COVID-19 v mírnější podobě a koho považovat za rizikového

COVID-19, onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2, se projevuje širokou škálou příznaků. Dle dosavadních zkušeností se zdá (navzdory relativně vysokému počtu úmrtí dávaných do souvislosti s tímto onemocněním), že u většiny nakažených lidí probíhá v mírné či středně závažné formě. Data zatím naznačovala, že okolo 80 % nemocných má lehký či středně závažný průběh onemocnění (včetně mírných příznaků pneumonie), cca u 15 % je onemocnění závažné a u 5 % kritické.

Asymptomatičtí a presymptomatičtí přenašeči

Mezilidský přenos viru je primárně prokázán cestou kapénkové infekce. Předpokládá se, že normálně se neděje cestou inhalace aerosolů, tedy virionů obsažených ve vzduchu, nicméně existují obavy, že virus může být aerosolovaný během intubaci či nebulizace a jako aerosol může přetrvávat po dobu více než 3 hodin. Virová RNA byla prokázána v krvi a stolici nakažených osob, nicméně fekálně-orální přenos nebyl zaznamenán. Virus může přetrvávat na površích až v řádu dní a i toto může hrát důležitou roli v přenosu.

Významným problémem v rámci boje se šířením viru je fakt, že již presymptomatičtí nakažení jsou infekční. Předpokládá se, že nakažená osoba je infekční již 1−3 dny před prvními příznaky a že až polovina případů může být vztažena k přenosu od asymptomatických či presymptomatických nakažených.  

Aktuální klinický stav a prognóza u konkrétního pacienta

Z hlediska posuzování závažnosti průběhu nemoci je důležitý nejen aktuální klinický stav nakaženého, velkou roli hrají i přidružené choroby. Za hlavní rizikové faktory komplikací vzniklých v souvislosti s COVID-19 se považují věk nad 65 let, kardiovaskulární onemocnění, chronické onemocnění plic, hypertenze, diabetes mellitus, obezita.

Řada jiných onemocnění sice není považována za rizikový faktor, nicméně v případě nákazy mohou vést k horším výsledkům. To se týká zejména pacientů s nádorovým onemocněním, onemocněním ledvin, užívajících imunosupresi nebo s nekontrolovaným HIV). Zejména tito nemocní v případě podezření na infekci potřebují pečlivé sledování a při změně stavu je vhodné je dále dovyšetřit, případně hospitalizovat.

Indikátorem závažnějšího průběhu onemocnění je výraznější tachypnoe (> 30/min), hypoxémie (< 93 %) a plicní infiltráty dle zobrazovacích metod.

Z laboratorních markerů za za rizikové pro závažnější průběh považují leukocytóza s lymfopenií, prodloužený protrombinový čas, elevované jaterní enzymy, laktátdehydrogenáza, elevace D-dimerů, interleukinu 6, C-reaktivního proteinu či prokalcitoninu.

Management péče o nemocné s lehčím průběhem 

Pacienti s lehkým průběhem obvykle zvládnou péči doma. U rizikových nemocných je ke zvážení zapůjčení pulzního oxymetru k monitorování saturace kyslíkem.

V případě volných kapacit je u rizikových nemocných vhodné přijetí k hospitalizaci k další observaci a podpůrné léčbě.

V diferenciální diagnostice, zejména zhoršují-li se respirační funkce, je nezbytné nezapomínat při testování i na další respirační patogeny (například chřipkové) a další možné interní příčiny respirační deteriorace.

(eza)

Zdroj: Gandhi R. T., Lynch J. B., del Rio C. Mild or moderate COVID-19. N Engl J Med 2020 Apr 24, doi: 10.1056/NEJMcp2009249 [Epub ahead of print].