Může typ stravy ovlivnit vznik a rozvoj Alzheimerovy choroby?

Alzheimerova choroba a stravovací návyky

Alzheimerova choroba je nejčastější formou demence, s postupně se zhoršujícími kognitivními funkcemi a pamětí. V současné době neexistují účinné možnosti kauzální léčby ani dostupné spolehlivé markery pro časnou diagnostiku. Patogeneze této nemoci je komplexní, uplatňují se v ní oxidační stres, agregace proteinů, mitochondriální dysfunkce a neurozánět a přispívají k ní také některé genetické a enviromentální faktory, respektive faktory životního stylu. Mimo jiné bylo zjištěno, že stravovací návyky, jež se podílejí na rozvoji kardiovaskulárních a metabolických onemocnění, jakými jsou diabetes, hypertenze či obezita, a dále kouření významně ovlivňují rovněž riziko demence.

Jídlo jako prevence

Zdá se, že jídelníček s nízkým příjmem vlákniny a vysokým obsahem nasycených mastných kyselin a rafinovaných sacharidů může korelovat se zvýšeným rizikem kognitivních poruch. Naopak konzumace potravin s obsahem polynenasycených mastných kyselin (PUFA), zvláště kyseliny eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA), má příznivý vliv na regulaci zánětlivých procesů. Potenciální přínos PUFA pro prevenci kognitivního úpadku se dostává do popředí zájmu také vzhledem k jejich prokázaným neuroprotektivním účinkům. Preklinická i klinická data ukazují na 3 hlavní typy diet, jež se tomuto trendu nejvíce přibližují.

Výhody středomořské stravy

Středomořská dieta (MeDi − Mediterranean diet) je založená na tradičních stravovacích zvyklostech v jižní Francii, Španělsku, Itálii či Řecku a dalších středomořských oblastech. Doporučuje konzumaci vysokého množství ovoce, zeleniny, celozrnných výrobků, luštěnin a ořechů. Mléčné výrobky jako jogurty a sýry mají mít spíše nízké až střední zastoupení, červené maso velmi nízké. Jako zdroj tuků a mononenasycených i polynenasycených mastných kyselin se využívají ryby a olivový olej. V malých množstvích a vždy k jídlu je vhodné víno z důvodu vysokého obsahu polyfenolů, především resveratrolu.

Metaanalýzy ukazují, že dodržování této diety je spojené s lepší celkovou kognicí a epizodickou pamětí, nižším rizikem kognitivních poruch a neurodegenerativních onemocnění.

Stop hypertenzi i kognitivnímu úbytku

Dietní schéma DASH (dietary approaches to stop hypertension) bylo primárně vyvinuto ve Spojených státech amerických pro prevenci, léčbu a kontrolu hypertenze. V mnohém se sice podobá MeDi, liší se ovšem zastoupením potravin s vyšším obsahem draslíku, hořčíku a vápníku a nižším obsahem sodíku. Tato dieta je bohatá na sacharidy, antioxidační látky a obsahuje menší množství tuku. 

Benefity MIND

Dieta MIND (Mediterranean-DASH diet intervention for neurodegenerative delay) byla vytvořena k ochraně mozku a prevenci demence a představuje kombinaci středomořské stravy a diety DASH. Je založena na jídelníčku s obsahem látek s antioxidační, protizánětlivou a neuroprotektivní aktivitou, jakými jsou například vitamin E, karotenoidy, flavonoidy či foláty. Klade důraz na přírodní rostlinné potraviny a omezený příjem živočišných potravin, respektive potravin s vysokým obsahem nasycených tuků.

Dohromady, nebo zvlášť?

Každý ze tří uvedených dietních vzorců má primárně rostlinný základ zkombinovaný se středním až vysokým množstvím ryb a mléčných výrobků. Rozdíly však spočívají v typu a množství jednotlivých složek. Na základě současných poznatků je nepravděpodobné, že by jedna složka potravy nebo multinutriční suplement představovaly způsob jak zabránit rozvoji AD nebo zpomalit její progresi. Předpokládá se, že kombinace potravin a živin do určitých vzorců mají synergický efekt a poskytují větší zdravotní benefity než složky stravy podávané izolovaně.

Vliv stravy na střevo

Charakter stravy je jedním z nejvýznamnějších modulátorů složení střevní mikrobioty. Ta je producentem mnoha metabolitů, bioaktivních peptidů a neurotransmiterů. I když existují určité náznaky o souvislostech mezi charakterem stravy, mikrobiomem a neurodegenerativními onemocněními, je určení příčinných souvislostí stále velmi obtížné. Četné studie především na modelových organismech podpořily vliv výše uvedených dietních vzorců na dobu rozvoje neurodegenerativních onemocnění.

Závěr

Nové výzkumy poukazují spíše na vhodnou kombinaci živin než na příjem jednotlivých nutrientů v doplňcích stravy. Lze tedy předpokládat, že typ stravy a související posuny složení střevní mikroflóry by mohly představovat budoucí nástroj prevence nebo léčby demence.

(zemt)

Zdroje:
1. Cremonini A. L., Caffa I., Cea M. et al. Nutrients in the prevention of Alzheimer's disease. Oxid Med Cell Longev 2019;2019: 9874159, doi: 10.1155/2019/9874159.
2. Stefaniak O., Dobrzyńska M., Drzymała-Czyż S., Przysławski J. Diet in the prevention of Alzheimer's disease: current knowledge and future research requirements. Nutrients 2022 Oct 30; 14 (21): 4564, doi: 10.3390/nu14214564.
3. Varesi A., Pierella E., Romeo M. et al. The potential role of gut microbiota in Alzheimer's disease: from diagnosis to treatment. Nutrients 2022 Feb 5; 14 (3): 668, doi: 10.3390/nu14030668.