Je obezita nemoc těla, nebo duše? Více se můžete dozvědět i v rámci Světového dne obezity

Myšlení a emoce jako spojené nádoby

Často si neuvědomujeme mocnou sílu myšlenek, které ovlivňují naše emoce a následně i chování: například po snědení čtverečku čokolády následuje myšlenka („porušil/a jsem byť nereálné předsevzetí“), myšlenka ovlivní emoci („jsem z toho rozladěný/á“) a dojde k nevhodnému chování („dojím celou čokoládu“). Ale stejně tak mohou opačně emoce samy o sobě ovlivňovat myšlení (v rozrušení může naše mysl vytvářet nesmysly a my nekorigujeme neužitečné myšlenky, jež mohou vyústit v nevhodné chování).

Práce s myšlenkami, emocemi a chováním je stěžejní částí metodiky STOB a je popsána v mnoha článcích na webu www.stob.cz. Tento článek se však zaměří především na tělesné procesy.

Jak lze ovlivnit tělesné procesy při hubnutí

Tělesné procesy v rámci redukce hmotnosti lze ovlivnit několika způsoby, zejména farmakoterapií, bariatrickými výkony a psychologickými metodami.

Jak může pomoci farmakoterapie

V současné době již panuje poměrně jednotný názor veřejné odbornosti, že obezita je nemoc. A každá nemoc vyžaduje určitou znalost, přístup a účinnou léčbu. Ta by měla být vždy dlouhodobá a zároveň vyžaduje komplexní změnu životního stylu. A tady je většinou kámen úrazu. My lidé jsme zpravidla velice konzervativní a většinu změn neseme nelibě. Zejména když se jedná o tak zásadní změnu, jako jsou nové stravovací návyky nebo snaha začít milovat pohyb, když jsme se mu doteď tak úspěšně vyhýbali. Kde najít motivaci? A jak to dlouhodobě vydržet? Právě v této situaci, v souvislosti se stoupající prevalenci obezity a s ní spojenými zdravotními riziky stoupá i význam farmakoterapie. Berme to jako součást komplexního přístupu vedoucího k celkové úpravě životního stylu. V současné době léky na hubnutí výrazným způsobem napomáhají k výraznější redukci a dlouhodobějšímu udržení dosažené hmotnosti. Každé shozené kilo nám také významně pomáhá k udržení zmiňované motivace a možná i k začátku žádoucí pohybové aktivity.

Tzv. antiobezitika hrají významnou roli v léčbě nejen obezity vyšších stupňů, ale i u pacientů s nadváhou. Dnes máme k dispozici následující druhy léků:

• Orlistat působí jako blokátor enzymů štěpících tuky, a tím snižuje vstřebávání tuků ve střevě o 30 % a vyloučí se stolicí. Z toho plynou jeho nežádoucí účinky – náhlé nucení na stolici nebo olejové stolice. Podává se v dávce 3× 120 mg při jídle.
• Fentermin, jehož mechanismus účinku je centrální, vede ke snížení chuti k jídlu. Jeho nežádoucími účinky jsou nespavost, nervozita, sucho v ústech, bušení srdce, vzácně vzestup krevního tlaku. Dávkování je 1× 1 tbl., nedoporučuje se déle než 3 měsíce.
• Moderním zástupcem centrálně působících léků je přípravek kombinující bupropion s naltrexonem. Snižuje příjem potravy působením v centrech mozku zodpovědných za hlad a nasycení a dále potlačuje nezvladatelné nutkání jíst tím, že inhibuje odměňovací systém v mozku.
• V poslední době se v léčbě obezity objevily nové typy léků jako tzv. agonisté receptoru pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA), s podkožní aplikací (podobně jako inzulin). Fungují na bázi zvýšeného pocitu nasycení po jídle, čímž dochází i k poklesu hmotnosti. Jejich zástupce liraglutid působí rovněž na zpomalování vyprazdňování žaludku – tímto mechanismem se zvyšuje pocit sytosti a plnosti v organismu.

Vždy je dobré se o vhodnosti výběru antiobezitika poradit se svým ošetřujícím lékařem nebo lékařem zabývajícím se léčbou obezity, případně alespoň navštívit webové stránky www.tloustneme.cz, kde lze nalézt mnoho praktických rad i možnost přihlásit se ke konzultaci.

Jak může pomoci bariatrická medicína

Další možností v komplexním přístupu léčby obezity se dnes stávají bariatrické zákroky. Ani jedna z metod však není 100% účinná. Proto se snažíme jednotlivé postupy v úpravě stravy, pohybu i léčbě vzájemně kombinovat. 

Bariatrické výkony můžeme rozdělit do 2 základních skupin. 

• Do první skupiny patří výkony, při kterých se zmenšuje objem žaludku: Příkladem je bandáž žaludku, při níž se na horní část žaludku nasadí stahovací kroužek (tento výkon je však již na ústupu). V současnosti běžnou bariatrickou operaci představuje tubulizace žaludku neboli žaludeční rukáv. Odstraní se asi 85 % žaludku a zůstane z něj jen trubice, kde se již tolik neuvolňuje ghrelin (hormon hladu). Jeho hladina po zákroku klesá až o 60 % a pocit hladu potom není tak veliký. Zároveň je pacient přiveden k tomu, aby jedl menší porce a častěji. To často vede i k úpravě hladiny cukru u lidí s cukrovkou.
• Do druhé skupiny patří výkony, při kterých se obejde část střeva a vytvoří se tak tzv. bypass žaludku. Žaludek se rozdělí na dvě části a z menšího žaludku pak jde jídlo rovnou do tenkého střeva „zkratkou“. Tím, že vynecháme část tenkého střeva, podpoříme produkci hormonů, která pozitivně ovlivňuje diabetes 2. typu.

Oba přístupy se také mohou vzájemně kombinovat. Základem však zůstává nutnost redukce množství přijímané stravy a zvýšení pohybu. Chirurgická léčba pomůže výrazně proces nastartovat. Řadu dalších informací naleznete na webových stránkách: MojeLecbaObezity.cz

Jak může pomoci psychologie

Psychologický přístup je − jak již bylo zmíněno − zásadní pro změnu způsobu myšlení a prožívání emocí, které následně ovlivňují chování.

Nervová soustava se skládá z centrálního nervového systému (CNS), který zahrnuje mozek a míchu, a z autonomního nervového systému (ANS), jenž hraje roli při reakci na stres. Ten se dále dělí na systém sympatický (má na starosti aktivaci) a parasympatický (má na starosti relaxaci organismu). ANS neustále vyhodnocuje, zda je člověk v bezpečí, či nikoliv. Za klidného stavu vysílá signály, že je vše v pořádku, člověk se cítí v bezpečí, dech je klidný, je podporováno trávení a tělo pracuje, jak má. V této fázi funguje parasympatikus. Při stresu se však ujímá vlády sympatikus. Podílí se na reakci, která je obecně známá jako „bojuj, nebo uteč“, je tedy aktivní v čase hrozícího nebezpečí. Organismus se všemi dostupnými prostředky připraví na fyzickou aktivitu, která byla potřebná v minulosti. Po této stresové reakci se pračlověk po lovu přeladil do fáze parasympatiku při posezení a relaxaci v tlupě u ohně pod hvězdami. Sympatikus a parasympatikus tak fungovaly v rovnováze. V současné době jsme však přehlcení stresovými situacemi, byť drobnými („jsem v dopravní zácpě a stresuji se pozdním příchodem do práce“), kdy bývá bohužel reakce organismu stejná jako v minulosti. Reakce na akutní stres je v pořádku, ale pokud tento akutní stres přejde v chronický, nastává problém.

Pokud jsme zvyklí řešit stresové situace jídlem, je výhodné, když se učíme jiným strategiím jak napětí zvládnout. Ke zklidnění můžeme využít různé postupy: prodloužený výdech, vystavování se chladu, pobyt v přírodě, v lese, zpívání, brumlání, zívání, úsměv, relaxační techniky, meditace, techniky mindfulness, plynulý, pomalý a soustředěný pohyb (např. jóga, tai-či a čchi-kung), aerobní aktivitu... Parasympatikus stimulují také sociální kontakty, doteky, pohlazení, masáže a další příjemné situace.

Shrnutí a závěr

Na vzniku a udržení nadváhy a obezity se podílí mnoho faktorů, je proto třeba, aby terapie mířila cíleně na tu složku, která se na tomto procesu podílí zásadním způsobem. Na konci terapie by měl hubnoucí rozumět svému problému a naučit se jak ho zvládat. Klient se stává svým vlastním terapeutem a v případě recidivy ví, jak se postavit ke zvládnutí svého problémového chování. Hlavním cílem by měla být práce na změně životního stylu tak, aby se člověk blížil k naplnění životních hodnot. Zredukovaná kila jsou jen ukazatelem, že jde správným směrem, ale neměl by to být cíl hlavní či jediný.

Chcete se o tomto tématu dozvědět více?

Zúčastněte se aktivit STOB, které jsou organizovány v rámci Světového dne obezity (WOD – World Obesity Day). Letošní ročník WOD představí řadu lidských příběhů z celého světa s cílem otevřít oči veřejnosti i odborníkům, napravit někdy zjednodušené představy o obezitě a pomoci uvědomit si její komplexnost.

V Praze proběhne ve středu 1. 3. 2023 v podvečer diskuse u kulatého stolu nazvaná „Necpi se a cvič!“ Řešení, nebo škodlivá nálepka? Je obezita více nemoc těla nebo duše? Jsou dospělí a děti s obezitou obětí moderního prostředí, jsou nemocní, nebo jsou kila navíc trestem za přejídání a za lenost? Problematika očima lékaře, psychologa, sociologa, novináře a také člověka s obezitou. Diskuse bude přenášena i on-line. 

V mnoha městech po celém Česku budou probíhat analýzy složení těla na bioimpedančních přístrojích a krátké individuální konzultace. Po celý týden si zájemci budou moci vyzkoušet různé druhy cvičení on-line. Všechny aktivity jsou zdarma. Podrobné informace k celé akci naleznete na webových stránkách: Světový den obezity 2023 | STOB

(red)