- vyrážka podobná zarděnkám či spále
- mírná až závažná krvácivost
- náhlý pokles krevního tlaku
Při podezření na tuto diagnózu je potřeba se vyvarovat podávání léků na bázi kyseliny acetylsalicylové z důvodů možnosti vyvolání krvácení. Závažné formy onemocnění vyžadují hospitalizaci a léčbu na jednotce intenzivní péče.
Proti západonilské horečce dosud není k dispozici vakcína, na rozdíl od horečky dengue, kde je ochrana očkováním běžně dostupná. Léčba obou infekcí je pak pouze symptomatická.
V Česku zatím pouze importované nákazy
Aktuálně jsou v Česku dosud hlášeny pouze importované případy onemocnění dengue, u lidí vracejících se z endemických oblastí v Asii, Oceánii, jižní a střední Americe a Africe. Češi si v posledních 5 letech dengue nejčastěji přivezli z Thajska, Malediv, Indonésie, Srí Lanky, Vietnamu, Indie, Mexika, Nepálu, Dominikánské republiky, Kuby, Filipín a Egypta.
Loni bylo zaznamenáno 79 infekcí, letos je ke konci června nahlášeno již 70 importovaných případů u dospělých i několika dětí. Nejvíce z nich se nakazilo v Thajsku, na Maledivách, v Indonésii, na Srí Lance a Guadeloupe.
Přestože v Česku zatím považujeme komáry spíše jen za „trapiče“, celosvětově jsou bráni jako nejnebezpečnější členovci.
(jas)
Zdroje:
1. Zoonózy. Odborný seminář Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, Praha, 4. 6. 2024. Dostupné na: www.youtube.com/live/jxCOLg6TANs
2. Na dovolenou přibalte repelenty a moskytiéry, komáři síří tropické nemoci v oblíbených destinacích Čechů. SZÚ, Praha, 1. 7. 2024. Dostupná na: https://szu.cz/aktuality/na-dovolenu-pribalte-repelenty-a-moskytiery-komari-siri-tropicke-nemoci-v-oblibenych-destinacich-cechu
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
26. 11.
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Jak se noční sova může přenastavit na ranní ptáče?
- Úskalí výpočtů dávkování léků – převody jednotek i stanovení rychlosti infuze
- Zásady správného měření dechové frekvence
- Jak nám pocit vděčnosti pomáhá snáze se rozloučit se životem
- 10 tipů jak zvládat noční směny