Dekubity (nejen) u dětí byly tématem 7. kulatého stolu

Světový den STOP dekubitům již lidé znají

Po úvodních slovech hlavní sestry ČR Mgr. Alice Strnadové, MBA, se slova ujaly náměstkyně pro úsek regulace nelékařských povolání NCO NZO PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková pověřená řízením kulatého stolu a Mgr. Nina Müllerová z Fakultní nemocnice Plzeň. Ta účastníky seznámila s dosavadními úspěchy v oblasti sledování a péče o dekubity, které si účastníci kulatého stolu v uplynulých letech stanovili.

„Zvyšování povědomí veřejnosti o problematice dekubitů se nám daří,“ pochvalovala si Mgr. Müllerová s tím, že Světový den STOP dekubitům již odborná i laická veřejnost díky nejrůznějším aktivitám zdravotnických zařízení zná. Stejně tak se úspěšně rozvíjí spolupráce s Oddělením podpory práv pacientů MZ ČR, v jehož rámci už proběhlo setkání s pacientskými organizacemi, na kterém byl představen portál Dekubity.eu, a byla zahájena konkrétní spolupráce na doplnění informací pro veřejnost s Českou asociací paraplegiků (CZEPA).

Na čem je podle odborníků, kteří se problematikou dekubitů zabývají, potřeba zapracovat, je jednotný sběr dat o dekubitech v neonatologické a pediatrické péči. „V rámci Agentury zdravotnického výzkumu byl úspěšně dokončen  projekt, do kterého se zapojily Lékařská fakulta Masarykovy univerzity, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Ústřední vojenská nemocnice v Praze a Fakultní nemocnice Plzeň,“ popsala Mgr. Müllerová. Kromě toho Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) sleduje nežádoucí události a částečně byl splněn i bod vydání metodiky pro sledování, prevenci a léčbu dekubitů MZ ČR – dokument byl prezentován na předcházejícím kulatém stole, aktualizace proběhne v návaznosti na guidelines EPUAP.

Otázka kompetence sester i vzdělavatelů byla rozdělena do několika částí. Splněno už bylo zahrnutí nejnovějších poznatků založených na důkazech do výuky, analýza obsahů vzdělávacích programů certifikovaných kurzů a aktualizace jednotlivých vzdělávacích programů specializačního vzdělávání. Momentálně probíhá překlad a medializace aktuálních guidelines pro prevenci a léčbu dekubitů s názvem Prevention and Treatment of Pressure Ulcers/Injuries: Clinical Practise Guideline 2019, jež byly Evropským poradním panelem pro otázky dekubitů (EPUAP) zveřejněny 16. listopadu 2019. Kratší verze těchto guidelines je již v současné době bezplatně ke stažení na webu www.epuap.org a tištěná verze je k dispozici v kanceláři EPUAP v Praze.

Riziko vzniku poškození kůže u dětských pacientů je sledováno, ale špatnou škálou

V další prezentaci pak Mgr. Müllerová představila výsledky ankety „Děti a dekubity“, která byla zveřejněna na portále Dekubity.eu a zaměřila se právě na výskyt a péči o dekubity u dětí.

„EPUAP v oblasti prevence dekubitů u dětí klade důraz na dekubity vzniklé v souvislosti se zdravotnickými prostředky. Dále doporučuje, aby byly pro posouzení rizika používány validní a spolehlivé škály, jež odpovídají věku dítěte, a aby byly brány v potaz faktory specifické pro děti. Posouzení a sledování stavu kůže by se mělo dít nejméně 1× denně a po výkonech a do péče by měla být zapojena rodina. Vše má být samozřejmě řádně zdokumentováno,“ upozornila Mgr. Müllerová. Proto i anketa, která byla zaslána do 84 českých zdravotnických zařízení zaměřených na pediatrickou a neonatologickou péči, obsahovala otázky zaměřené na tyto oblasti. Dotazník vyplnilo celkem 36 sester, návratnost tedy činila 43 %.

Na otázku, zda hodnotí stav kůže dítěte při přijetí, odpověděly všechny respondentky souhlasně. Na dotaz, jak často hodnotí stav kůže u nerizikového dítěte v průběhu hospitalizace, odpověděla většina dotázaných (66,7 %), že denně při vizitě. Celkem 47,2 % dotázaných hodnotí stav kůže dítěte při použití zdravotnického prostředku a 41,7 % denně před koupelí nebo při ní. U rizikových pacientů hodnotí stav kůže pacienta 86,1 % sester průběžně při všech prováděných činnostech, 47,2 % denně při vizitě a 36,1 % denně před nebo při koupeli. Potěšující bylo zjištění, že 100 % dotazovaných sester hodnotí riziko vzniku poškození kůže dítěte. Naopak méně potěšující bylo zjištění, že pro hodnocení tohoto rizika se nejčastěji používá škála Nortonové (58,3 %), která však není pro děti optimální. Otázka zavedení vhodné škály proto byla společně s problematikou jednotného sběru dat tématem následné diskuse.

Spíš než dekubity trápí děti tlakové rány způsobené zdravotnickým prostředkem

Výsledky ankety také ukázaly, že dekubitus jako takový se u hospitalizovaných dětí vyskytuje minimálně. Nejčastěji se objevuje poškození kůže – zpravidla tlaková rána způsobená zdravotnickým prostředkem. Jako problematické se také ukázalo hodnocení poškození kůže dítěte. Většina dotázaných (71,4 %) ho hodnotí pouze pohledem, bez jakýchkoliv technik nebo škál, 28,6 % pak využívá měření velikosti, hloubky, spodiny, okraje apod. „Bylo by proto vhodné nastavit jednotné hodnocení dekubitů podle doporučení EPUAP u všech poskytovatelů zdravotní péče a včas zahájit vzdělávání v tomto ohledu, ideálně již na školách,“ dodává Mgr. Müllerová.

Jako problematické se ukázalo také zapisování péče o rány. Každé zdravotnické zařízení jej totiž zaznamenává jinak, což by mohl být problém při sběru dat z celé ČR. Z ankety vyplynulo, že nejčastěji jsou záznamy o hodnocení rány zaznamenávány do denního dekurzu, případně do zvláštní dokumentace pro péči o rány. Příklad dobré praxe v tomto ohledu prezentovaly v odpoledním příspěvku ředitelka odboru zdravotní a sociální péče společnosti Agel Ing. Kristina Krausová, MBA, a konzultantka pro léčbu ran Lenka Kolářová z Nemocnice Prostějov, která je součástí holdingu Agel.

Pro jednotné sledování dat je nutné stanovit kritéria

Diskuse, do níž se zapojili předseda České neonatologické společnosti ČLS JEP (ČNS) doc. MUDr. Jiří Dort, Ph.D., předsedkyně neonatologické sekce České asociace sester Mgr. Michaela Kolářová, zástupci poskytovatelů zdravotních služeb a ÚZIS, se točila zejména kolem způsobu jednotného sledování dat v oblasti prevence a léčby dekubitů u dětí a nutnosti rozdělit sledování této problematiky na sekci neonatologických pacientů a větších dětí. Diskutující se také shodli na nutnosti používání jednotné škály pro hodnocení rizik i stupňů ran a vyměnili si zkušenosti s používáním zdravotnických prostředků na neonatologických odděleních tak, aby nedocházelo ke vzniku tlakových ran u nedonošených dětí. Zástupkyně pediatrické sekce České asociace sester Mgr. Ilona Antoníčková potvrdila výsledky ankety z praxe − prevence dekubitů je v pediatrii na vysoké úrovni, ale k používání validní škály pro hodnocení rizika dětských pacientů nebyly dětské sestry vzdělávány. V zahraničí se používá škála Glamorgan, nicméně ta není přeložena do českého jazyka a vyzkoušena v našich podmínkách.

Zástupce ÚZIS RNDr. Jan Mužík uvedl, že ústav může zajistit jakýkoliv sběr dat, ale musí se jasně definovat, jaké parametry a jak se budou sledovat. Pilotní analýza by měla ukázat, jak velký problém dekubity v segmentu neonatologické a pediatrické péče představují; pro vykazování míry poškození lze použít klasifikaci MKN − kód L-89 a podkódy pro jednotlivé stupně. Pokud by se měla data sbírat v rámci Systému hlášení nežádoucích událostí (SHNU), je nutná změna výkazu v režimu legislativního procesu. Jestliže by vše probíhalo dobře, reálně lze zahájit sběr dat od roku 2022. Možnosti pilotního ověření budou projednány s předsedou ČNS v rámci perinatologických center.

V odpoledním bloku zazněla také pozvánka na mezinárodní konferenci EPUAP, která se bude konat příští rok ve dnech 23.–25. září v pražském Clarion Congress Hotelu ve Vysočanech. „V současné době tvoříme vědecký program, jehož duší je prof. PhDr. Andrea Pokorná, Ph.D., a i když bude jednacím jazykem angličtina, všechny přednášky budou tlumočeny do češtiny a poslední den bude celý v češtině,“ popsala zástupkyně kanceláře EPUAP v Praze.

Vozíčkářům nově pomáhají peer mentoři

Velký ohlas vyvolala v závěru akce také Marie Nahodilová z Nemocnice Jihlava, která ač sama upoutána na invalidní vozík, pracuje v nemocnici nejen jako „ranhojička“, ale také se zapojila do nového programu České asociace paraplegiků a stala se peer mentorem.

„V současné době nás v České republice funguje pět – tři ženy a dva muži. Jezdíme po celé republice a snažíme se předávat své zkušenosti a být oporou lidem, kteří se nově ocitnou na invalidním vozíku,“ popsala ve stručnosti činnost peer mentorů. Ve světě tato aktivita funguje podle jejích slov už několik let, Česká asociace paraplegiků ji nyní ovšem zprofesionalizovala a pozvedla na mnohem vyšší úroveň. „Zatímco ve světě to jsou lidé, kteří žijí dlouhodobě na vozíku, jsou se svou nemocí sžití, žijí aktivně a kvalita jejich života je srovnatelná s kvalitou zdravých lidí, u nás musejí kromě toho ještě projít všichni výběrovým řízením a následně i poměrně náročným výcvikem,“ vysvětlila Marie Nahodilová s tím, že i pak se musejí všichni peeři kontinuálně vzdělávat.

Ve své péči má momentálně 12 pacientů, přičemž polovina z nich se potýká s dekubity. „U nás to jsou spíš prosezeniny, protože většinu času prosedíme na vozíku, a protože máme sníženou citlivost, neuvědomujeme si, když dekubitus vznikne. Proto je nesmírně důležité neustále se kontrolovat a v případě, že už dekubitus vznikne, jej také okamžitě léčit, na což své pacienty neustále upozorňuji. Řada z nich totiž ani nevěděla, že dekubitus může skončit i smrtí,“ podotkla.

Priority pro příští rok

Na konci setkání ještě PhDr. Hofštetrová Knotková seznámila posluchače s aktuálním obsahem portálu www.dekubity.eu a s novinkami, které se na něm chystají. V úplném závěru se pak účastníci akce shodli na závěrech 7. kulatého stolu, mezi něž patří priority pro příští rok:

• Doplnit a pilotně ověřovat dataset pro monitorování dekubitů u dětských pacientů a v souvislosti s použitím zdravotnického prostředku.
• Zaměřit se na aplikaci doporučení pro prevenci a péči o dekubity u dětí a na používání vhodné škály pro hodnocení rizik.
• Vytvořit národní ošetřovatelský postup pro dětskou populaci a rozšířit do praxe edukační materiály pro rodiče.
• Zvýšit povědomí o problematice ošetřovatelské péče o monstrózně obézní pacienty a zajisti překlady kvalitních odborných článků na toto téma.

Závěry jednání budou společně se všemi materiály prezentovanými na setkání dostupné rovněž na webu www.dekubity.eu.

Magda Hettnerová
redakce proSestru.cz