Dieta, pohyb, psychika... V IKEM se konal 6. ročník konference Dialogem ke zdraví

Posluchače v úvodu přivítala zakladatelka společnosti STOB PhDr. Iva Málková, která krátce pohovořila o roli psychologie v redukci hmotnosti a představila aktivity STOB včetně publikací, jež společnost vydává. Kompletní nabídka je k dispozici na webu www.stob.cz nebo www.stobklub.cz. 

I při volbě sportu je třeba se ohlížet na geny

První přednášející, doc. MUDr. Jiří Radvanský, CSc., se věnoval správné pohybové aktivitě nejen při hubnutí. Tradiční formát konference, kdy na jedno téma vždy vystupují zastánci protichůdných či odlišných názorů, byl v tomto případě porušen a autor sdělení byl místy oponentem sám sobě. Ve své přednášce hovořil mimo jiné o faktorech, které vedou u některých jedinců k tomu, že z dětí, které milují pohyb, se postupem času stávají jedinci „pohybu se štítící“. Upozornil také na fakt, že lidé, kteří pravidelně vykonávají pohybovou aktivitu, zpravidla nejsou schopni pochopit ty, kteří spadají do kategorie „dítě pohybu se štítící“. Terapeuti, ale i trenéři a další odborníci, kteří pracují s lidmi v redukčním programu, by proto měli využívat nejen svých znalostí, ale i spolupracovat s lidmi, kteří si trnitou cestou redukce hmotnosti sami úspěšně prošli, a jsou proto lépe schopni porozumět těm, kdo s nadbytečnými kily nebo nechutí k pohybu aktuálně bojují.

„Ve své praxi byste také měli být schopni okamžitě pochopit, jestli ten, kdo před vámi stojí, ztloustl proto, že hodně chodil na pracovní večeře a málo se hýbal, ale v mládí aktivně sportoval, a má tudíž k pohybu kladný vztah, proto budou jeho pokroky v hubnutí velmi rychlé, nebo před vámi stojí dyspraktik, kterého budete muset každý pohyb učit několikrát, a stejně s ním bude mít pořád problém,“ podotkl docent Radvanský. Při doporučování vhodné pohybové aktivity by měli odborníci podle jeho slov brát v potaz tělesnou konstituci a genetické predispozice svých klientů a pacientů. „Člověk, který je spíše svalový typ, si určitě nevybere vytrvalostní sport a naopak,“ řekl. Krátce se také zastavil u výpočtu hladiny tepové frekvence a její role při hubnutí. Na závěr pak zmínil 35 onemocnění, jež s nadváhou a obezitou úzce souvisejí.

Všímejte si svého těla

Dagmar Jackson krátce představila přístup mindfulness ve vztahu k pohybu. V době obědové pauzy pak nabídla zájemcům společně s kolegyní Bc. Terezou Hacovou „všímavou procházku“ v okolí IKEM. Během půlhodinové chůze si zájemci mohli vyzkoušet jaké to je procházet se, a přitom všemi smysly vnímat nejen své tělo, mysl a dech, ale i své okolí.

Mnohá onemocnění začínají ve střevech

Odpolední blok zahájil doc. MUDr. Pavel Kohout, CSc., s přednáškou nazvanou „Za všechno mohou FODMAPs?“. V ní hovořil o střevním mikrobiomu, který se formuje už na začátku života a v jeho průběhu je pak ovlivněn řadou faktorů. Patří mezi ně věk, dieta, geografický výskyt, léky a zevní faktory, ale i stres a kritické stavy. Podle jeho slov má velký význam, zda konzumujeme především rostlinnou stravu, nebo junk food, neboť každá z nich stimuluje jiný druh bakterií.

Střevní mikrobiota je komplexní systém mikroorganismů, který tvoří nejen bakterie, ale i archea – předchůdci bakterií, viry, houby, protozoa a plísně. Svou mikrobiotu si tvoří už plod v těle matky a do 3 let věku se stabilizuje. Právě mikrobiota udává, jak budeme schopni trávit různé potraviny – luštěniny, ovoce a jiné. Mezi funkce střevní mikrobioty patří jak metabolismus živin, tak také imunomodulace, ovlivnění střevní motility, tvorba vitaminů (např. K, B-komplexu, kyseliny listové) a enterohepatální oběh žlučových kyselin, a tím pádem i metabolismus cholesterolu. „Střevní mikrobiota dokáže také ovlivnit náš mozek, neboť produkuje látky štěstí, jako je serotonin, a jejich prekurzory a také ovlivňuje centrum hladu,“ dodal docent Kohout. 

FODMAP dietu musí nastavit nutriční terapeut

Ať už vrozeně nebo v průběhu života může dojít ke změnám v trávicím traktu, které mohou vést k intoleranci některých látek. Potíže, při kterých může být tzv. FODMAP dieta výhodná jsou například syndrom dráždivého tračníku, funkční zažívací potíže při sportu, fruktózová intolerance aj. FODMAP je zkratka označující skupinu fermentovaných sacharidů s krátkým řetězcem (fermentované oligo-, di-, monosacharidy a polyoly). Jak taková low FODMAP dieta vypadá a pro koho je vhodná, bylo předmětem druhé poloviny sdělení docenta Kohouta.

„Tato dieta má nemalá omezení, a proto je důležité, aby ji nastavoval nutriční terapeut,“ upozornil. Pacient, jenž má tuto dietu nastavenou, si musí psát nutriční deník, do něhož zaznamenává, po kterých potravinách měl potíže a které mu naopak žádné nečinily. Dieta má několik fází, kdy během té první, eliminační, jsou z jídelníčku odstraněny všechny potraviny s vysokým obsahem FODMAP. Pokud dojde ke zlepšení, jsou opět do jídelníčku postupně navraceny a sleduje se, zda vyvolávají potíže, či nikoliv. „Tato dieta je během na dlouhou trať a musí být plně v rukou nutričního terapeuta,“ uzavřel přednášející.

Nízkosachardidová dieta u diabetiků

Další dieta, tentokrát nízkosacharidová u diabetiků 2. typu, byla tématem sdělení dalších přednášejících. MUDr. Hana Krejčí, Ph.D., shrnula pozitiva využití nízkosacharidové diety u diabetiků, Mgr. Bc. Martina Karbanová upozornila na možná úskalí této diety a zdůraznila především fakt, že se ke každému pacientovi musí přistupovat individuálně a musí se mu nastavit udržitelný režim dle jeho návyků a potřeb.

Testování potravinových intolerancí

Závěr konference se pak nesl v duchu jejího názvu – tedy dialogu, který spolu vedli RNDr. Milan Paulík, CSc., a MUDr. Martin Fuchs na téma testování potravinových intolerancí. RNDr. Paulík shrnul dostupné metody testování potravinových intolerancí, z nichž některé i sám využívá. Upozornil, že se jedná o velmi komplexní problematiku a interpretace výsledků z testů je velmi složitá.

MUDr. Fuchs je dle svých slov spíše odpůrcem „komerčního“ testování potravinových intolerancí a ve svém sdělení vysvětlil, proč na základě těchto testů nelze intolerance diagnostikovat. Zdůraznil, že pro správné stanovení diagnózy je potřeba především důkladná anamnéza. I on potvrdil, že se jedná o složitou problematiku, jejíž řešení patří jen do rukou zkušených lékařů.  

Závěrečným slovem a shrnutím celé konference se s posluchači rozloučila prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Magda Hettnerová
redakce proSestru.cz