Duševní zdraví jako opomíjené téma u pacientů s psoriázou

Onemocnění s výraznou psychickou zátěží

Psychické zdraví je na rozdíl od fyzického dlouhodobě podceňováno. Nejen pacienti s psychiatrickými diagnózami se často setkávají se stigmatizací ze strany společnosti. S ní navíc úzce souvisí i autostigmatizace, kdy se potýkají s pocity méněcennosti. V posledních letech mimo jiné pandemie onemocnění COVID-19 ukázala význam podpory duševního zdraví. Typickým onemocněním s významnou psychickou zátěží je ovšem i psoriáza.

Na celém světě žije dle odhadů asi 60 milionů osob s psoriázou. Za duševní nepohodu pacientů jsou zodpovědné zejména pruriginózní kožní projevy na viditelných místech. Jedním z rizikových faktorů exacerbace onemocnění je přitom právě psychický stres. K němu dále přispívají i artralgie u psoriatické artritidy. Klíčové je proto včasné stanovení diagnózy a zahájení optimální léčby.

Psoriáza jako příčina anxiózně-depresivního syndromu

Deprese a úzkostné stavy jsou celosvětově nejčastějšími psychickými chorobami. Dle odhadů trpí 3,4 % populace depresemi a 3,8 % populace úzkostmi. Většímu riziku těchto onemocnění jsou vystaveni pacienti s chronickými chorobami, mezi něž patří i psoriáza. Dle studií se až 54 % pacientů s tímto onemocněním potýká s nadprůměrným psychickým stresem a anxietou. Úzkostnými stavy trpí dle odhadů 7−48 % pacientů s psoriázou. Přitom se zdá, že neexistuje korelace mezi závažností onemocnění a rizikem rozvoje úzkosti.

Lidé s psoriázou také častěji trpí depresí. Podle přehledu publikovaných studií lze u více než čtvrtiny těchto nemocných pozorovat příznaky deprese a u 10 % (v Evropě dokonce u 12 %) jde o klinickou depresi. Psoriáza má nejvyšší prevalenci deprese ze všech kožních onemocnění. Nejvíce jsou ohroženy mladé ženy, které v tomto ohledu vyžadují zvláštní pozornost. Výskyt deprese je u pacientů s psoriázou vyšší v případě komorbidit, jako jsou obezita, arteriální hypertenze, dyslipidémie, diabetes mellitus (metabolický syndrom), kardiovaskulární onemocnění či zánětlivá onemocnění trávicího traktu. Studie ukazují 2× častější suicidální myšlenky a více úspěšných i neúspěšných pokusů o sebevraždu v porovnání s běžnou populací. Kauzální vztah mezi depresí a psoriázou je obousměrný, pojítkem je zřejmě zánět. 

Negativní vliv (nejen) na mezilidské vztahy

V celosvětovém průzkumu Psoriasis and Beyond, který zahrnoval téměř 5 tisíc pacientů s psoriázou z 20 zemí světa, uváděla polovina z nich střední až vysoký dopad onemocnění na kvalitu života. Jedná se například o tendenci vyhýbat se společenským akcím s větším počtem lidí z důvodu potřeby zakrývání kůže. Negativní dopad na rodinný, partnerský a sexuální život uvádí až 81 % pacientů. Zajímavé je, že tento trend navíc potvrzuje až 92 % partnerů, kteří také častěji trpí depresemi a úzkostmi. Některé ženy plánující těhotenství mají mimo jiné obavy z dědičnosti onemocnění. Deprese a úzkosti spojené s únavou a nižší produktivitou zasahují i do procesu vzdělávání a zaměstnání včetně častějších absencí. Psychické problémy v neposlední řadě navíc zvyšují i finanční náklady na zdravotní péči.

Kontext dlouhodobých cílů WHO

Mezi dlouhodobé cíle WHO v oblasti podpory duševního zdraví patří mimo jiné následující:

• Do roku 2030 zapojit 80 % zemí do programu podpory duševního zdraví cestou primární péče.
• Do roku 2030 snížit prevalenci sebevražd o jednu třetinu.
• Do roku 2030 vypracovat v 80 % zemí systém psychosociální podpory v krizových situacích.

Závěr pro praxi

U pacientů s psoriázou je klíčové včasné stanovení diagnózy a zahájení optimální léčby, které jde ruku v ruce s primární prevencí depresí a úzkostí. Pacienta s podezřením na psychické obtíže je vhodné co nejdříve odeslat k odborníkovi (psychologovi či psychiatrovi) nejen proto, že depresivně ladění pacienti jsou méně adherentní k léčbě. V rámci prevence exacerbace onemocnění, ale i psychických problémů je dále vhodná edukace pacienta stran zdravého životního stylu zahrnujícího racionální stravování, pravidelnou fyzickou aktivitu, odvykání kouření či abstinenci. Ke sdílení zkušeností slouží pacientské organizace, nutná je i edukace společnosti v rámci prevence stigmatizace. Jedině s cílenou podporou duševního zdraví je totiž možné minimalizovat negativní dopad onemocnění na každodenní život pacientů (nejen) s psoriázou.

(mafi)

Zdroj: Inside Psoriatis Disease: Mental Health. IFPA, 2022. Dostupné na: https://ifpa-pso.com/resources-tools/inside-psoriatic-disease-mentalhealth