Moderní přístup k hojení ran – založený na důkazech

Léčba chronických ran by měla, stejně jako kterákoli jiná léčba, respektovat principy medicíny založené na důkazech. V managementu léčby ran je však pojem „důkaz“ poněkud problematický, protože (ne)hojící se rána není onemocněním, ale příznakem, který prochází různými stadii.

Autoři článku publikovaného ve Springer Medizin poskytli přehled o výsledcích tří randomizovaných studií v oblasti hojení ran a na základě toho zdůraznili potřebu dalších studií, které by poskytly potřebný podklad pro léčbu chronických ran založenou na důkazech. Podle německých autorů by měla být ve zdravotní péči zohledněna efektivita léčby chronických ran vycházející z nákladů a přínosů. Produkty, pro něž jsou k dispozici data z randomizovaných klinických studií, by měly být hodnoceny jinak než produkty, pro něž tyto údaje k dispozici nejsou.

Článek zdůrazňuje skutečnost, že studie v této oblasti by měly nejen respektovat základní požadavky na provedení studie (zaslepení a srovnání s placebem), ale přihlížet také k dalším faktorům, jakými jsou samotný proces hojení ran (dynamický děj), charakter rány (nevhodné je například srovnávat venózní a arteriální vředy), stáří rány (má vliv na délku hojení) či přítomnost přidružených onemocnění (mohou zpomalovat hojení).

Randomizované studie analyzované v článku zkoumaly efekt tří produktů v léčbě chronického venózního vředu:

• Studie Challenge sledovala účinek prostředku UrgoStart u 187 dospělých pacientů ve 43 centrech ve Francii. Po 8 týdnech došlo ke zmenšení plochy rány u 58 % pacientů léčených testovaným produktem oproti 32% redukci u pacientů ve větvi s placebem. Tento rozdíl byl statisticky významný.
• Další studie posuzovala efekt hemoglobinového spreje Granulox u 36 pacientů. Hodnocení proběhlo v rámci pražské Univerzity Karlovy. Po 13 týdnech došlo u 91 % pacientů, kterým byl aplikován Granulox, k redukci rány v průměru o 53 %, zatímco u kontrolní skupiny došlo ke zvětšení rány v průměru o 21 %. Tento rozdíl byl statisticky významný.
• Třetí studie porovnávala efekt dvou produktů s obsahem stříbra na hojení venózního vředu s rizikem infekce. U první skupiny (145 pacientů) byl používán Aquacel Ag, u druhé (136 pacientů) Urgotül Silver. Po 8 týdnech došlo u skupiny s Aquacelem Ag k průměrnému zmenšení rány o 49,6 % a u skupiny s Urgotülem Silver o 42,8 %. Léčba Aquacelem Ag byla vyhodnocena jako účinnější.

Studie ukázaly, že je možné vytvořit podklad pro management léčby ran založený na důkazech. Výběr vhodného produktu s přihlédnutím k jeho vlastnostem a výhodám by měl přinést prospěch jak zdravotníkům, tak zejména pacientům.

(ask)

Zdroj: Kröger K., Storck M., Risse A. Innovative Wundversorgung – neue Studien zur Evidenzsteigerung. Erganzungsband 2013; II.